Réžia:
Michael ČechÚčinkujú:
Marek Eben (moderátor), Jan P. Muchow, Jenovéfa Boková, Marek Doubrava, Václav Havelka, Milena Steinmasslová, Karolína Lea Nováková, Denisa Barešová (viac)Obsahy(1)
Přímý přenos slavnostního předávání výročních filmových cen z Dvořákovy síně pražského Rudolfina... Český lev vstupuje do své další desítky. 31. ročník slavnostního předávání výročních cen České filmové a televizní akademie představí výběr kvalitních filmů známých i z televizní obrazovky. Šanci na zisk skleněné trofeje mají v 19 statutárních kategoriích tvůrci 26 snímků s premiérovým uvedením v roce 2023. Divácky atraktivním večerem provede milý a elegantní moderátor Marek Eben spolu s plejádou předávajících hvězd. (Česká televize)
(viac)Recenzie (56)
My v Česku prostě předávání čehokoliv neumíme udělat dobře. Výjimkou jsou někdy Andělé... ()
Dobrý filmový retro úvod. Průběh vyhlašování měl docela plynulý průběh, a to je na celém večeru to hlavní. Vystoupení jedné paní, kde nevím, která národnost u ní platí, bylo příšerné a za téma, které vůbec nepatřilo tento večer na pódium bych ji nechal vyvést. Výsledky letos hodně v souladu s diváckým pohledem. Kromě filmu Bratři. A ještě kromě neúspěchu filmu Úsvit. ()
Stejně jako loni se mně i letos líbila úvodní etuda odkazující na filmovou tvorbu, která bude předmětem hodnocení akademiků. I to Ebenovo upozornění na kouřové limitování času mě pobavilo, protože leckdy se ocenění tvůrci tak rozpovídají, že pořad natahováním ztrácí. A tak je jistě na místě vymyslet nástroj, který ty nekonečné monology časově ohraničí. V praxi už mi ten nápad vtipný nepřišel. Dokonale ho sice uměla využít Simona Peková, ale několik dalších oceněných se ve "své chvíli slávy" vůbec nemuselo cítit dobře. Paní Daria Kashcheeva doplatila na svou řeč nejvíce. Ačkoli ji obdivuji, nemohu se jí v této pro ni jistě nepříjemné chvíli zastat. To nebyla děkovná řeč. Myslím dokonce, že svou úvahou s tolika řečnickými otázkami, že by to vydalo na maturitní sloh, ani tak nechtěla akcentovat problém, který my ženy stejně známe. Myslím, že spíše potřebovala sdílet své osobní rozpoložení, intimní potřeby. Ne, to na slavnostní večer nepatří. Řadu oceněných filmů jsem neviděla a asi o nic nepřijdu, pokud je neuvidím Ráda bych ale viděla film o afázii Němá tajemství. ()
Díky Ebenovi, a nejen jeho pár vtipným chvilkám a až na výjimky příjemně pozitivní atmosféře překvapivě docela koukatelná série děkovaček. ()
Je mi jasné, že umělci je jiná sorta lidí a jako takový se musí sami pochválit. Nejlépe při předávání cen v tv. To se na to dívá plno lidí. A oni nám dávají při hodnocení jen jednu nebo dvě hvězdičky na ČSFD a my nejsme v červených číslech. Tak jim to musíme vysvětlit. Proč do toho ale cpou politiku nevím (vlastně vím, jsou v tv a jsou chytřejší než většina národa, tak je musí poučit). Proč si někteří musí vylévat srdce co bude až bude, to nevím. Není ale dobré to přerušovat slovy: ,,Jsme dlouzí!", když u jiné Osobnosti se neukázal ani proužek kouře. Jiný metr! A tak jsem od tv odešel. V minulých dílech předávání ČL jsem napsal, že se na to už dívat nebudu. Nedodržel jsem slovo. Moje hrubá chyba. p.s.: z oceňovaných děl jsem viděl jen Volhu. ()
