Reklama

Reklama

Mikrokomedie podle spisovatele J. Haška. Do blázince přivedou jistého pana Mlácena (J. Kemr), který chce prodat dva kostelní zvony. Nejprve je nabízí obchodníkům v hostinci. Tvrdí, že je dostal jako dědictví po svém strýci, ale neví, co by s nimi dělal. Nikdo je ale nechce koupit. Kvůli tomu se ocitne nejprve na komisařství a nakonec ho posílají do blázince. Profesor (L. Kopřiva), který se domnívá, že pan Mlácen trpí jakousi fixní představou a je psychicky nemocný, mu slíbí, že jeho dva zvony odkoupí… Režisér Z. Podskalský zpracoval látku se staropražským dobovým šarmem, s hospůdkami a jejich štamgasty, pavlačemi a jejich správcovou, i místními potulnými zpěváky, a především se skvělými hereckými výkony. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (43)

D.Moore 

všetky recenzie používateľa

Dobrá adaptace Haškovy povídky, kterou kazí drobnosti, jako například Josef Laufer coby jeden z pouličních zpěváků, na němž je ale opravdu hodně vidět, že housle drží v ruce poprvé v životě (zatímco Josef Zíma si s akordeonem vyloženě tyká) nebo Luděk Kopřiva a jeho šílený závěrečný výstup. Jinak se Zvony pana Mlácena povedly a zejména kvůli výbornému obsazení se vyplatí je vidět. ()

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

"Dneska chodí po Praze jeden pán a prodává zvony všude. Nebojte se, von není zlej, ale kdoví, jak to s ním bude." Milá komediální hříčka podle Jaroslava Haška, o tom jak pan Mlácen tak dlouho usilovně přesvědčoval své okolí o (zdánlivě) bláznivém nápadu, aby od něj odkoupili jeho zděděné zvony, až se mu nakonec podařilo totálně zblbnout ředitele blázince.  Příběh celkem obyčejný, herectví nejen Josefa Kemra, ale i Vlastimila Brodského, Luďka Kopřivy a Stelly Zázvorkové z něj však dělá skvělý komediální zážitek. Zděnek Podskalský tenhle typ malých komedií vskutku uměl. PS: Shlédnuto v den 100. výročí narození Josefa Kemra. ()

Reklama

Bigrambo 

všetky recenzie používateľa

Mám velmi rád dílo Jaroslava Haška, takže vítám jakoukoli jeho filmovou či televizní adaptaci! Tam, kde Pavel Juráček ve svém kraťasu Zvony pana Hejhuly využil spíše jen Haškova námětu ke kritice politického systému, dotáhl to Zdeněk Podskalský do úplného konce a vystřihl výbornou komedii, ve které přesně zachytil Haškův osobitý humor. Navíc mu při tom pomáhala celá plejáda hereckých hvězd, v čele s nezapomenutelných Josefem Kemrem. Pokud máte také rádi nezaměnitelný humor Jaroslava Haška, tak doporučuju i další adaptace jeho povídek: Hubáčkovy Haškovy povídky ze starého mocnářství, Lipského Vzorný kinematograf Haška Jaroslava, Moravcovo Dobrodružství s nahým klukem a opět Podskalského Tři muži se žralokem. ()

blackrain 

všetky recenzie používateľa

To byl ale krásný herecký koncert o kšeftu za všechny prachy. Já se vůbec nedivím, že se ten psychiatr v podání parádního Luďka Kopřivy zbláznil.Mě by rovnou trefilo, takže bych šílený výstup nepředváděla. Haškovy povídky mají nezaměnitelné kouzlo a totéž platí i o jeho osobitém humoru.Byla to hezká anekdota. ()

lennyd 

všetky recenzie používateľa

Pan Mlácen zdědí od svého strýčka, zvonaře, dva kostelní zvony - o váze 720 a 550 kilogramů. Prozatímní umístění v činžovním domě na pavlači ale nelibě nese domovnice a ostatní nájemníci, a tak dostane pan Mlácen ultimátum - buď se zvonů do konce týdne zbaví, nebo budou na jeho náklady odstraněny. Zvony, v hodnotě 4000 zlatých, ale nikdo nečekaně nikdo nechce, a pan Mlácen z toho má velmi těžkou hlavu. Až tak těžkou, že se dostane do léčebny pro duševně choré, kde nachází nečekaného kupce ... Tak toto bylo fakt nádherné - naprosto bezvadné téma (i když s trochu předvídatelným koncem), skvělé herecké výkony - hlavně Luďka Kopřivy a Josefa Kemra, ale i ostatních hereckých hvězd (Stella Zázvorková, Vlastimil Brodský, Jan Libíček a další) - škoda že ostatní postavy nedostaly tolik prostoru jako Kemr a Kopřiva (například Libíčkovo přemítání o válce Turků a Tatarů se mi líbilo moc). Každopádně Zdeněk Podskalský ukázal, že netřeba mít miliardové rozpočty k tomu, aby se dal natočit bezva film - byť jen třičtvrtěhodinový... ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (2)

  • Když je sepisována smlouva mezi profesorem (Luděk Kopřiva) a panem Mlácenem (Josef Kemr), tak pan Mlácen prohlásí, že bydlí „v Praze na Žižkově, Cimuburkova 9“. Součástí Prahy se ale Žižkov stal v roce 1922 v souvislosti s vytvořením Velké Prahy, přičemž děj filmu se odehrává v období Rakouska-Uherska. (VN85)

Reklama

Reklama