Jatka č. 5

Zvlastni film. Nejde tak ani o to, ze to je mix sci-fi, cerny komedie, drama, valecnyho filmu a buhvi ceho jeste, tady jde spis o styl natoceni. Kde se neustale ruzny etapy zivota hlavniho hrdiny stridaj, takze je zenatej, najednou skok a je mladej ve valce a zase skok a zase a tak furt az do konce filmu. Film je proste jen nasekanej nahodnej sled scen, ktery ale na sebe prekvapive docela slusne navazujou, at uz co se tyka toho, ze postupne se odvypravi celej jeho zivot, tak ruzny provazani scen (vojaci rvou - tleskaj mu k prevzeti ceny). Akorat jsem teda nepochopil, jestli se mu to jen zda nebo vzpomina a jaka je teda pritomnost a nebo jestli skutecne lita v case, ale o to tu nejde, tady je to hlavne o skvely atmosfere a zajimavym pribehu. (11.10.2009)

Tento slavný román K. Vonneguta jsem nečetl a příznávám, že ani nic dalšího od něj. Ale mám ho v plánu. Proto jsem se tedy musel spokojit s filmovým zpracováním G. R. Hilla. Vzpomínky zajatého amerického vojáka kdesi v Ardenách byly podány solidně i celý jeho další příběh, kdy jako zajatý spojenecký voják byl transportován do internačního tábora a posléze do pracovního tábora v Drážďanech. Ty si zahrála k mému potěšení Praha. Příběh nejede po přímé linii, ale přeskakuje v čase, takže se ze zajateckého tábora divák zničehonic ocitá v Billyho dětství aby náhle přelétl do poválečných let kdy leží nervově zhroucen v sanatoriu... Mírně nesourodě pak do snímku zasahují Billyho cesty na planetu Tralfamador, které jsou protipólem prožitých hrůz. Jatka č. 5 jsou tak lehce podobná Londnovu Tuláku po hvězdách, avšak staví na reálném základu prožitých hrůz za druhé světové války. Jinak jsem nucen citovat Billyho spolupacienta na pokoji, který se rozčiloval : ,, vždycky mně strašně rozčílí, když někdo začne brečet o těch Drážďanech '' - dodávám mně taky. Už jsem to tu psal u jiných komentů viz např. Drážďany (2006). Film lze těžko nějak shrnout, rozhodně se nejedná o válečný film v ryzím slova smyslu, ale milovníky tohoto žánru přesto bude bavit. Ten zbytek bych nechal na Vonnegutových příznivcích posoudit jak moc se film kryl s myšlenkou knihy. Dávám i tak čtyři tančící porcelánové sošky. * * * * (26.10.2014)

Filmový pokus, předem odsouzený k nezdaru... Ze všeho nejtěžší je totiž zfilmovat otevřeně subjektivní vyprávění, přičemž ještě těžší je zfilmovat takové vyprávění, pokud má záměrně neuzavřenou strukturu, kolážovitě porušuje chronologické i prostorové vztahy a navrch prokládá reálné situace vlastními představami, sny a pocity... Literární a filmová řeč je v tomhle naprosto odlišná, zatímco literatura si všímá především toho vnitřního, film jde nutně především po vnějších věcech, po vizualitě, po zvuku, po vyřčených slovech, nikoli po prožitku, snu, představě či pocitu. Dalším problémem je až neuvěřitelná klipovitost, v níž se dlouhé pasáže knihy nutně mění na kratičké filmové scény. Přesto tenhle film rozhodně stojí za vidění. Řemeslně jde o velmi slušnou záležitost. Rozhodně neurazí režie, herectví, hudba (ostatně není divu, když ji obstaral Glenn Gould), kamera (Miroslav Ondříček). Ve filmu v žádném případě nechybí nesmírně silná místa, například příjezd do Drážďan, šílená jízda Billiho manželky do nemocnice (takhle excelentně zahraná kráva se jen tak nevidí), start posléze zříceného letadla, retrospektivní prostřihy, scény z nemocnice (s tím blbem, co píše knihu o Drážďanech), poprava Edgara Derbyho, to všechno je natočeno naprosto strhujícím způsobem. Některé jiné scény, především ty z planety Trafalmador jsou slabší ( i když mile komické), ale v předpočítačové době tyhle věci šly asi jen těžko natočit lépe. Suma sumárum, kniha je i v tomhle případě rozhodně lepší, ale film v žádném případě neurazí... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: gudaulin, Subjektiv (04.12.2011)

