Iris

Iris je velice (opravdu velice) dojemný příběh o ženě, která kvůli nemoci začíná postupem času ztrácet svou vlastní osobnost a samotnou esenci svého života. Prolínání dvou časových rovin působí ze začátku poněkud chaoticky, avšak to se časem ustálí a ve výsledku to vypadá dobře a účelně. Jako působivější linii považuji tu ze současnosti, protože byla herecky mnohem více náročnější a jak Judi Dench, tak Jim Broadbent se svých rolí zhostili na výbornou a předvedli dechberoucí výkony. Samozřejmě i Kate Winslet a Hugh Bonneville byli přesvědčiví, ale "starší pár" vyhrává. Zkrátka neskutečně milý a smutný film s nepatrnou hudební složkou, který je především o lásce v té nejoddanější a nejryzejší podobě. (08.06.2013)

samej sentiment a retrospektiva, následkem toho mi připadalo, že její linie pozvolného propadání hlavní hrdinky nemoci ve stáří, neměla dostatek prostoru a tudíž byla velmi nevyužitá, stejně jako judy dench. mládí nebylo ani zdaleka tak zajímavý jako stáří... mohlo být mnohem silnější a takhle z toho alespon z mýho pohledu čiší značně nevyužitej potenciál a tak za 40% (01.09.2004)

Hlavní klad filmu je rozhodně ve vynikajících hereckých výkonech, jimž dle mého názoru dominuje M Judi Dench. Také nesmím opomenout jako vždy výtečnou hudbu pana Hornera. Jinak mě ale toto životopisné drama moc neoslovilo. Příběh je i přes své smutné téma podávám nudně a nezajímavě a i když je to hnusné tak po chvíli jsem měl Iris plné zuby. Je to zkrátka hnusná nemoc a já bych asi neměl nervy o někoho takového se starat. (08.12.2011)

Za prvé - žiť so mnou vôbec nieje jednoduché. Som panovačná, náladová, neschopná kompromisov, preto som Bayleyho lutovala a obdivovala súčasne. Milovať niekoho je vstupenkou pre vzťah. Avšak až trpezlivosť a pochopenie toho druhého znamená vzťah upevniť a zotrvať v ňom. Nájsť sa v hlavnej hrdinke nebolo velmi príjemné, ale útechou mi zostáva, že ak mi jedného dňa začne harašiť v bedni, môj mozog bude aj naďalej schopný si vybaviť všetky tie krásne, prchavé chvíle, okamihy, pre ktoré sa nám oplatilo žiť. Za mňa vskutku vydarená záležitosť, z pohladu niektorých možno depresívna, ale Iris by to bolo aj tak srdečne jedno. A to je možno recept na spokojný život bez ohladu nato, čo nás v ňom čaká. (10.05.2021)

Malý, komorní a velmi smutnou atmosférou prosycený snímek je velmi upřímnou výpovědí o lásce a stáří. Těžko se z něj udělá asi hlavně lidem, jejichž věk už poněkud pokročil, přesto to zasáhlo i mne. Ta úzkost z toho plyne opravdu velmi zřetelně, už jen díky stylu natočení, kdy se současné záběry velmi umně prolínají s těmi dávno minulými a vytváří tak vypovídající kontrast mezi tehdejší a současnou Iris. A právě tahle proměna, která v různých variacích čeká takřka každého z nás, to je pro mě hlavní motiv filmu. Pamatuju si, že v době kdy to šlo do kin, všude se psalo především o hereckém koncertu čtveřice hlavních představitelů. I dnes, po 8 letech, s tím nejde nesouhlasit, těžko říct, kdo se vyznamenal nejvíc. Lehké to nemělo především Kate Winslet, ale opět svou problematickou postavu Iris zahrála bravurně. Od plného hodnocení mě odrazuje snad jen menší sugestivnost filmu. Tvůrci z obav před ještě větší trudností nedaly samotné Alzheimerově chorobě ve filmu tolik prostoru a možná je to trochu škoda. Onen kontrast a dopad na diváka by pak byl ještě o poznání větší... (18.06.2009)