Réžia:
Philippe de BrocaKamera:
Jean PenzerHudba:
Georges DelerueHrajú:
Jean-Paul Belmondo, Geneviève Bujold, Julien Guiomar, Charles Gérard, Daniel Ceccaldi, Capucine, Andréa Ferréol, Michel Beaune, Pascale Roberts, Dora Doll (viac)Obsahy(1)
Bláznivá francouzská komedie o neodolatelném podvodníkovi, který narazí na nečekaného protivníka - lásku. Na jeho počátku je z vězení propuštěn brilantní podvodník Viktor Vauthier. Neztrácí ani minutu a ihned telefonicky rozjede další řadu podvodů. Prodá dům své milenky Heleny, protože potřebuje peníze na věno dcery Katherine, a ještě téhož dne dohodne další fingovaný prodej, tentokrát luxusní jachty (chvíle, kdy zájemce jachtu zkouší, využije k tomu, aby svedl jeho manželku). Doma jej čeká Kamil, aby jej připravil na příchod kurátora, před kterým má Viktor hrát přihlouplého zahradníka. Z kurátora se však vyklube kurátorka a ještě navíc velmi půvabná. Viktor nechá plavat roli přihlouplého a pozve Charlottu, jak se kurátorka jmenuje, na oběd, během něhož ji zahrnuje takovou spoustou okouzlujících lží a zároveň neustále odbíhá od stolu, jednou aby prodal letadla do zahraničí, podruhé, aby vyřešil problémy se svými ctitelkami. Všechno však zvládne a ještě stačí Charlottu pozvat na večeři. Aby podpořil své vyprávění, pozve Viktor kurátorku do potulného cirkusu mezi cikány, kde jí stará cikánka vypráví o jeho životě. Nadšená dívka je všechny pozve domů. Bydlí v muzeu, jehož ředitelem je její otec, a ukáže jim slavný obraz El Greka. Viktor vypráví o obrazu Kamilovi, který se okamžitě nadchne představou dokonalé loupeže. Viktor se sice brání, protože Charlottu miluje, ale nakonec se nechá přemluvit. Rodiče jsou vylákáni na fingovanou večeři k ministrovi, Viktor s Charlotou odejdou do divadla a Kamil s Raulem ukradnou obraz. Loupež se podaří a lupiči dokonce dostanou větší část výkupného, ale Viktor pozná, že dívka jej miluje a přinese jí výkupné. Čeká ho však další překvapení. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (168)
Nenapraviteľný je taká pekná alegória na manželstvo: ženskú túžbu po ovládaní a mužskú túžbu po slobode. Podaná je formou bláznivej komédie, kde neustále blbne nenapraviteľný Belmondo. Ťažko však uveriť, že by ho pri takomto správaní ženy tak zbožňovali a nepovažovali ho po pár vetách za blázna. Lenže tu ide o to, že je to Bebe a nie tá konkrétna postava, takže diváčky to chápu. Film si vďaka neustálym zvratom udržuje tempo a finišuje príťažlivou vykrádačou, pri ktorej mi však už tie Belmondove eskapády začali liezť na nervy. Najvtipnejšie sú tak na filme dialógy psychologičky so svojimi pacientami, čiže absolútne vedľajšia a pre dej nepodstatná záležitosť. ()
Tohle je asi opravdu film, kterej Belmondovi sedl jak zadel na hrnec. Neskutečná energie, kterou do natáčení vložil je znát každou minutou a já se bavil opravdu od začátku až do konce. Typicky francouzská komedie, která po vetšinu času připomíná Camolettiho divadelní hry, s celkově příjemným obsazením, úžasným Belmondem a výborným drajvem. Pozitiva jenoznačně přavyšujou těch několik málo nedostatku a nejde hodnotit jinak než poctivou a téměř pětkovou čtyřkou. ()
Tradičně neodolatelně "belmondovské", kdy vám prostě Jean Paul od první minuty vyloudí na tváři úsměv od ucha k uchu, tentokráte v naprosto zběsilém tempu. Nebýt pár hluchých míst, dalo by se uvažovat o plném hodnocení. Ale zase mezi "Bebelovo" kinematografií je tohle spíše průměr, takže vlastně čtyři hvězdy jsou dobré. Ach, jak já miluji staré, dobré francouzské komedie, jo jo. ()
V rámci žánru „oddechovka“ hodnotím velmi kladně, Jean-Paul Belmondo v životní formě, v nejlepších letech a jeho komediální talent je bez diskuze fantastický, srší z něj energie a valí si to po celou dobu ve vysokých otáčkách.. Nesmírně obdivuji to nasazení, se kterým se pouští do všech eskapád, převleků, fantazií a samozřejmě neodolatelných lží, bylo mi potěšením, nasmála jsem se dosyta.. ()
Naprosto střelená a ulítaná crazy komedie. JPB se od chvíle, kdy vystoupí z brány vězení, prakticky nezastaví. Lapí do svých osidel krásnou mladou dámu a od té doby jeho kolotoč podvůdků, výmyslů a nápadů neutuchá. Tohle je přesně to, co mám na francouzském filmu tak rád. Nechybí komediálně-kriminální zápletka a v zásadě překvapivý a zajímavý závěr. Jo a ještě něco: dávejte si pozor na ženský, který vypadájí, jako kdyby neuměly do pěti napočítat!!! ()
Galéria (37)
Fotka © Mokép
Zaujímavosti (11)
- Marie-Charlotte Pontalec (Geneviève Bujold) vystupuje z autobusové linky č. 112 na předměstí, kde bydlí ve svém příbytku Raoul (Charles Gérard) s dětmi a Camille (Julien Guiomar) v přívěsu a které ve skutečnosti představuje obchodní čtvrť La Défense v departementu Hauts-de-Seine. Ona samotná autobusová linka č. 112 nejezdí už od roku 1945, stanice, na níž Marie-Charlotte vystoupila, je stanice na východ od Paříže v oblasti Val-de-Marne. Stejně jako muzeum v Senlis nebylo autentické, jednalo se pouze o bývalý seminář (nynější knihovnu) a scény interiéru se natáčely v katedrále města. Vězení, ze kterého vychází Victor Vauthier (Jean-Paul Belmondo), je Prison de la Santé v Paříži. Vězení bylo kolaudováno v roce 1867 a v roce 2014 prošlo velikou rekonstrukcí, aby mohlo i nadále sloužit svému účelu. Další lokality natáčení představovaly např. letiště Orly nebo zátoku Saint-Michel. (Cucina_Rc)
- Během scény na Avenue Foch používá Victor (Jean-Paul Belmondo) pseudonym „de Ferrussac“, což není nic jiného, než druhé jméno režiséra Philippa de Broca. (classic)
- Ukradený triptych údajně pochází od umělce El Greca. Ten ve filmu se mu však ani zdánlivě nepodobá. U malíře je uváděn jediný triptych, a to „Modenský triptych“ z roku 1568. (sator)
Reklama