Reklama

Reklama

Francouzská revoluce

(TV film)
  • Francúzsko La Révolution française (viac)
Francúzsko / Taliansko / Západné Nemecko / Kanada / Veľká Británia, 1989, 335 min (Alternatívna 360 min, televízna verzia: 4x90 min)

Hrajú:

Klaus Maria Brandauer, Jane Seymour, François Cluzet, Jean-François Balmer, Andrzej Seweryn, Marianne Basler, Raymond Gerôme, Peter Ustinov (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)

(viac)

Recenzie (88)

Gwaihir 

všetky recenzie používateľa

Každá revoluce sebou přináší mnohé naděje a mnohé zběsilosti. Ta francouzská byla tou první, která vzešla z širokých lidových bouří proti útlaku a bezpráví. Jako taková byla proto zřejmě tím nejkrvavějším a nejkrutějším bojem za svobodu a rovnost. Francouzští filmoví tvůrci vždy uměli velmi dobře ztvárnit historii své země a tato freska není výjimkou ani přesto, že některé pasáže nevyvolávají tak silné pocity, jaké by si jejich obsah zasloužil. 85% ()

Nach 

všetky recenzie používateľa

Historické drama, velice věrné skutečným událostem. Alespoň, co mohu soudit, co jsem z historických pramenů vyčetl. Obrovské jeho plus je v opravdu kvalitních hereckých výkonech. Všichni hrdinové do svých rolí skvěle zapadají. Zvláště pak postava francouzského krále. Jean-François Balmer Ludvíka XVI nehrál, on jím doopravdy byl. Jane Seymourová jako Marie Antoinetta mu skvěle sekundovala. Prostě herce bych mohl chválit od A do Z. Je zde jedno, jestli jsou hlavní, nebo vedlejší. Co naopak nejvíce tento TV čtyřdílný filmový počin sráží dolu, jsou občas zdlouhavé, i když zajímavé monology postav. Je jich opravdu obrovské množství. Sice jsou důležité a jistě podtrhávají onu autentickou hloubku tohoto snímku, ale občas díky nim se podíváte na hodinky. Od třetího filmu však přichází La grande de Terreur (Velký teror) a celé to nabírá na dramatickém a krutém tempu, ve kterém to pak i vlastně končí. Nádherně je vám zprostředkována tato krutá doba a doslova cítíte ono nebezpečí gilotiny, které číhalo na každém rohu s každým občanem. První film: 80% Druhý film: 70% Třetí film: 80% Čtvrtý film: 85%. CELKOVÉ HODNOCENÍ:79% ()

Reklama

gjjm 

všetky recenzie používateľa

Po prvním dílu: monumentální výprava, skvělí herci v pedantické rekonstrukci událostí Velké francouzské (buržoazní) revoluce z pohledu novináře Camilla Desmoulinse, jednoho z hlavních představitelů kordilérského klubu. Film má jednu nevýhodu, totiž že je mrtvý - je to prostě oživlé museum. Napovídá tomu i pedantický scénář, snaha nacpat do dialogů maximum historických informací a tak je znepřehlednit a znepřirozenit. Kdyby nebyla sama francouzská revoluce tak zajímavá, asi bych musel hodnocení ještě snížit právě kvůli nefilmovosti díla. ()

filmmovier 

všetky recenzie používateľa

Vynikající a strhující historická rekonstrukce, která se s tím opravdu nepáře a je historicky opravdu mimořádně věrná. Výborně natočená výpravná záležitost, která na zdánlivě dlouhé ploše šesti hodin opravdu ani chvíli nenudí. Ať už je to dobývání Bastily, sesazování Ludvíka XVI., sledování náročné práce madam Gilotiny, skvělé dialogy, ohromující davové scény, zpěv Marseillaisy, vynikající hudební doprovod, stojí to za to. A aby ne - Velká francouzská revoluce je jednou z největších a nejzajímavějších událostí evropských dějin a tahle velkolepá záležitost je zase jednou z nejlepších historických filmových podívaných. A když si k tomu připočtete výpravu (samozřejmě), ale hlavně také jedinečné mezinárodní obsazení - Peter Ustinov, Sam Neill, Christopher Lee, Jane Seymour a samozřejmě Klaus Maria Brandauer (Danton) - dostanete fakt věc, na kterou jen tak nezapomenete. 85 %. ()

katasta 

všetky recenzie používateľa

S hodnocením jsem trochu na vážkách, protože nevím, zda hodnotit subjektivně, nebo objektivně. Zasluhovalo by si to oboje, tak to zmíním do komentáře. Velkou chybou tohoto filmu je, že je dost nesrozumitelný pro někoho, kdo nezná francouzskou historii a nezná základní body francouzské revoluce. Mezi takové se bohužel řadím já, a můžu říct, že mnohem větší část filmu, než bych chtěla, jsem nevěděla o co jde, co se děje, proč se to děje, kdo co chce, proč to chce nebo kde se zrovna nacházíme. Tento film je braný hodně do hloubky, hlavně co se veškeré politiky týče. Umožní nám podívat se hodně do zákulisí všeho, co se dělo, můžeme více poznat jednotlivé postavy revoluce. To je to, proč tento film dozajista velice ocení někdo, kdo již něco více o francouzské revoluci ví. Pro takového člověka je tento film rozhodně velikým přínosem. Naopak si tím už tak jistá nejsem, proto dávám 3*. Radši bych méně těch podrobností k ničemu, výměnou za občasný náznak toho, co se děje. ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (6)

  • Vzhledem k rozsahu byl film rozdělen na dvě základní částí, a to „Léta naděje“ a „Léta zběsilosti“. První polovinu natočil francouzský režisér Robert Enrico, druhou realizoval Američan Richard T. Heffron. (argenson)
  • Když si Ludvík XVI. (Jean-François Balmer) do svého deníku zapíše takřka legendární poznámku, že 14. července se dle něj nic významného nestalo (Ludvík tím myslel svůj neúspěch při lovu, přitom 14. července byla dobyta Bastila, čímž byla započata revoluce), můžeme si všimnout, že celý jeho deník je psaný anglicky. (Nick321)
  • Počet obětí teroru, který rozpoutal Maximilien Robespierre, není přesně znám, protože většina záznamů se do dnešních dnů nedochovala. Mnozí odborníci se ovšem shodují na tom, že pod gilotinou mohlo skončit až o 40 000 lidí. (Petulka88)

Reklama

Reklama