Díky Ebenovi měl ceremoniál úroveň první ligy, na rozdíl od ročníků moderovaných neumětelem Zbrožkem, kdy to byl s bídou okresní přebor. Samozřejmě není v silách pořadatelů uhlídat během přímého přenosu všechno. Takže navzdory vykuřování opět došlo k přetaženým exhibicím oceněných. Ale zatímco Peková to zvládla s nadsázkou, šeredná přestárlá studentka z Tádžikistánu s vyschlými vaječníky to absolutně zabila. Hodnotím samozřejmě jen ceremoniál jako takový, ne volby akademiků, protože tam to festovně zaskřípalo. Vyhlásit jako nejlepší film dílo, které nezískalo ani jedno individuální ocenění a jehož téma je brutálně politické, kontroverzní, propagandistické, to byl fakt úlet. ()
Jedna hvězda za Ebena a Pekovou. Zbytek nudný lidi... někteří děkovali skoro dýl a debilnějc než Luděk Sobota ve svý scénce... která byla aspoň vtipná. Abych nezapomněla...díky za info, Daria Kashcheeva, že jí stárnou vaječníky, ta získává Oskara za blbku večera. ()
Skoda politicke tecky v oceneni nejlepsiho filmu - nerikejte, ze film prumerny ve vsech kategorii (=nic jineho nevyhral) je ten nejlepsi. Obecne tvrdim, ze o teroristech a valecnych zlocincich se oslavne filmy natacet nemaj a kdyz uz se natoci, tak se nemaj ocenovat. Marek Eben jakoby se domluvil s tou vecne studentskou reziserkou, vzajemne se hezky doplnili. Jinak muj maly bezcenny cesky lev za dila videba premierove minuly rok je zde: https://polt-soc.svetu.cz/54-muj-osobni-oscar-za-rok-2023.html ()
Celý večer se mi relativně líbil. Zaujala mě úvodní sekvence. Myslím si, že Marek Eben jako moderátor odvedl výbornou práci. Co se týče výsledků, byl jsem docela překvapený, že dominoval seriál Volha, a to obzvlášť v hereckých kategoriích. Tak nějak jsem předpokládal, že vyhraje Karel Roden, tak jako tomu bylo na cenách České filmové kritiky. Stejně tak jsem byl nejdříve trošku zklamaný, že hlavní herečku nevyhrála Regina Rázlová. Ale i Simona Peková byla úžasná, nakonec jsem byl za její výhru moc rád, protože za svůj projev by si zasloužila dalšího lva. Velmi mile mě překvapilo ocenění pro Milenu Steinmasslovou. Radost mi udělala i Agnieszka Holland a její projev. Nyní spíše k těm negativům - Daria Kashcheeva. Daria je určitě velkým tvůrcem v oblasti animovaného filmu a jsem moc rád, že nás, jako Českou republiku, reprezentuje i ve světě, ale tentokrát se trošku sekla. Naprosto chápu obsah jejího projevu, ale absolutně nevidím důvod, proč o tom mluvila tři a půl minuty, takže si myslím, že ukončení jejího projevu bylo namístě. A věřím, že to určitě bylo kvůli času. Peter Bebjak taky trošku ujel (myslím, že to při této příležitosti nebylo úplně vhodné), ale na rozdíl od Dariy to zvládnul ve třech větách. A pak zásadní otázka, kterou si pokládám pořád dokola a nezvládám přijít na její odpověď - V čem byli Bratři nejlepší film? Neměli nejlepší herecké výkony, neměli nejlepší režii, ani scénář, ani hudbu, zvuk, kameru, kostýmy, masky, střih, scénografii, vůbec nic. Tak co na nich tedy bylo nejlepší? ()
Dno jako každý rok… ()
Až na jeden pocit, jako když vymaštěný batikovaný ošklivky vylejou rajskou na plátno van Gogha, příjemnej svátek filmu. Jinak jak svou tupou umanutou bezohlednou ukřivděností shodit ze stolu vcelku důležitý téma, místo ho jednou elegantní větou vytáhnout na světlo. Doufám, že se k veřejný omluvě rejži nesmrákne, kua, pravidla slušnýho chování, ne? Neznamená, že když vylezu na pódium, budu tam řečnit, jak dlouho se mi zachce. Trapas tvl. Gratulace dalším oceněným. ()
