Dôkaz

"Počet knih se blíží k nekonečnu, jak se počet studených měsíců blíží čtyřem." Jsou všichni géniové blázni? Spíš ne, protože zatím na sobě nic nepozoruju a názor mýho psychiatra mě nezajímá. Já mám totiž jasnej důkaz, kterej nelze dokázat, takže prokážu opak. Zaútočím na problém z nečekanýho úhlu a pak si to rozdáme na férovku. Navrhuju souboj šavlemi na vzdálenost 100 metrů. Že píšu bláboly? Kdepak. Já jsem jen viděl Důkaz, kterej mě ve vší svý šílenosti dost zaujal, i když v komutativní geometrii mám nejednu mezeru. A taky mě zaujala Catherine, když v džínový bundičce zařečnila na pohřbu. Chtěl bych mít takový koule, jaký v tu chvíli měla ona. (17.01.2022)

Páni akademici a valná většina měla (má) celkem jasno. and the winner is.... Beautiful mind. Já říkám, Madennův snímek je lepší a vyzrálejší. Chcete důkaz? Vezmeme to hezky popořádku. Tady se neútočí na divákovi city ( tak jak to má např. Ron Howard v oblibě a občas to přepískne, což ve výsledku snímek sráží). Tady se ani nepodbízí, žádná prvoplánová podívaná se nekoná. Proof je mnohem komornější, méně senzacechtivý.... ve výsledku tak mnohem uvěřitelnější. Hlavním důvodem (vyjma citlivé, volně plynoucí režie) budiž herecké výkony. Překvapivě to není sir Anthony Hopkins, ani Jake Gyllenhaal, ale přirozená, nenucená a tím pádem naprosto přesvědčivá Gwyneth Paltrow, která nenechává nikoho na pochybách, že je to právě ONA, která táhne tento snímek krůček po krůčku k poměrně očekávanému konci, který je mi ale ve výsledku mnohem bližší, než kdyby se tvůrci snažili o nějaký „šokující zvrat“. Tento snímek člověku uběhne před očima (jako když se vám při pádu promítne bleskově celý život) a na jeho konci budete mít ten blažený úsměv na rtech z dobře odvedené práce, pro jehož plné pochopení a zejména vychutnání si nemusíte být nutně milovníky popsaných plachet hemžících se integrály, derivacemi a limit blížících se k nekonečnu. To myslím hovoří za vše. 89,9% (28.03.2011)

S Auburnovým Důkazem jsem se nejprve seznámila v Městských divadlech pražských, kde na scéně Rokoka zářila Veronika Kubařová a Oldřich Vízner. Hra se hrála pět let (2011 - 2016), nicméně film je samozřejmě výraznější trvalkou, ke které se můžeme vracet kdykoli. Je okouzlující sledovat dramatickou stavbu textu, jak si s ní poradil Madden a Paltrow, kteří se již přesvědčili o vzájemné kompatibilitě při Zamilovaném Shakespearu. Téma je nosné samo o sobě, dialogy mají nápad a tempo. Z divadelních textů, které zpracoval i Hollywood, patří Důkaz mezi ty lepší. Stojí určitě za pozornost. (29.10.2016)

Celému filmu chybí zajímavá zápletka a s ní spojené napětí. Od začátku až do konce se vše vyvíjí podle předpokladů a jediné, co film trochu zachraňuje, jsou paralely v životě a pocitech dcery a otce a sklouzávání z matematického tématu k tématu lásky a důvěry. Snad za tyhlety světlé chvilky a snad i za Gwyneth Paltrow, která mě poprvé přesvědčila, že je herečka (teď ještě ale zbývá druhý krok - přesvědčit mě, že dobrá), dám dvě hvězdičky. Ale stále mi Gwyneth nepřipadá jako vhodná adeptka na takto velkou roli, která má utáhnout celý film na svých bedrech. Dokážu si na jejím místě představit třeba Jennifer Connelly, ale Gwyneth prostě ještě nedokáže vytáhnout podprůměrný film nad vody průměrnosti. [červenec 2006] (07.07.2006)

Je to tak trochu zenska verzia Dobreho Willa Huntinga. Akurat ovela komornejsia. Gwyneth Paltrow sa snazi, ale prilis som jej neveril 27 rocnu zenu (v castych flashbackoch len 24 rocnu). Podla mna sa do tej ulohy nehodila. Pomalsie tempo mi tentoraz nevadilo. Vadilo mi, to ako bol ten film poskladany. Hlavne flashbacky ma otravovali. Mna ovela viac zaujimal vyvoj vztahu Gwyneth s Jakeom a s jej sestrou. Linia s jej otcom film zpomalovala. Mozno keby bol film natoceny chronologicky, tak by fungoval lepsie. 6/10. (24.10.2014)