Dôkaz

Matematické pravdy byly, jsou a budou, pro mě navždy nepochopitelné. Nikdy nezažiji pocit okouzlení nad shlukem řeckých písmen, arabských číslic a různých lomítek, protože se na svět vzorců dívám podobně jednoduchým pohledem jako Claire (doufám, že to je jediné co máme společného). Ne tak její otec a její sestra Catherina, která svůj život podřídila jemu a jeho nemoci. Po jeho smrti náhle všechno zmizelovšechno! Až na pochybnosti o sobě samé. „Jestli se vrátím na začátek budu moci začít znovu. Pokud půjdu řádek po řádku, pokusím se najít kratší cestu lepší“ . Působivé natočené komorní drama s vynikající Gwyneth Paltrow. (13.01.2006)

Prkna skřípají jen co je pravda....pravda i je, že bych raději zašel na divadelní hru, než do kina na hraný film...tady to ale zachraňují herecké výkony - ty jsou pozoruhodné, film je pomalý, ale má určité tempo, které vás chytí (teda mě alespoň ano), takže těšil jsem se v celku oprávněně - kvalitní filmařina, která má sice pár hluchých míst, ale nicméně i tak poslouží jako kvalitní a koukavé drama... (18.09.2006)

Páni akademici a valná většina měla (má) celkem jasno. and the winner is.... Beautiful mind. Já říkám, Madennův snímek je lepší a vyzrálejší. Chcete důkaz? Vezmeme to hezky popořádku. Tady se neútočí na divákovi city ( tak jak to má např. Ron Howard v oblibě a občas to přepískne, což ve výsledku snímek sráží). Tady se ani nepodbízí, žádná prvoplánová podívaná se nekoná. Proof je mnohem komornější, méně senzacechtivý.... ve výsledku tak mnohem uvěřitelnější. Hlavním důvodem (vyjma citlivé, volně plynoucí režie) budiž herecké výkony. Překvapivě to není sir Anthony Hopkins, ani Jake Gyllenhaal, ale přirozená, nenucená a tím pádem naprosto přesvědčivá Gwyneth Paltrow, která nenechává nikoho na pochybách, že je to právě ONA, která táhne tento snímek krůček po krůčku k poměrně očekávanému konci, který je mi ale ve výsledku mnohem bližší, než kdyby se tvůrci snažili o nějaký „šokující zvrat“. Tento snímek člověku uběhne před očima (jako když se vám při pádu promítne bleskově celý život) a na jeho konci budete mít ten blažený úsměv na rtech z dobře odvedené práce, pro jehož plné pochopení a zejména vychutnání si nemusíte být nutně milovníky popsaných plachet hemžících se integrály, derivacemi a limit blížících se k nekonečnu. To myslím hovoří za vše. 89,9% (28.03.2011)

Gwyneth jako dcera geniálního matematika, která zdědila nadání po otci a otázka je, zda ho i nepřekonala, hraje tuhle zmatenou a nejistou dívku zatraceně dobře. Otcovo šílenství jí uvádí ve zmatek, takže tím, že myslí na cosi vyššího, než ostatní lidi, chvílemi neví, jestli je to všechno skutečně jen její dílo a navíc, jestli nemoc nezdědila i ona. Já v tom filmu viděla jen Gwyneth a i když jí Hopkins celkem dobře přihrával, ona je hlavním kladem filmu, který mě jinak zase tak moc nezaujal. (11.01.2009)

Další z "povinných" filmů o schizofrenii. Svět matematiky je mi však naprosto vzdálen, takže hlavní jádro filmu, o co šlo, mi bylo lhostejné. Jde poznat, že jde o adaptaci divadelni hry, neboť je film postaven především na dialozích, které jsou mistrné. Gwyneth Paltrow i Anthony Hopkins si střihli pozoruhodné role, ve kterých oba zazářili. Látka je to inspirující, bohužel co se týká matic, důkazů a derivací, se nachází mimo moje schopnosti chápání a vnímání. (20.09.2009)