uplne alfa moment, kdyz pusti behem dekovne reci kour od pultu viteznym studentum, kteri si dovolili mluvit o adamkovi a jeho zpackanem lekarskem zakroku. www.proadamka.cz o preruseni pani kashcheeva ani nemluvim. tezce nevkusny ceremonial, ktery pripominal estradu z osmdesatek. zoufale potrebuje modernizaci. kiddo: pane boze, ty jsi tak desne edgy a cool, opravdu kulturne zalozeny jedinec. podobne si ostris i ziletku, kdyz se pak jdes rezat? ()
Doufám, že se ta tupá fem .****** rozhodne pro kariéru a nerozmnoží se. A na příští ročník by to propadliště mělo být 100% kdyby se náhodou zase zastavila a zvracela tam do mikrofonu blbosti co nemají na předávání cen co dělat. ()
A nejpřeceňovanějším českým filmem roku 2023 se stává....... Přišla v noci! ()
Na jednu stranu kultivované předávání (především díky Ebenovi), na druhou stranu trochu neukočírované defilé současných českých filmařů. Spíš to vypadalo jako taková soukromá párty filmařů, než oslava českého filmu. Ale bylo pro mne příjemným překvapením vidět hrát Svěráka a Marhoula na kytary. ()
Súvisiace novinky
31. Český lev - výsledky
Tradičně v pražském Rudolfinu se v sobotní večer 9.3. 2024 odehrál slavnostní ceremoniál, při kterém byli předáni Čeští lvi za ty nejpovedenější bijáky, jež jsme mohli v našich končinách na plátnech… (viac)
Cenu filmových fanoušků získal Bod obnovy
V pondělí 15. ledna 2024 dopoledne byly na tiskové konferenci České filmové a televizní akademie (ČFTA) odhaleny nominace v rámci 31. ročníku předávání cen Český lev. Na začátku tohoto ceremoniálu… (viac)
K celému večeru je těžké něco vyjádřit, ono tam nebylo příliš pamětihodných momentů. A tak nějak to celkem uběhlo, bylo to dost hnané kupředu, ale na druhou stranu zase to byl jen takový sled předávající - oceněný, děkování atd. Ono s tím asi nic nejde moc dělat. Je to prostě velká nuda. Eben je prostě Eben a nemá cenu se vůči němu nějak vyhrazovat, myslím, že i on sám si byl dobře vědom, že by tady se sexistickými poznámkami na nohy sličných tvůrkyň po právu narazil, a tak se celkem stáhl a čistého času na podiu byl málo a zůstal mu jen ten vtip o tchyních, který jsem asi nepochopil, kam tím básník mířil, ale to bylo překvapivě to jediné divné. Úvodní černobílá sekvence byla taková starosvětsky pojatá, z jiných století, což tedy si myslím i o Ebenovi jako moderátorovi. Tohle století a desetiletí už není pro něj a už z něj mám podobný dojem jako z Karla Šípa. Ti dva jsou z téhle doby tak vykolejení, že prostě nepatří do moderního prime timu, ale ČT má asi jiný názor. Velmi mě mrzí, že nenechali více projevit The Antagonists, ale tak nebyl asi čas. Bylo to v tomto pojetí nějakého žánru typu přenos z předávání dost sterilní. Předávající kolem 31 let a pak na závěr i v násobcích čísla nebudili nějaké zvláštní emoce, prostě standard. Narušení a víceméně i probuzení z letargie přišlo očekávaně Simonou Pekovou, která získala cenu za nejlepší hlavní herečku. Tato excentrická a stále v roli z filmu Přišla v noci hrající žena vlastně jen zopakovala etudu z předávání Cen kritiky a ještě se u toho s radostí nadýchala výhružně vypouštěného kouře z pod děkovacího stolečku. K tomu není co dodat, aspoň to bylo výrazné. U oceněných tam ale jinak bylo víceméně