Z

Kdyby jen ten začátek nebyl tak nepřehlednej. Přitom je jasný, že bez něj by to nešlo, protože zbytek filmu je v podstatě vyšetřování. K filmu jsem se dostal při čtení řeckých dějin (Hradečný, Pavel - Dějiny Řecka), kde je zmíněn v souvislosti s násilnou změnou politické reprezentace v šedesátých letech. Podle mého názoru autenticitě hodně škodí, že C-G byl v podstatě odříznut od Řecka, a film točil jinde (samozřejmě, v Řecku by jej točit nešlo možná dodnes), v Alžíru. Pár lahví od piva a odznaků na zdi mě nepřesvědčilo, že se děj odehrává v Řecku. Taky si nejsem jistý, jestli se má jednat o Soluň, když sem "noviny každý den v 10:00 dováží letadlo z hlavního města". Papaska víceméně jen do počtu jako star. Oceňuji střih, skvělou kameru a v druhé části i tempo. Na plný počet to ale není. (30.08.2015)

Viete, čo ma na tomto pozoruhodnom, politickom, znepokojivom snímku najviac zaujalo ? Skúste si zatipovať. Stále nič ? Chvíľka napätia... A je to tu ! Vážené dámy a vážení páni, v snímku „gréckeho Olivera Stonea” , ma 100 % INTERESOVAL špičkovo - špičkový STRIH, francúzskej strihačky Françoise Bonnot, ktorý je naprosto strhujúci, a vôbec vďaka tomu som sa nadmieru stotožnil so strhujúcim dianím. Už si ani nepamätám, ako dlho som očakával z mojej pozície, kedy konečne UZRIE SVETLO SVETA = Z. Nie som typ človeka, ktorý sleduje politiku, ale sledovať UDALOSTI okolo demonštrácii, kde sa schyľuje k likvidácii istého poslanca, pritom prsty v tom majú všetci vysoko postavení, a „proti múru” stojí húževnatý SUDCA, o nadčasové filmové prebiehanie, je naprosto postarané, až neveriacky krútim očami, aká extáza sa mi dostáva. Určite by som pochválil režiséra, scenáristov, kameru, či aj hudbu, alebo herecké obsadenie, v ktorom sa „predvádza” povolaný Jean - Louis Trintignant, ale i Yves Montand, ako Z, zo ženských hereckých predstaviteliek, mi jednoznačne inklinovala Grékyňa Irene Papas, v úlohe zdrvenej manželky „obetného baránka” , to by bol klasický nadštandardný pozitívny PLUS, áno, to je bezpochyby pravda, vylepšuje to celkové nálady, pocity a myšlienky, no, už v samotnom úvode spomínam, čo ma to vlastne tzv. poznačilo. Takýto film ešte len čaká na ďalších múdrych divákov, ktorí zatiaľ odolávajú, ale mali by sa nad tým zamyslieť, čo im to uniká... Ja som tento REST našťastie dobehol. (16.05.2017)

Myslím, že paralely s dnešným vývojom sveta, sú jasné. Každý režim zakazoval, zakazuje a zakazovať bude. A to to, čo hodnostárom nevyhovuje a pripomína ich skazenosť ľudom. Je už len na tej ktorej ovci, ako zabeká. Nečakal som nič výnimočné, čo sa týka filmu, aj napriek oscarovým oceneniam a nomináciám. Akosi som tušil, že aj napriek kritickej sláve, to nebude topka ( narozdiel od podobne strihnutej BITKE O ALŽÍR ). Snímok dravý a hutný, ale stále len niekde na pol ceste. (07.05.2019)

Vcelku zajímavá a napínavá politická kriminálka, které diváka chytne hlavně od fáze vyšetřování; házení klacků pod nohy, odstraňování svědků, neochota cokoli objasňovat, potřeba všechno zamést pod koberec… Na druhou stranu, vyšetřovatelovo rozhodnutí se dá označit spíš jako pohádkové, přestože z tohoto vysoce morálního činu je divák následně tvrdě probuzen do reality. Mírně mi vadila jazyková stránka věci (ocenil bych řečtinu), neměl jsem problém s politickým vyzněním (moc nechápu, co ostatním přišlo na filmu tak moc do leva; ostatně, kdo je proti polofašistickému vedení je automaticky levičák?), celkově docela spokojenost, slabší 4*. (13.04.2013)

Tak aby bylo jasno - tohle je jednostranný, silně angažovaný, levičácký snímek, s kterým nesouhlasím takřka v ničem - protentokrát na to ale kašlu také proto, že se u nás jedná o dost opomíjenou záležitost. Je to úvodní film ke slavné Costa-Gavrasově politické trilogii a jde v něm o vraždu řeckého opozičního politika Gregoriose Lambrakise, která v létě roku 1963 zahýbala nejen řeckou politickou scénou. Popisuje, jak se policie a armáda snažila zmařit vyšetřování, a poodhaluje vojenské zákulisí vraždy. Fakticky je dost přesný (podle románu Vassilise Vassilikose) - problém tkví ale v tom, že vykresluje levičáky jako skupinu intelektuálních snílků brojících proti atomovým zbraním, zatímco téměř každý druhý spořádaný občan je tu zakukleným extrémně pravicovým spiklencem. No nic. Natáčení filmu se setkalo se zděšenými reakcemi, nikdo ho nechtěl podpořit, Jacques Perrin nakonec musel založit vlastní produkční skupinu. Costa-Gavras se dočkal podpory i od hereckých hvězd Yvese Montanda, Jean-Louise Trintignanta či Irène Papas, které se vzdaly většiny ze svých honorářů. No, politiku už nechám být a napíšu, že lepší politický thriller jsem ještě neviděl a sleduje současnou americkou tvorbu - asi pěkně dlouho neuvidím. Film fascinuje svým tempem, strhujícími akčními scénami (potyčky, samotná vražda, rvačka na korbě dodávky, scéna najíždění auta), které jsou výborně hudebně podbarveny s působností rovnající se takřka Morriconeho dílům. Naprosto dokonalý je střih, který film ještě zrychluje. Postavy vůbec nevyčnívají a pozornost je správně rozčleněna - vítězí asi zpočátku nedůvěřivý, ke konci odhodlaný vyšetřující soudce v podání bezchybného Jean-Louise Trintignanta, kterému se jednoduše nedá nefandit. Poslanec Yvese Montanda je dostatečně tragický, jeho žena Irene Papas jakbysmet. O něco méně jednoznačně kladný, o to více sympatický novinář Jacquese Perrina. Ale i záporné postavy mají svoji dramatickou sílu - především Yago Renata Salvatoriho. Brilantní film o boji proti prohnilé moci s happyendem (neodolatelné výslechy a odchody generálů) a vlastně i bez něj. ("historicko" -shrnující epilog). I s "nadějí" do budoucna ("seznam četby".) Zatím jasných pět - až to uvidí tak 100 lidí, kvůli ideologii uberu. (02.08.2005)