Takhle to dopadne, když svébytné dílo vezme do ruky nějaký upocený řemeslník s americkým patriotismem v srdci a vše, co je v románu ironické a sarkastické, se pokusí převést na div ne slapstickové prvky. Není divu, že Vonnegut proti adaptaci později protestoval (navzdory tomu citátu tupě převzatému na Wikipedii) - absolutně neodráží to, oč mu v knížce šlo. Tedy o jistou nepříjemnou, byť jemnou, kritiku americké politiky a toho cukrkandlového života, který je v přímém rozporu s tím, co lidé zažívali a zažívají. V České republice bychom také mohli mluvit o mnoha Američany prý omylem vybombardovaných městech, kdy se strefovali nejen do cirkevních památek, ale i civilního obyvatelstva. Dodnes si Američani stojí - přes veškeré práce historiků i mnohá svědectví - za tím, že ta jatka, která provedli v Drážďanech, jsou ospravedlnitelná. Kurnik, nejsou. Nejsou, stejně jako americká jatka v Hirošimě a Nagasaki, nebo v nedávné době v Jugoslávii, kde povraždili hromadu civilistů, po nichž průměrná, tlustá Američanka za svůj dlouhý, pitomoučký život ani nevzdechne. Pan režisér měl zůstat u jednoduchých příběhů s černobílými postavami zlodějíčků, to mu šlo, ale tady by se musel dopustit hlubšího myšlenkového uvažování, na což evidentně neměl kapacity. Celá ta scéna odklízení mrtvol pak bohužel působí chladně jako psí čumák, i když se Ondříček snažil, seč mohl. Taky vydávat za Drážďany Prahu a starý Most nebylo moc chytré vzhledem k tomu, že se vypráví o východní Evropě, tudíž mohl tušit, že Východoevropané tak nějak ten švindl poznají a nemusejí jej akceptovat. Jo, a kam zmizel kurnik šopa Kilgore Trout?! Ostatně v knize i ta linie s mimozemšťany má daleko větší přesah. Podle mne je filmový přepis prostě povrchní a klišovitý, bez jemných nuancí knihy a jejích filozofických přesahů. Asi jako kdyby někdo vzal dejme tomu knihu Želary a natočil ji jako milostný příběh stylu červené knihovny z války... Oh, wait... (24.02.2021)

Schválně se mě zeptejte, o čem ten film vlastně byl. Taky netušíte? To je dobře, alespoň v tom nejsem sám. 1) Po rozpačitém začátku jsem si na několik časových rovin i na svérázný humor zvykl. Postupně tvůrci ztrácejí zábrany a děj je stále absurdnější, až (pozor, spoiler!) se přesuneme na planetu Trafalmadore (to je zřejmě důvod, proč film někteří označují také jako scifi). Už se páříte?_____ 2) Vonnegutovo mysteriózní dílo je jako většina podobných prací prostě nezfilmovatelné. Filosofické pozadí je na obrazovce téměř nezřetelné. Režisér vsadil na akční scény, které natočil skvěle. A tak mi rezignace na transcendentní sdělení ani moc nevadí._____ 3) Líbil se mi debutující 24letý Michael Sacks (Billy Pilgrim). Po 12 letech herectví vyměnil za kariéru ve světě financí. Slušelo to i 24letému Perry Kingovi (Billův syn Robert) a bez jiskry nebyl ani 35letý Ron Leibman (voják Lazzaro)._____ 4) Výstižný koment: Šandík****. (23.05.2019)