Zeder

Zajímavé, stylově natočené, ale musím přiznat, že jsem se v tom chvílemi docela ztrácel a ani po zhlédnutí nemám úplně dojem, že jsou mi některé dílčí scény jasné. Pupi Avati vypráví možná až zbytečně komplikovaný příběh s přemírou různých postav, které neustále víří ústřední záhadu, aby ho nakonec ukončil poměrně jednoduchým vyústěním. Nicméně jde o atmosfericky natočený mysteriózní horor, který téměř připomíná detektivní variaci na Kingův Řbitov zviřátek, jehož knižní podoba vyšla stejného roku jako Zeder, a tak zřejmě obě díla vznikala nezávisle na sobě. Gore nulové, příznivci italského hororového trashe musí pohledat někde jinde. [Sitges 2019] (05.10.2019)

Človek by očakával od italo trashu na téma zombie krásne prevedené gore a zástupy nemŕtvych, v hnilobu napodobujúcich maskách. Ale čo čert nechcel, Pupi Avati nepatril medzi hlavný prúd talianských mäsiarov a tak si tento hororový subžáner natočil k obrazu svojmu. Dopadlo to nad očakávania. Pre mňa totálne neznámy, stratený kúsok obdarený majstrovským narábaním z atmosférou a napätím. (12.09.2017)

Jeden z mála zombie filmov, ktoré mi naháňajú zimomriavky, asi preto, že sa zaobíde bez akéhokoľvek "grafického" fyzického násilia. Inými slovami, Zeder má veľmi chytrý scenár. Tak intenzívny "nemŕtvy" hororový zážitok a iba 70 percent? Nehovorím, že sa tu trasiete hrôzou nonstop, chcem povedať, že sa tu dá prísť k jednému z najväčších hororových zážitkov, záleží od typu subjektívneho vnímania. To, prečo sú katolícki Taliani posadnutí mŕtvolami je mi jasné, menej už to, prečo boli práve starší talianski hororoví režiséri posadnutí architektúrou a vizuánym umením - secesná vila a art brut u Argenta, Vermeerov obraz u Fulciho, freska u Avatiho. Tentoraz je tu opustená megalomanská betónová modernistická budova, ktorá efektívne nabúrava vžité predstavy o tom, aký setting by mal mať horor. Filmu dodáva neodolateľný morbídny šarm aj hudba (Riz Ortolani), ktorá je taká zvláštna a podmanivá, ako to často býva u Argenta. Piata hviezdička je za Gabriela Laviu, nielen za herecký výkon, ale i za púhu existenciu na obrazovke. PS: Debilný britský (americký) plagát nemá s filmom nič spoločné, neviem, prečo bossovia z CSFD neuprednostnili originál. PS 2: Ak si chcete film užiť, samozrejme na trailer ani nepomyslite, tí úžasní Taliani nikdy nepochopia, čo je to spoiler. (01.10.2017)

Avati horory uměl, jen mám podobný problém jako u jeho předchozího Domu s vysmátými okny. Prostřední část je možná až zbytečně zdlouhavá, a vyloženě hororovým momentům dává vzpomenout asi jen ve dvou případech. Co však snímek tlačí do nadprůměru, tak je úvod, v němž se toho stane opravdu fůra (lekačka + vražda, vykopání mrtvoly + brutální atak) a závěr, který po delší odmlce opět šlape na plyn a vykouzlí nejen povedené mordy, ale i intenzivnější atmošku. Příběh o hledání K-zóny je tentokrát docela nápaditý (na Itálii, samozřejmě), řízné smyčce dělají 70 procent hudby, a ani herci nejsou jen hadroví panáci, tudíž další důvody, proč Zeder doporučit. (19.12.2015)

Prvních deset a posledních deset minut je naprosto dostačujících a z celého filmu také nejlepších. Je zajímavé, že Avati přichází s filmem, kde je snaha přivést zemřelé zpět pohřbením v určitých K-zónách, v době, kdy S.King vydává svůj Řbitov zviřátek. Ten je ovšem nesrovnatelně lepší stejně, jako film podle něj natočený. Mám slabost pro italskou bizarní, mysteriozní a horrorovou kinematografii, tenhle film - s velmi dobrou kamerou, hudbou i hereckými výkony - mne bohužel neoslovil. Bát se není čeho a vyjma několika scén (z toho jedné lekačky) plyne líně jako stojatá voda v řece. Pátrání po autorovi vzkazu je utahané, nudné a bez překvapivých zvratů tak, jako to neuměli jiní italští mistři. (17.01.2013)