Návrat na vrchol

Sportovní film podle skutečných událostí? To už je dnes poměrně výzva pro tvůrce, aby jejich film nezapadl do průměrné šedi. A ani Návratu na vrchol se nepovedlo z této šedi vymanit. Máme tu klasicky tým, který to měl opravdu těžké, dokázal se nepřízni osudu postavit a nakonec alespoň částečně uspěl. Tvůrci si přizvali kvalitní herecké obsazení v čele s typicky buranským McConaugheym. Tady nic vytýkat nemůžeme. Bohužel mě ovšem hodně vadilo, jak film útočí na city, a místy to bylo až příliš přes hranu, díky obvyklým klišé, kterých se také nedokázal zbavit. (19.05.2016)

Povstali z popela a dokázali nemožné. Příběh amerického fotbalového týmu Marshallů, jenž dostala na kolena letecká nehoda v roce 1970. I přesto byla touha po znovuvrácení se na trávník natolik veliká, že se našlo několik dobrých duší, aby dokázali obnovit slávu, kterou tým tak rychle ztratil. Sportovní filmy jsou jedinečnou záležitostí, při které divák nemusí tolik přemýšlet, dostává se mu jednoduchého děje. A Návrat na vrchol je natočen velmi dobře, a možná proto utečou dvě hodinky jako voda. Věnováno památce 75 mužů a žen, týmu Marshall, kteří zahynuli při letecké havárii 14. listopadu 1970. (05.07.2009)

Filmy ze sportovních prostředí mají jednu velkou nevýhodu – prostoduchý scénář, který je okamžitě odhalen a divák už pak jen čeká, jakými prostředky se režisér dobere ke kýženému konci…We Are Marshall bohužel není jiný, ale přeci jenom se v něčem od svých soků odlišuje. Jakoby si McG vzal od Charlieho andílků oddech, půjčil si maximálně tak agresivní kameru a svou klipovitou režii s vysokým počtem střihů nechal doma (samozřejmě zápasy jsou věc jiná). Příběh se ani neline pomalu, ani nijak ďábelsky nepřeskakuje z místa na místo, ale jen tak proplouvá mezi postavami a vytváří uvěřitelné prostředí, které, ač jsem zezačátku avizoval, nepobralo moc na originalitě (teatrální a nenápaditý scénář mluví za vše), zato chytne pevně a nepustí. K této fiktivní ideji dopomáhá i duo výborných herců – zažraného fotbalového trenéra McConaugheyho a zamlklého, vzpomínkami zranitelného Matta Foxe, který snad tímto filmem konečně utvrdil, že nejsou jen Lost a doktor Jack. Rozhodovat se mezi 3* a 4* nikdy není med a v tomto případě za velmi překvapující citlivou režii McG, výborně zahrané postavy a fakt, že se jedná o skutečný příběh rád přimhouřím oko. We Are? Marshall! [Přesná stopáž: 131 min] (15.08.2007)

Ve filmu je zvýšený počet sympatických chlapských postav, který jsou jen tak mimochodem výborně zahraný. "Temný" Matt tady hraje jednu z nejsympatičtějších postav svý dosavadní filmošky, stejně tak i druhý "ztracený" Matt. Nejvíc se mě líbil Dedmon, byla to taková nenápadná postava, ale měla v sobě velký srdce. Film je spíš psychologickej než sportovní a je natočen velmi citlivě, třeba scéna s havarií letadla, žádný "šokující" záběry na mrtvý, ale chvika černýho ticha a pak střihy na obyvatele Huntingtonu, nádherný, tomuhle se říká úcta k pozůstalým. Závěrečný titulky mě zase přesdvědčily o autorský upřimnosti a to já umím ocenit. (10.04.2014)

Velmi slušné sportovní drama o tom, že občas není důležité vyhrát, ale hrát. Sice s jasným přímočarým scénářem, který k tématu nepřidává nic moc nového, ale zato s výborně natočenými zápasy, neméně napínavou snahou trenéra a děkana pomoci postavit zničený tým, a také překvapivě dobrým McConaugheyem, který celé drama překvapivě odlehčuje. (12.07.2010)