Bojovník

Působivé drama o tom, do jak velkých sraček je život schopen člověka dostat, když není uchopen úplně z té správné strany... Rozhodnutí a čin Johnnyho Deppa jsem já osobně však nepochopil; přišlo mi to spíše zbabělé nežli ušlechtilé - a to bez jakéhokoli ohledu na jakoukoli víru. Je mi ale jasné, že tohle je věc názoru a pravdou je, že Johnny tady moc navybranou neměl, a tak moje nepochopení vskutku nemělo vliv na celkový dojem z filmu, který je jinak velmi dobře koncipován. Pro mě film jednoznačně na čtyři hvězdičky. (11.08.2006)

Skvely film velmi emotivny super premyslena pointa. Krasne zobrazene ako tato spolocnost jednoduch istym narodom nevyhovuje v tomto pripade to boli idiani pre nase zemepisne sirky to mozu byt romovia. Bohuzial uz ked som myslel ku koncu filmu, ze to ostne bez vycitky prislo nieco co ma na tychto hollywoodskych filmoch serie a to natvrdle zhadzovanie cirkvi. Hlavne v tom to pripade to nemalo velmi o podstatnenie lebo ten spor s cirkvou tam nebol velmi evidentny, ale bol tam viac menej naschval vlozeny. (25.09.2007)

Nikdy by mě nenapadlo, že Johny Depp dokáže (v ještě mladém věku) TAKHLE režírovat (že podá fenomenální herecký výkon jsem tak nějak očekával). Řada scén ve filmu je dotažena k dokonalosti (na které se podílí i skvělý hudební doprovod), ale přijde mi, že jako celek scénář malinko drhne a ty dokonalé segmenty se k sobě ne vždy hodí (například se mi zdá, že bez dějové linky se švagrem a "úklidem" smetiště by celý film byl ještě působivější a čistší). Jinak velmi působivé přejezdy kamery jsou občas až příiš dlouhé a vyznívají malinko uměle i v lehce iracionálním oparu, do kterého je příběh Statečného zahalen (opět si musím povzdychnout nad českým ekvivalentem názvu). Samostatným zážitkem je malá herecká etuda Marlona Branda, jejíž bizarnost je možná vrcholem filmu. (06.08.2009)

„Ale toto nie je láska, Rafael. Toto je skôr očistec.“ Priznajme si to, aspoň teda tí, ktorí na to máme: Johnny Depp nikdy nebol normálny. Zároveň bol ale super-hviezdou, ktorá si od polovice 80. rokov 20. storočia na svoje konto pripísala také žánre, ako sú slasher (NOČNÁ MORA NA ELM STREET), vojnový epos (ČATA), satira (NOŽNICOVORUKÝ EDWARD), melodráma o dvestokilovej mame (ČO ŽERIE GILBERTA GRAPEA), western (MŔTVY MUŽ) či gangsterku (KRYCIE MENO DONNIE BRASCO). Pil, kradol, fetoval, River Phoenix sa na smrť predrogoval pred jeho barom, demoloval hotelové izby, chodil s polovicou ženského osadenstva Hollywoodu, nenávidel Systém a miloval výzvy. Že bol miláčikom dámskeho a pánskeho publika, tak to bol vlastne len taký omyl, ktorý z duše nenávidel. Až príchodom DEVIATEJ BRÁNY, keď vďaka nakrúcaniu vo Francúzsku spoznal svoju životnú partnerku, skvelú francúzsku speváčku Vanessu Paradisovú, „našiel sám seba“, kúpil si tropický ostrov, stal sa majiteľom francúzskej reštaurácie, zabýval sa vo francúzskej dedinke, zmieril sa so svojou minulosťou... sám so sebou. V polovici 90. rokov to však ešte bolo ťažké – a jeho režijný snuff debut BOJOVNÍK je presne taký, aký by ste na mieste „vtedajšieho“ Johnnyho Deppa nakrútili aj vy. (01.09.2007)

Bojovníka jsem dlouho obcházel. Mlhavě jsem věděl, že je to Indiánovi (eh.. , může se to ještě dneska takto říkat a psát?). Raději jinak - byl o členovi původního etnika, které obývalo americkou pevninu před příchodem Španělů. A jelikož mám toto etnikum rád a velice mne mrzí podobně jako u původních obyvatel Austrálie jak to s nimi dopadlo v rámci kolonizace a civilizačního vývoje, který přišel s přistěhovalci, moc se mi do toho nechtělo. Nakonec jsem si to pustil a snad to bylo tím, že mně včera tečkou očipovali a dnes se mi z toho jak mně hned začaly zaměřovat satelity trochu motala hlava :-), nevím. Zkrátka jsem po tom dlouho drženém DVD sáhl. Už z úvodních titulků jsem měl dost divný pocit. Jenže pak se tam objeví Johnny a kupodivu vypadal jako ten původní obyvatel naprosto přirozeně a skvostně. On je prostě typem na tyhle postavy. Ze zápletky jsem byl celkem paf a skoro se mi tomu celému nechtělo věřit. Výborný byl Bell ,,asistent'' Marlona Branda, kdykoliv se objevil, skvěle hlásil. Paf jsem byl i ze šrotového městečka, které mi zprvu připomnělo Mad Maxe, ale když jsem viděl ty děti hrající si venku jen tak s kamínky či pneumatikou, tak spíše knihy J. Steinbecka. Na Plechárně, Plán Tortila a hlavně Nebeské pastviny... Ač film tak nevyzníval, ty děti vlastně byli šťastné. Když se podívám na dnešní naši budoucnost... Většina dětí čumí do mobilů, tabletů, počítačů a když si náhodou zaběhají nabo zaskáčou, tak maximálně tak v nějaké onlajnovce. Samozřejmě z hlediska hygieny, čistoty vody atd.. to byla hrůza. Film svým scénářem docela zajímavě nutí přemýšlet o tom co je skutečná oběť a zda má taková oběť cenu a smysl, případně zda to všechno nemohlo být řešeno jinak. Já si myslím, že šlo a proto nedávám za plný počet hvězd. Každopádně jsem si opět pošmákl a opět musel uznat, že devadesátky byly ve všech směrech boží ! Jestli měl tenhle film dostat Oscara? Měl !  Dávám za 4 žlutý limonády. * * * * (22.07.2021)