9. rota

Novodobé ruské válečné filmy jsou vždy realističtější svou syrovostí než americká vyumělkovaná dílka dnešní doby. Přesto bych byl obezřetný s démonizací mudžahedínů, kterou je tento příběh protkán. Uvědomme si, že nebýt západní pomoci, celý islamistický afghánský odboj byl již na kolenou. Avšak už staří kronikáři líčili své nepřátele mnohem děsivěji, jen aby posílili obraz hrdinství a statečnosti svých vojsk. (08.03.2014)

Bonus: Sněhurka       Tu ránu pažbou samopalu do zubů jsem nečekal. Na vteřinu jsem vyměkl a přestal se krýt, vzápětí jsem dostal kanadou kopanec mezi nohy a než jsem stačil popadnout dech a začít kňučet, už mi na tepnu na krku tlačil břit nože... Tohle všechno mi způsobila ta scéna se Sněhurkou a partou vojáků, kluků, co zítra odlétají pokusit se nepadnout v Afghánistánu (a taky se vrátit vcelku, se všemi končetinami). Tahle 9 rota je působivý a silný (proti?)válečný film, natočený Rusy o pro ně velice citlivém tématu, naprosto obyčejně, bez příkras nebo ideologických kudrlinek . Ze žádného zákopu na mě nečouhaly rohy pěticípé hvězdy a když četa při teoretické přípravě na to, jaký jsou Afghánci nebezpečný ludry, sborově recituje ideologické oddůvodnění proč vlastně lezou do té země a s jakým cílem, člověk to nebere jako agitku zaměřenou na diváka, ať už rudou nebo protiválečnou, ale jako prosté svědectví doby. A jednoho tragického, neúspěšného a hrozně zbytečného válečného dobrodružství. Zdravím svého kamaráda M. do Lógaru. Prý letos prostí vesničané v horách měli bohatou sklizeň. Díky skrytému, ale všudypřítomnému dozoru Tálibánu. A produkce opia je už zase na úrovni před vpádem Amíků. Stejně jako všechny armády před nimi, i oni nakonec budou muset tu zemi opustit (a tvářit se, že to vlastně žádná porážka nebyla). Z té haly jsem tenkrát utekl, Sněhurku jsem jako jediný z party nepomiloval a z Opavy do války v Afghánistánu jsem odletěl umřít jako panic. Na tu krásně zpocenou holku s něžně vykrojenými rty, tak udivenou, že jí říkají Venuše, co z mořské pěny vystoupila, klečí jí u nohou a všichni naráz je líbají, jsem už jen marně s lítostí vzpomínal... „Už ti někdo řekl, jak moc jsi krásná?“ „Co tak koukáš, zamiloval ses do mě? Tak se se mnou ožeň, a tihle tvoji kamarádi k nám budou chodit na návštěvu...“ „Jsi jako bohyně...“ „A ty jsi idiot...“ (21.12.2012)

Válečný film z Afganistánu, trochu jinak než jej známe z jiných amerických filmů. Také zde se najde pár záběrů na státní vlajku, ale poněkud jiné barvy:-) Na to, že se jedná o ruský film, tak musím uznat, jde o dost dobrý kousek. Jak výcvik vojáků, tak i válka samotná jsou znázorněny vcelku věrohodně a i dialogy postav mají hlavu a patu. Dopad války na psychiku a chování všech zůčastněných jsem taky věřil. ...ale taky vím, že k těm pěti * něco chybělo...75% (18.09.2008)

Ani ne tak o válce, ale spíš o trudném životě vojáka je tento ruský film. Právě vojáci, jejich charaktery a zážitky z výcviku jsou na něm to nejlepší a svou uvěřitelností daleko překonávají ploché figurky z většiny západních válečných filmů, naproti tomu závěrečná bitva mě až tak moc nebrala. Je sice skvěle natočená ale taky hodně chaotická takže jsem pořádně nevěděl co se děje. A taky si autoři mohli odpustit těch pár brutálně patetických záběrů a jistou schematičnost celého filmu. (02.05.2007)

Remeselne výborne zvládnutý vojnový film. Jeho najväčšou výhodou je apolitičnosť, prečo sa rusi vydali do Afganistanu, či mali na to právo, kto je tu zlý a kto ten dobrý, Bondarčuk neprezrádza. Ani to sám nevie. Ukazuje nám iba všeobecné hrôzy konkrétnej a zároveň ľubovoľnej vojny. Bohužiaľ je mnohokrát značne patetický, dialógy nepatria vždy medzi úplne najautentickejšie a občasný pátos podporuje hudba. Pád lietadla si nezadá nič s pádom vrtuľníka z Black hawk down, strieľačky zoči voči nepriateľovi zase zdatne konkurujú tomu najlepšiemu natočenému o Iraku. Solídny veľkofilm, ktorý síce neprináša nič nové, ale je poctou vojakom konkrétnej akcie a nám, divákom zvyknutým na angloamerickú vojnovú produkciu, prináša pomerne exotický pohľad na vec. 70%. (15.02.2014)