Grbavica

Hodně silný film, který mě vtáhl do svého děje natolik, že po východu z kina jsem nabyl pocitu, že jsem ještě stále v Sarajevu. Se snímkem jsem neměl sebemenšího problému až do té doby, než se mi všechno rozleželo v hlavě. Jednoduše jsem se nedokázal přenést přes ideologickou rovinu snímku, jenž nám sice předkládá, že válka je pořádné svinstvo, ale pouze z té bosňácké strany (neustálé pění bosenských nacionálních lidovek atd.), a to u konfliktu, kdy soused zabíjel souseda, bohužel nemůžu překousnout. Kdyby se to odehrálo při blíže neurčitém čase a místě a nebylo ukotvené právě v tomto konfliktu neměl bych výhrad. Díky tomu jsem si našel i několik i pár dramaturgických věcí, které mi nějak neseděli - hlavně ta mafiánská linka, byla taková nedodělaná a hlavně navíc. Což ovšem nic neubírá na vynikajících výkonech hlavních představitelů, ovšem příště bych je raději viděl v jiném filmu. (06.06.2007)

Drsný příběh ze současného Sarajeva divákovi v první řadě nabídne zručně napsané postavy a výtečně propracovanou atmosféru drsné a chudé domácnosti, která ještě více vynikne v tamějších reáliích. Stopáž je vzhledem k vcelku rozvláčnému a dosti nevyrovnanému tempu odpovídající. Mladá a ambiciózní řežisérka však zaslouží pochvalu. Ona sama psala i scénář, který nám těsně před koncem nabídne jedno velké a vcelku šokující překvapení. Jednoduchá kostra příběhu s učebnicovou stavbou rostoucího napětí a emocí tak v podstatě divákovi nabídne přesně to, co od tohoto malého a nezávislého snímku očekává. Slušné herecké výkony a především pak prakticky stoprocentní absence hudby dělají z filmu nevšední komorní zážitek. V žádném případě snímek pro velké plátno, pohodlné křeslo a pořádnou pixlu popkornu ! (10.07.2006)

Dobrý film, jenže já jsem ho měl možnost shlédnout zrovna když jsem byl v nevhodném pro takový snímek psychickém a možná i fyzickém a nevím ještě jakém rozpoložení. Nejzajímavější pro mě byly scény v nichž se vyskytovala Sára (Luna Mijović) ať už se svým přítelem nebo se svou matkou Esmou (Mirjana Karanović). Jen mi pořád v hlavě leží dvě nezodpovězené otázky. Byl Sářin učitel fakt Giňa a Kde safra vlastně jeli na ten výlet? (21.09.2006)

Každodenný život je fascinujúci, ale v porovnaní s vojnou pôsobí banálne. Grbavica je príbeh o láske, ktorá nie je čistá, pretože je pomiešaná s nenávisťou, traumou, zúfalstvom. Rozpráva aj o obetiach, ktoré hoci sa nedopustili žiadneho zločinu, nie sú celkom nevinné vo vsťahu k budúcim generáciám. A je to film aj o pravde, ktorá je taká potrebná nielen v Bosne a Hercegovine, v svete všeobecne, v spoločnosti ktorá musí dozrieť. (23.07.2009)

Veľmi natiahnutý film. Je to síce aký taký pohľad do života ľudí veľa rokov po vojne, na ich stále zničenú psychiku, rodinné vzťahy, ekonomiku a situáciu v krajine, keď dokonca jeden človek tam vraví, že ľudia sa k sebe správali cez vojnu lepšie než teraz, ale pre mňa tá téma až tak nová nebola, dokonca ani tak silné. Pre človeka, čo to zažil ťažké, ale treba sa postaviť znovu na nohy, nie sa utrápiť k smrti. Film mal v sebe nádych mafiánskeho filmu, ale bol skôr o vzťahu matky a dcéry. Herecké výkony boli veľmi dobré, z hudby sa mi najviac páčil ten spev detí na konci, ale ako film to bolo zbytočne komorné. (09.06.2012)