Podivný pár

Filmy podle divadelních scénářů mám rád a zpravidla se mi trefují do vkusu. Jenže tady vůbec netuším, čeho se autoři snažili dosáhnout. Lemmon i Matthau dělali co mohli, ale rozesmáli mě snad jen dvakrát. Možná to ilustruje docela zásadní změny ohledně mužské role ve společnosti. Za těch padesát let, došlo k naboření mnoha stereotypů, takže dnes už není k popukání, když se chlap chová jako hospodyňka posedlá starostí o domácnost a navíc jako stíhačka. Postava Felixe působí protivně. Postava Oscara, bohémské, nezodpovědné prase, tak vedle něj působí jako správný chlap. S tím se ale identifikovat nelze. Z jejich interakce se nejspíš dalo vytěžit mnoho humorných scén a na divadle by jejich herectví mohlo fungovat. Ale v tomto podání? Vtipná byla scéna s Angličankami (nepochybuji o tom, že z ní feministkám nabíhají vztekem žíly). To je ale na tak dlouhou komedii, hodně málo. Verbální přestřelky postrádaly rafinovanost, takže mě to časté špičkování často míjelo. Samotného mě to překvapuje, ale tři hvězdy jsou maximum a to jen kvůli skvělým hercům. (12.09.2022)

Podivný je pro mě spíše velký úspěch průměrného filmu. Nevadí mi, že jde o nízkorozpočtový snímek dle divadelní hry, ale jestli by to v takhle mdlém tempu probíhalo i na jevišti, asi by nejeden divák v hledišti usnul nudou. Uznávám, že sitcom nikdy nebyl mým oblíbeným (sub)žánrem a přiznávám, že ze stejnojmenného seriálového počinu z let 1970-75 jsem nic neviděl, ale jestli by jednotlivé epizody seriálu působily tak vyčpěle jako půlka "epizod" v tomto filmu, asi by se z Podivného páru nestal v Americe takový kult, který samo sebou udělal legendární záležitost i z tohoto předchozího filmu. Ty epizodky, u kterých bych se býval bavil, tvořily slabší polovinu, zejména v první polovině pro mě převládala nudná vata a rutina. Z příběhu o společném bydlení dvou mužů s naprosto odlišným přístupem k pořádku a ke světu jsem čekal jaksi víc, než sérii více či méně otravných hádek, podivných dialogů a k tomu rámování nekonečnými karetními dejchánky a námětem pokusu o sebevraždu, který v zdejším podání pro mě vyzníval spíše trapně, než silně či dokonce vtipně... Z hlavní dvojice měl zejména Jack Lemmon pár opravdu světlých chvilek a pak epizodka s dvojitým randem v bytě patří k vyvedeným (a naštěstí výrazným) momentem celého filmu. Slabší dvě hvězdičky tedy zaokruhluji nahoru díky hercům a přihazuji třetí za nezapomenutelné osvěžení v podobě návštěvy Cecile a Gwendolíny. 55% (20.10.2020)

Zatím nejslabší Gene Saks. Chybu vidím hlavně v nesoudržném a nejasném scénáři, který jako kdyby nevěděl, o čem přesně vypráví. Pokud má film být, vzhledem k názvu filmu, o páru, o dvou postavách, které žijí v podivné situaci a domácnosti, očekával bych větší důraz právě na jejich postavy a na jejich soužití. Bez toho je pro mě výsledek dost rozmělněný, chvilkami vtipný, ale dost často nudný a nevtipný v těch ožehavých momentech, kdy bych se měl smát. Lemmon s Matthauem jsou navíc na můj vkus prkenní a sami sebe dostávají do situací, které jim v mých očích škodí. 5/10 (07.02.2018)

Scénarista Neil Simon mi zde nadobro potvrdil svůj neskonalý talent na komediální bytové konverzačky. Podivný pár je perfektně vystavená pecka. Už úvod s Jackem Lemmonem bloudícím městem a jeho pokusy o sebevraždu a neústalými bolestmi je skvělý. Následuje neméně dobrá pasáž s večerní hrou karet, kde se skupina přitel snaží vymluvit Lemmonovi (Felixovovi) sebevaždu. A pak to příjde. Opuštěný Felix se nastěhuje k Oscarovi (Mattthsu) a střet jejich povah na sebe nenechává dlouho čekat. Vychozí motiv uťápnutý hypochondr vs. bohém je naprosto k sežrání. Humor je založený převážně na kontrastu hlavní dvojice a jejich bytových hádek ale funguje to dokonale. Oba herci jsou fajn ale při vší úctě k Walterovi Matthauovi králem snímku je pro mě Jack Lemmmon. Sice jsem bordelář ale s jeho postavou jsem i přesto jaksi souznil a zároveň mi jeho chování způsobilo několik solidních výtlemů smíchu. Vrcholem filmu je asi skutečně návštěva dvou dam ,,holoubátek´´. Jinak se ale Podivný pár nedá vnímat jen jako čistá prvoplánová sranda. Mezi velkým počtem podivných dialogů se možná skýtá i jakási smutnější či tragikomická vrstva, o tom jak si hlavní duo vlastně leze na nervy ale nedokáže se od sebe odtrhnout a kompenzuje si tak své nezdařilé manželské vztahy.....ale bla, bla, bla, to teď neřešme. Ta legrace zde jinak určitě převládá a pár vážnějších prvků ji určitě neuškodí. Precizní záležitost po všech směrech, kde se mi samozřejmě líbil i krásný duch doby, který na mě z filmu dýchl. Tohle je prostě nádhera. Pro podobné americké retro komedie se učím mít vážně slabost a byla to krásná éra. (15.08.2020)

Uznávam, že je to veľmi dobre napísaná konverzačná komédia, že je výborne zahraná aj že je iba mojim problémom, keď neobľubujem Waltera Matthaua. Istým spôsobom bolo pre mňa vyčerpávajúce sledovať paľbu dialógov a odhadovať, na čom sa môžu nadšení obdivovatelia tejto dvojice smiať. Takže z mojej strany iba chladné uznanie. (28.09.2011)