Dobrodruh

Už samo slovo "dobrodruh" je sexy a když se pak tohle slovíčko přidá ke slovnímu spojení "pravej chlap", tak vznikne jméno - Belmondo. Když se pak Belmondo přidá do kvalitní akční kriminálky, jako tvrdej policajt co umí rychle jezdit autem, skákat z helikoptéry na jedoucí motorovej člun, co okouzlí každou ženu na tolik, že i prostituka řekne "tomu bych dala i zadarmo" a především, co nakope prdel každýmu zločinci, tak vznikne hodnocení - pět hvězdiček. (29.09.2007)

Zase jeden z řady filmů, kde se Belmondo předvádí, jakej je velkej frajer. Každýmu nakope prdel, kurvy jsou z něho natolik okouzlený, že mu dávaj zadarmo a při nebezpečí se tváří, že si jde koupit do krámu chleba. Naopak záporáci jsou takový nevýrazný vocasové, že se mi chvílema pletli mezi sebou. Člověk to musí brát s hodně velkym nadhledem a moc u toho nepřemejšlet. Pak se u toho dá i pobavit. Hodně záleží, jak moc máte rádi Belmonda. Buď mu toho supermanskýho komisaře sežerete a nebo ne. Pro mě je to průměrnej film. (31.10.2011)

za předpokladu, že by celý snímek stál jen na výkonu Belmonda a hudebním podklanu mistra Morriconeho, nebylo by o pětihvězdičkovém hodnocení pochyb. Jenomže je tu jedno velké ale a tím je příběh, který našemu nezničitelnému komisaři neustále podráží nohy. Stopáž o bezmála stovce minut si už žádá poměrně ucelený a hutný děj, kdy všechno odsejpá tak, jak má, a divák se ani na chvilku neztrácí v příběhu, natož aby si říkal, že tam nějaký ten "subquest" pana komisaře je navíc. A tady jich na můj vkus navíc bylo až až. Budiž, slečna prostitutka byla nádherná a "kulturní" vložka s vyřizováním si účtů s bratry, co jí zohyzdili záda, dala naplno vyniknout nesmrtelnosti Belmondova charakteru, ale ostatního odbočování od hlavní dějové linie byl opravdu přehršel. Co mi především nesedělo bylo plynutí času v celém snímku - možná to je jen můj problém, ale měl jsem tak nějak problémy pochytit, jak moc utekl čas mezi jednotlivými událostmi ve filmu - v jednom okamžiku se hlavní charakter seznamuje se sympatickou lehkou dívčinou, o okamžik později mu umírá kamarád a hned v dalším dějství slečna prostitutka, patrně již delší dobu zabydlená v životě komisaře, komentuje, že se po smrti přítele změnil a že takový nebýval. Holt s mistrem Belmondem všem asi utíká čas rychleji. Co se týče akce, je to stará, dobře odvedená práce, chvilkama jsem si vzpomněl na Profesionála, pro mě Belmondův nejlepší film. Za zmínku stojí solidně udělaná automobilová honička, jen si nejsem jistý, co by se po výstřelu do pancéřovaného auta stalo při střelecké vzdálenosti půl metru - minimálně bych polemizoval o možnosti odrazu kulky zpět na střelce... K hudebnímu motivu, na který jsem tu četl komentáře mnoha dalších uživatelů - rozhodně se mi nezdálo, že by jednoduchý (a typicky Morriconovský) motiv měl tendenci "vyhrát se" natolik, že by mě snad omrzel. Právě naopak, přišlo mi, že v okamžiku, kdy znovu v nějaké variaci zazněl, děj gradoval (což je u filmu, kde se vlastně celou dobu krom neustálých Belmondových honiček a ran pěstí nic moc podstatného nestalo, pozoruhodné) a JP byl zas o trochu naštvanější a odhodlanější dotáhnout své úmysly do zdárného a jemu vyhovujícího konce. Suma sumárum - o dva roky starší Profesionál to není, úplná slátanina taky ne - je to přeci Belmondo, a proto dávám slabší čtyři. Škoda toho zmateného a na moc "bokovek" rozbitého příběhu. (13.04.2010)

Akční kriminálka o superpoldovi komisaři Philippovi Jordanovi (Jean-Paul Belmondo). Nebál se žádné akce, a protože je spravedlnost slepá, neváhal ji brát do vlastních rukou. A likvidoval jednoho padoucha po druhém. Má to svoji logiku, oni by ho také zabili, ale občas se vyžíval ve své sadistické krutosti. A nakonec se mu podaří zastřelit toho nejhlavnějšího padoucha Meccacciho (Henry Silva), samozřejmě cizí pistolí a s rukavicí na ruce. Na ženy byl hodný, což poznala i prostitutka Livia Maria Dolores (Carlos Sotto Mayor). A jeden dobrý polda, který držel s Jordanem basu, inspektor Rojinski (Pierre Vernier). Akce, honičky, rvačky, střílečky, akrobatické kousky a kruté dobro poráží kruté zlo. (02.05.2010)

Pro mě je Le Marginal jedna z těch slabších belmondovek, snad za to může průměrný, nenápaditý, roztříštěný scénář. A ani Morriconeho hudba mě tentokrát nijak zvlášť nezaujala. No ale pořád je to belmondovka, to by musel být fakt hodně velký průser, abych jí nedal aspoň tři hvězdy... Belmondův charm, pár dobrých hlášek, hezké baby (mihne se i božská Dany Kogan z Profesionála), nějaký ten kaskadérský kousek, roztomile stylizované rvačky, nechutně "multikulturní" Paříž osmdesátých let a v ní jeden chlápek, který jde proti všem grázlům i zkorumpovaným poldům, a přece mu to pořád prochází a vychází... Nostalgické vzpomínky na dobu, kdy podobné kousky občas zazářily jako supernovy mezi hnusnými hnědými trpaslíky na dvou programech ČST... (14.09.2014)