Nenapraviteľný

Typická bláznivá komedie ve stylu, jaké točil Pierre Richarde či Louis de Funès. Zde si hlavní roli střihl Jean-Paul Belmondo, kterému ani takový žánr nebyl cizí. Dějství je bláznivé v takovém tempu, že stačí chvíle nepozornosti a divák ztratí veškerý přehled o tom, co se vlastně právě děje. Belmondo tu má pusu doslova jako kulomet a jeho ztřeštěnost společně s energií je snad nekonečná. Jedná se v podstatě o takovou zvukovou grotesku s cílem pobavit za každou cenu, což se po celou stopáž jistojistě daří. (16.03.2017)

Naprosto střelená a ulítaná crazy komedie. JPB se od chvíle, kdy vystoupí z brány vězení, prakticky nezastaví. Lapí do svých osidel krásnou mladou dámu a od té doby jeho kolotoč podvůdků, výmyslů a nápadů neutuchá. Tohle je přesně to, co mám na francouzském filmu tak rád. Nechybí komediálně-kriminální zápletka a v zásadě překvapivý a zajímavý závěr. Jo a ještě něco: dávejte si pozor na ženský, který vypadájí, jako kdyby neuměly do pěti napočítat!!! (28.07.2003)

Škoda tentokrát přílišné Belmondovy teatrálnosti a také v závěru režijní nerozhodnosti ve výběru mezi komedií/romancí. Kdyby Viktor balamutil až do konce, dalo se z toho dostat víc. Tímto filmem jsem také objevil Geneviève Bujold a její půvab, škoda, že toho po ní Philippe de Broca nechtěl odhalit víc, a scéna v bazénu tak zůstává spolu s jednou z filmu Monsignor asi jedinými lehtivějšími pro Geneviève před kamerou. (15.10.2012)

I ve čtyřiceti má Belmondo jiskřivé oči dvanáctiletého rošťáka. I zabalený v prostěradle nebo převlečený za děvku strčí se svou elegancí do kapsy všechny gentlemany v obleku. Tomuhle člověku uvěříte opravdu cokoli a navíc je to jeden z mála herců, který dokáže rozesmát a zahřát u srdce jen tím, že se sám směje. Chcete-li na chvíli zapomenout na všechny problémy a ještě se dobře pobavit, asi neexistuje lepší film než Nenapravitelný. (17.06.2008)

,,Když tě má ráda jako chudého, proč by tě jako bohatého neměla ještě radši?" Tuto příjemnou situační hříčku o nenapravitelném podvodníkovi v podání energií sršícího Jeana-Paula Belmonda jsem už viděl přes rok nazpátek a možná trochu nespravedlivě onehdy udělil jen 3 hvězdičky. Pravda, jde o takovou obyčejnou komedii, do níž Philippe de Broca (narozdíl od mnoha svých předchozích filmů) nevložil žádné větší tvůrčí nápady a neobdařil jí ani vyloženě osobitou stylizací, takže se mi v téhle své obyčejnosti mohla občas zdát trochu průměrná a možná jsem měl původně jiná očekávání. O to více při opakovaném zhlédnutí vyniklo, jak je Nenapravitelný výborně zrežírován s obrovskou svižností: vtipné situace včetně skvěle napsaných dialogů se tady střídají ve výborném tempu, které příliš nepovolí ani, když se děj překlopí do celistvější kriminální zápletky. Za nejvtipnější považuji loupežnou akci v muzeu, která mi už napoprvé hodně utkvěla v paměti a opět jsem se na ní těšil, ale bavil jsem se skvěle po celou dobu a zjisťuji, že si s De Brocou a Belmondem poslední dobou začínám filmově stále více rozumět. Potěšila a překvapila mě i účast Charlese Gérarda, který si tady stejně jako v Lelouchově Šťastném novém roce zahrál lupičského komplice. *** Tentokrát jsem se na film podíval se starším slovenským dabingem a přišel mi rovněž zdařilý. „Rebrík! Mám strašnú alergiu na rebríky!“ :) [85%] (28.10.2021)