to stejné, občas přispěchal někdo s nějakým tím apelem jako třeba slovenský režisér Bebjak, nebo producenti vítězného animáku či upřímnou radostí. Nicméně asi je záhodno se pozastavit u důležité řeči Darii Kashcheevy vítězky Českého Lva za Electru o roli žen a matek ve filmu a nejen v něm. Ten přerušil nejprve trapný výhružný kouř (což byl tedy btw idiotský nápad, který tedy zaslouží mimořádné odsouzení) a poté ohromně necitlivě samotný režisér přenosu Čech. Z mého pohledu to byl z hlediska pořadatelského absolutní faux pas a mimořádnou filmařku s nominací na Oscara ohromně zostudili. Kdo měl to právo řvát tam ukryt v nějaké své budce, že je něco moc dlouhé? Opravdu neuvěřitelné a naprosto šokující, jakoby snad na ten čas měl někdo patent. Jakoby až někdo nebyl rád, co slyší, či snad upřednostňoval trapné žerty typu šaškování dvojice Marhoul a Svěrák, které patří spíš na dětskou party, nebo ebenovská moudra. Pro mě to byl smutný moment, který se pak ještě snažil nenápadnou narážkou umocnit režisér dnes cenami přesyceného seriálu Volha Pachl výkřikem o času, který tady byl vyčerpán. Ubohé. Do hodnocení se samozřejmě vždy promítne i samotný resultát Akademie. ČFTA se tentokrát nedokázala úplně rozhodnout, kam jejich náklonnost bude směřovat. Tak to také dopadlo celé. Každý dostal něco. Technické kategorie ovládl Bod obnovy jakožto mimořádný a nevídaný český počin. Pro mě dost překvapivě uspěla i Volha, která vzala ještě více šokujícně i mužské herecké kategorie. To bylo dost nečekané, ale Mirka Spáčilová z toho měla jistě radost, protože takový jsme byli. Jak skvělé. Ve scénáři jsem byl velmi potěšen, že Alice Nellis si odnesla sošku z mého pohledu absolutně nejlepší film loňského roku Němá tajemství, stejně jako za stejný film Milena Steinmasslová za vedlejší, ale zároveň jednu z hlavních úloh. A pak tu byl problém. Akademikům se evidentně líbil film Přišla v noci, který ale viděla až poté, co poslala do předem prohraného boje o Oscara film Bratři, a tak režie pro mě celkem nepochopitelně pro Přišla v noci, kde tedy nedokážu nějak pojmout to slovo nejlepší, když ve stejné kategorii máte Matěje Chlupáčka za Úsvit a Tomáše Mašína za Němá tajemství a nejlepší film Bratři, kde bylo třeba se nezpronevěřit svém říjnovému rozhodnutí. A řekl bych, že to ČFTA asi celkem bude budit ze spaní. Bratrům jakožto největšího favorita večera nechala pouze ten závěrečný producentský triumf. Což o to vyprodukovat to asi bylo fuška, nicméně jakožto vlastně nejviditelnější počin z celého toho předávání je to vlastně velká a bídná vizitka. Pochopila to totiž i jinak mnou velmi kritizovaná americká Akademie a o nějakých festivalových úspěších taky ani vidu ani slechu. Ale na druhou osobní stranu je to pro mě vlastně uklidnění, že zůstávají Akademici ve své volbě konzistentní a mají stále jiný vkus než já, který Bratry považuje za suverénně nejslabší film z těch pěti a od Masaryka nejhorší vybraný nejlepší snímek, který dostal Českého lva. ČFTA prostě v konečném důsledku stále ráda má ty hladivě či konvenčně pojaté eposy o hrdinech, ale o filmech, které říkají něco sofistikovanějšího o dnešní době, na to je příliš zbabělá. Nakonec je tedy celý ten paklík emocí a dojmů mírně negativní, ale na druhou stranu už od Českých lvů raději nic neočekávám. 30% () (menej) (viac)