Grbavica

Film je postaven na očekávaném soucitu, ale pokud ho zbavíte poválečné aury drsného světa zbude sice dojemný, ale nedlouhý příběh s očekávaným průběhem, nutící diváka sledovat jen ze zvědavosti o původu otce. K tomu si přičtěte neskutečně nesympatickou holčičku v hlavní roli a horší hodnocení je na světě. (13.02.2013)

Hodně silný film, který mě vtáhl do svého děje natolik, že po východu z kina jsem nabyl pocitu, že jsem ještě stále v Sarajevu. Se snímkem jsem neměl sebemenšího problému až do té doby, než se mi všechno rozleželo v hlavě. Jednoduše jsem se nedokázal přenést přes ideologickou rovinu snímku, jenž nám sice předkládá, že válka je pořádné svinstvo, ale pouze z té bosňácké strany (neustálé pění bosenských nacionálních lidovek atd.), a to u konfliktu, kdy soused zabíjel souseda, bohužel nemůžu překousnout. Kdyby se to odehrálo při blíže neurčitém čase a místě a nebylo ukotvené právě v tomto konfliktu neměl bych výhrad. Díky tomu jsem si našel i několik i pár dramaturgických věcí, které mi nějak neseděli - hlavně ta mafiánská linka, byla taková nedodělaná a hlavně navíc. Což ovšem nic neubírá na vynikajících výkonech hlavních představitelů, ovšem příště bych je raději viděl v jiném filmu. (06.06.2007)

Veľmi natiahnutý film. Je to síce aký taký pohľad do života ľudí veľa rokov po vojne, na ich stále zničenú psychiku, rodinné vzťahy, ekonomiku a situáciu v krajine, keď dokonca jeden človek tam vraví, že ľudia sa k sebe správali cez vojnu lepšie než teraz, ale pre mňa tá téma až tak nová nebola, dokonca ani tak silné. Pre človeka, čo to zažil ťažké, ale treba sa postaviť znovu na nohy, nie sa utrápiť k smrti. Film mal v sebe nádych mafiánskeho filmu, ale bol skôr o vzťahu matky a dcéry. Herecké výkony boli veľmi dobré, z hudby sa mi najviac páčil ten spev detí na konci, ale ako film to bolo zbytočne komorné. (09.06.2012)

Jasmila Zbanić ťaží zo silnej témy, neexperimentuje s technikami rozprávania, nevyráža dych obrazom, hudobnú zložku vynecháva úplne. Nepotrebuje inovovať, aby film zapôsobil. Dokáže vystihnúť jadro vypätých scén, realistické dialógy sú sprevádzané celkom prirodzeným konaním a spolu s minimalistickým herectvom (Mirjana Karanović!) autenticitu filmu ešte umocňujú. Najčastejšie býva Grbavici vyčítaná jednostrannosť nazerania na balkánsky vojenský konflikt. Môže však ísť o autorský zámer. Prioritne totiž film zobrazuje príbeh ženy, ktorá vojnu prežila, je ňou navždy poznačená a ako taká má na jednostranné nazeranie nepopierateľné právo. Kto ho nehodlá uznať, má právo mať s filmom problém. (12.04.2008)

Dobrý film, jenže já jsem ho měl možnost shlédnout zrovna když jsem byl v nevhodném pro takový snímek psychickém a možná i fyzickém a nevím ještě jakém rozpoložení. Nejzajímavější pro mě byly scény v nichž se vyskytovala Sára (Luna Mijović) ať už se svým přítelem nebo se svou matkou Esmou (Mirjana Karanović). Jen mi pořád v hlavě leží dvě nezodpovězené otázky. Byl Sářin učitel fakt Giňa a Kde safra vlastně jeli na ten výlet? (21.09.2006)