Z úst do úst

Tak tenhle film by asi bez inspirace tvrdou realitou ani vzniknout nemohl. Trošku chyba, že nerozvedl příčinu neshod mezi matkou a dcerou a taky jsem nepochopila, čím je vůdce sekty tak okouzlil (kromě toho, že je postupně všechny psychicky deptal), že pak byli i ti nemakačenkové - outsideři ochotni prakticky bez reptání tak tvrdě pracovat. Celé to na mě působilo naprosto věrohodně, snad pouze závěrečné prokouknutí a celkem snadný únik 3 nebo 4 členů komunity, ve které právě došlo k tragickému umrtí, by ve skutečnosti asi tak snadný nebyl a ještě k tomu v jediném dopravním prostředku, který skupina vlastnila. Hodnotím tak vysoko proto, že jsem tak mohla během necelých 2 hodin nahlédnout do velmi zajímavého společenství a nepřišla jsem při tom ani o vlastní "baťoh". (10.09.2008)

"Mala by si sa vrátiť domov a nerobiť toto!" Ak by sme sa mali zaoberať teóriou alebo filozofiou nechutných filmov, tak si hneď každý položí otázku, čo majú za cieľ nechutné filmy. Aké majú vytvoriť a zanechať pocity v divákovi, prečo to chce robiť? Druhá otázka je - čo je to kontroverzia? Je to sex? Homosexualita? Náboženstvo? Viera? Je to to, o čom sa nesmie hovoriť. O čom sa nesmie hovoriť v zlom. Z Úst do úst je krásnym príkladom, ako nemôžeme nič hovoriť, inak budeme "potrestaní". Máme slobodu, ale nesmieme ju využiť. Systém nás predurčil chodiť v stereotypných krokoch každodenného života. Máme to zafixované v hlave, z ktorej sa tieto poznatky prelievajú z generácie na generáciu a možno že vás napadlo, dá sa to zmeniť? No hlavná otázka je - chcem to zmeniť? Chceme zmeniť to, čo a ako sme sa naučili žiť? Chcem sa niekomu postaviť a bez strachu povedať do tváre, že je čas začať robiť niečo iné? Nie. Nikdy to nezmeníme, pretože nevieme ako. Z úst do úst som si chcel pozrieť hlavne kvôli mojej obľúbenkyne Ellen Page, ktorá sa vskutku tou superstar stala, to sa musí nechať, ale tento film nám prináša skvelý pohľad na vznik sekty a bojovania proti nej. Ľudia chcú bojovať proti systému, no musia si vytvoriť svoj vlastný systém, aby prežili. Išlo tu o to, že takýto ľudia v podstate svoje priority nasmerujú na túto skupinu. Je to základ fanatizmu. Cieľom tohto snímku nebolo vôbec bojovať proti systému alebo zmeniť váš život, či myslenie. Bol to tvrdý pohľad do reality a minimalisticky a s menším rozpočtom vám ukázal, ako to v podstate tom systéme chodí. Treba to brať ako metaforu, inak tomu dáte nízke hodnotenia ako niektoré indivíduá na csfd.cz a nič z toho nebudete mať. Zamyslite sa. A aby som to už ohodnotil. Po technickej stránke nedokonalé, priam nedobré. Kamera zlá, osvetlenie, veď vieme, réžia obstála. Niektorí ľudia tam vypadajú ako profesionálni neherci, no Ellen Page celý film dokáže utiahnuť, takže v tomto nebol problém. Na Mouth to mouth sa nemôžete dívať po vizuálnej stránke a hodnotiť ju, no naozaj premýšľať, prečo je toto tak a toto hentak. 9/10 (02.07.2012)

Film vpravdě cimrmanovský, protože je složený ze dvou jeho hlavních operetních prvků: prvku očekávání, a prvku zklamání. A vskutku, krom toho, že se v něm nic nedělo, tak nejvýraznější části byly ty, které se zatvářily napínavě - a ono se nic nestalo. Jeden bod za scénu s kontejnery a jeden bod za to, že to zase nemůžu paušálně označit za blbost; ale určitě vím, že se k tomuhle už nikdy nevrátím. (10.06.2009)

Skvělý film, který neuvěřitelně vyjadřuje těžko vyslovitelné a popsatelné emoce. Ale především zachycuje životní ztracenost, vnitřní prázdnotu a bolest. Někdo prostě nedovede žít podle konvencí, někdo prostě nedovede žít sám se sebou, nedovede najít cestu k sobě, vyjít se sebou, svou realitou, ale ani se svými sny. A tak hledám, hledám, upínám se, zklamávám, znovu věřím a nakonec jen reaguji, jako zvíře jednám pudově a na základě strachu a nejistoty. Nepatřím nikam a tak skončím mezi dalšími, kteří nikam nezapadají, nemusím však zapadnout ani mezi ně. Realita je krutá, smíření nelehké a konce málokdy šťastné... (10.10.2010)

Tak tohle šlo úplně mimo mě. Jak na filmy vždycky koukám v kuse, tady jsem si musela dát dvě přestávky. Jedinou zapamatováníhodnou scénou je incident v kontejneru a následný "tanec" s tělem, který se odehraje v podstatě na začátku, pak už je to jenom jedna velká nuda. Největší problém vidím v obsazení Erica Thala coby velkého šéfa - pekáč buchet na břiše charisma nezajistí a já nedokázala pochopit, čím to, že ho jeho ovečky byly ochotné slepě následovat a dodržovat jeho pravidla. Celkově mi Z úst do úst přišlo hodně povrchní, k čemuž přispívá i fakt, že motivace některých postav zůstávají záhadou (závěrečné matčino rozhodnutí je hodně velké wtf). Ke druhé exkurzi do téhle sekty mě už nikdy nikdo nepřemluví. (16.10.2009)