Reklama

Reklama

Francouzská revoluce

(TV film)
  • Francúzsko La Révolution française (viac)
Francúzsko / Taliansko / Západné Nemecko / Kanada / Veľká Británia, 1989, 335 min (Alternatívna 360 min, televízna verzia: 4x90 min)

Hrajú:

Klaus Maria Brandauer, Jane Seymour, François Cluzet, Jean-François Balmer, Andrzej Seweryn, Marianne Basler, Raymond Gerôme, Peter Ustinov (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)

(viac)

Recenzie (88)

GilEstel 

všetky recenzie používateľa

Pěkně udělaný film. Díky stopáži si mohl dovolit zaběhnout i do poměrně slušných detailů. Přesto se neubráním pocitu, že celková kompozice je poněkud umělá a plochá. Stejně tak jednotlivé postavy. Zaujímají určité učebnicové pózy, ale chybí jim cosi živočišného. Poněkud čítankový přístup, kterým lze historii vykládat, ale nejde ji znovu prožívat. Díky těmto věcem na mě film nezanechal hlubší stopu. Zapůsobit dokázaly jen systematické nesmyslné popravy pod gilotinou, podle politických potřeb. (To je na takový film poněkud málo.) Tomuto soudu nakonec unikl málo kdo. Aneb když se kácí les, musí létat třísky. Nezapomenu na Maratův proslov „Chci 100 000 hlav! Jen ať se bojí!“ (Leč známého zapíchnutí ve vaně jsme se nedočkali.) Byla to zvláštní cesta k demokracii. Tak zvláštní, že pomohla na trůn jednomu z největších diktátorů historie. 65% ()

NinonL 

všetky recenzie používateľa

Moc se mi tento "seriál" líbil. Pomůže pochopit nejen francouzskou, ale víceméně jakoukoli revoluci. Jak to všechno začíná, kdo má na čem zájem, kdo to organizuje, kdo a jak ovládá užitečný dav lůzy, který ničí a zabíjí ... Vliv Šedých eminencí, vliv zahraničních panovníků a vojsk, vliv církve, rozepře a boj o moc mezi samotnými vůdci revoluce. Chce to najít si trochu času, aby se člověk soustředil a pochopil, ale ten čas stojí za to. ()

Reklama

Anthony 

všetky recenzie používateľa

Skvělé herecké obsazení je jen šlehačkou na dortu: jde o velmi pečlivě natočený seriál, který je opravdu dost historický věrný. V TV šly dvě verze - v jedné jsou chvílemi explicitní záběry násilí (zabíjení vězňů při bouřích v roce 1792 tak, že je jim s rozeběhem rozmlácena hlava o zeď apod.), na NOVĚ se pak vysílala prostříhaná verze (dramaturgové asi dospěli k tomu, že takové ošklivé věci se tehdy neděly a tak vyvrátili historický omyl tvůrců). Jo a navíc výborná hudba Georgese Delerueho. ()

curunir 

všetky recenzie používateľa

,,SIR, PARÍŽANIA DOBYLI BASTILU!" ,,ALE PREČO? JE TO SNÁĎ VZBURA?" ,,NIE, REVOLÚCIA." __ Myslím, že nebudem ďaleko od pravdy ak poviem, že sa jedná o doteraz najkomplexnejšie filmové spracovanie azda najslávnejšej z revolúcií. K historickej presnosti sa vyjadriť neviem (ktovie ako veľmi majú túto tému prelúskanú tí, ktorí tak tvrdia), myslím si však, že dejiny tu určite nie sú nijako závratne poprekrúcané, navyše ak sa jedná o výročný film tvorcovia sa nemohli snažiť prehnane ,,šokovať". Bežného diváka tak má táto séria rozhodne čím obohatiť. Vrtochy toto dielo určite má, predovšetkým pokiaľ sa jedná o stránku scenára, ktorý do hĺbky príliš nejde (to sa však dá pochopiť) a podobne sú na tom aj postavy, mnohé bez výraznejšieho charakteru. Nerozumným mi prišiel často krát aj strih, usekávajúci mnoho zásadných scén, čo by sa dalo prisúdiť neschopnosti režiséra. Klady tu zase tkvejú predovšetkým v precíznej výtvarnej stránke do pompéznosti podporenej skvelou hudbou oscarového veterána Delereua. Tieto dva aspekty potom posúvajú celé dielo ďalej, než len za jeho televízne hranice. Nedá mi ešte nespomenúť hviezdne obsadenie, ktoré som zo začiatku porovnával s vlastne námetovo rovnakým Dantonom od Wajdu. Práve Brandauer mi v úlohe Dantona najprv veľmi nesedel, postupne však naozaj prekonal Depardieua. Veľmi zaujímavo je vykreslený aj Robespierre, možno najprepracovanejšia zo všetkým postáv, ktovie prečo opäť hraná poľským hercom a nutné poznamenať, že opäť veľmi dobre. Získal si ma však aj Ludovít XVI. (Jean-François Balmer ) a čerešničkou na legendárny Christopher Lee ako jeho kat (dúfam, že veľmi nespoilerujem). Záverom by som ešte citoval jeho výrok, ktorý tu veľmi trefne citoval buržoáziu: ,,ČO JE TO TRETÍ STAV?" ,,NIČ." ,,A ČO TEN STAV CHCE?" ,,ÚPLNE VŠETKO." ()

JASON_X 

všetky recenzie používateľa

Takovéhle skvosty se dnes už bohužel netočí. Film opravdu historický, ne pseudohistorický, tedy v převážné většině přísně faktografický a téměř prostý obvyklého telenovelického balastu, který na historický terminál s oblibou roubují komerční, hlavně pro Hollywood píšící scénáristi. Působivá a neradostná ukázka toho, jak snadno mohou původně vznešené ideály vydláždit cestu do pekla, jak revoluce časem zákonitě požírá svoje vlastní děti/tvůrce, jak pošetilé je bojovat za nějaká práva abstraktního "lidu" a jak snadné je zaklínat se při páchání zločinů jeho jménem, jak nekonečně sprostá, manipulovatelná a stádní pakáž je onen tzv. "lid", tvořený většinou bezcharakterní primitivní lůzou, bezskrupulózními ctižádostivci, nebo v lepším případě politováníhodně naivními idealisty. Nabízí se paralela třeba s průběhem bolševické revoluce v Rusku, nebo s padesátými léty u nás, ale takových paralel k mnoha jiným dějinným událostem jsou v historii spousty a jsou prd platné, protože lidstvo se bohužel z historie a ze svých chyb nedokáže poučit. To dokážou jen nemnozí jedinci, kteří ovšem na chod dějin očividně nemívají žádný vliv. A proto je například naše euroamerická civilizace v současnosti přesně tam, kde je. ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (6)

  • Když si Ludvík XVI. (Jean-François Balmer) do svého deníku zapíše takřka legendární poznámku, že 14. července se dle něj nic významného nestalo (Ludvík tím myslel svůj neúspěch při lovu, přitom 14. července byla dobyta Bastila, čímž byla započata revoluce), můžeme si všimnout, že celý jeho deník je psaný anglicky. (Nick321)
  • Scény dobytí Bastily byly natočeny na hradě Tarascon v jižní Francii, který se dnes již neexistující pevnosti architektonicky značně podobá. (argenson)
  • Vzhledem k rozsahu byl film rozdělen na dvě základní částí, a to „Léta naděje“ a „Léta zběsilosti“. První polovinu natočil francouzský režisér Robert Enrico, druhou realizoval Američan Richard T. Heffron. (argenson)

Reklama

Reklama