James Bond: Muž so zlatou zbraňou

Tenhle film působí tak trochu jako naschvál všem fandům agenta 007. Jakoby tvůrci vzali už tak slabý příběh a začali ho torpédovat tím nejblbějším co je napadne. Třeba střelnice ala zábavní park je debilní nápad už sám o sobě a aby toho nebylo dost tak ji postavili z rekvizit, které snad ukradli ze skladiště původního Star Treku. Skok auta přes řeku je doprovázen něčím, co by mohlo aspirovat na nejhorší zvukový efekt všech dob. Zasazení akčních scén do příběhu také řádně skřípe. Scéna s karate školou je do filmu vetknuta opravdu násilně. Dokonce i na úkor logiky. Policista a jeho dvě neteře Bonda nějak najdou, pak mu pomůžou, aby mu ujeli. Proč mu ujeli? No přece proto, aby se do filmu nějak vlezla akce s lodičkama. Alespoň, že Moore zde není tak slizký jako jindy a také má charismatického soupeře. Jinak mi ale přijde, že vznik tohoto filmu poznamenaly, v tom špatném smyslu slova, drogy. Je to totiž úplně mimo. (31.03.2010)

Nejlepší Bond v podání Rogera Moora, o tom nepochybuju. Zlatá zbraň padoucha Scaramangy svým výstřelem ukončila dle mého nedostižnou éru klasických bondovek, produkovaných duem Saltzmann–Brocolli a režírovanou mistry, jakými byli Terence Young a Guy Hamilton. Druhý jmenovaný dodal Muži se zlatou zbraní onen nezaměnitelný styl a šarm, který tolik charakterizuje filmy s Connerym a výtečný Roger Moore nezůstává pozadu. Má obrovské osobní kouzlo a rošťácký šarm, který v pravou chvíli přemění v kamennou masku zabijáka. A jeho protihráč? Darmo mluvit! Klasický bondovský padouch má mnoho podob a Leeho Scaramanga patří k těm nejvýraznějším. Vždyť je to učiněný anti-Bond – má vražedně podmanivý styl, má vynálezy, nad kterými i Q žasne... Pokud je ale Bond zabijákem se zásadami, je Scaramanga vrah bez pána a to ho svede s agentem 007 dohromady do souboje životních principů. Ti dva jiskří jak křemeny, John Barry a jeho báječný soundtrack oheň rozdmíchává. Hamiltonův špektákl prostě hnětá... nádherné a atraktivní asijské scenérie, boží hlášky, nádherné ženské křivky... a klasik seržant Pepper na dovolené (I know You! You are that secret english agent form England!!!)... Prostě završení zlaté éry, kterou další filmy pravidelně překonávaly bohatostí zápletek a oslnivostí efektů, ale nikdy se ani nepřiblížily STYLU agenta 007 v jeho nejlepších letech. (02.02.2005)

Podle mě vynikající bondovka, kterou si u mě Hamilton napravil reputaci (Diamanty a Žít a nechat zemřít považuju za hodně špatné díly série). Fantastický Christopher Lee jako ďábelsky chladný Scaramanga, vážná zápletka a s nadhledem výborně hrající Moore, který si už Bonda přizpůsobil na svůj herecký projev a představuje Jamese jako mnohem vtipnějšího agenta, který ovšem nemá problém uštědřit nějaký ten políček. Je pravda, že film má dost pomalé tempo, ale přesto vlastní onu silnou atmosféru, nutící ke sledování obrazu. Obzvlášť za vydařené považuji začátek a konec, kdy se dá napětí krájet a k tomu liliput Nick Nack. :) (21.01.2007)

„Kdo by mě chtěl zabít?“ - „Žárliví manželé! Naštvaní šéfové! Ponížení krejčí! Ten seznam je nekonečný.“ Nemá to agent 007 jednoduché, když proti němu stojí protivník stejného kalibru, jenž navíc disponuje zlatou zbraní, bradavkou č.3 a věrným Zkútrem.. Hamilton dovedně balancuje na vysuté hrazdě Bondovek, přičemž pod ním není záchranná síť, ale vlastní sebeparodie a já se sice už trochu pozdě, ale přeci, ptám: Proč nikoho proboha nenapadlo udělat Bonda z Christophera Leeho..? (01.09.2010)

Bond 9 Klasická bondovka, které dominuje charismatický a opravdu vynikající záporňák Scaramanga v podání Christophera Lee. Dále bych vyzdvihl jeho "palác smíchu" a pochopitelně zlatou zbraň. Roger Moore přesvědčuje, že role 007 mu sedí, hodí se na ni a až na nedůvěryhodné rvačky je opravdu dobrým Bondem, takovým elegánem a gentlemanským rošťákem i šibalem. Trochu tu pokulhává zápletka se slunečním zářením, přijde mi taková slabá. Dojem může také mírně pokazit skok auta přes řeku (ne ten akt jako takový, ale jeho komediální vykreslení včetně doprovodného zvuku jak ze Tří veteránů) a tři bradavky, což už je trochu přehnané. Na starých bondovkách se mi hrozně líbí jejich soundtrack, který velmi často a jen v nepatrně upravené podobě servíruje hlavní motiv titulní písně. V případě Muže se zlatou zbraní je to úžasný poslech, když těch pár tónů zazní (podobně lahodící je to např. v You Only Live Twice či Diamonds Are Forever). (01.01.2010)