BrainStorm

Co kdyby mohl člověk dostat druhou šanci. Promarněný život ve jménu čeho? Aby se poté probudil z několikaletého mrtvičného komatu a se sebelítostí sobě vlastní si uvědomil, že má co ztratit...a nebo už to ztratil? Probdělí okruh vymezený jednou zázračnou krabičkou prášku a jeden z mála opravdu povedených televizních filmů, kterému se daří skvěle balancovat mezi dramatem a komedií. (04.10.2009)

Ono, vážení, není vůbec špatný, když Liška dává dobrou noc. A když k tomu přihodí nějaký ten senilně-sentimentálně-momentální vyprošťováček, pěkně zamíchá s nevalně rozehranou partií hlavního hrdiny (dvě ženské, dvě hypotéky, dvě nezbedný děcka, to je skoro na mašli). A já se u toho několikrát od srdce zasmál, což mi nyní přijde maximálně vhod ! (zvýšená teplota, krk bolí jak po spolknutí českého specializovaně antiupířího česneku a nálada na teplotním bodě, při němž si Rusáci zapínají vrchní knoflíčky u košile/sarafánu). A stačilo by někdy v životě, když se vše vyvíjí totálně k prdu, tak málo. Tohle jsou příběhy, které mě baví. Ne zachraňování světa a hormoning (do této škatule patří všechny filmy o tokání zaměňující jej s nekonečnou láskou), ale toto - "nerozumím tomu, jak jsem žil". Já taky ne. V jednoduchosti je krása. Vlastně celý tento film je pro mě, jako bych zavedl řeč na téma, které mě zajímá. A já si mohu popřemýšlet, pousmát až zasmát, někdy i oddechnout (ženskou mám jednu, hypotéku žádnou, to není tak zlý ne?). A nemám, co bych vytknul. Protože s nadhledem a vtipem zpracovat víceméně závažné téma, to je jako s tím lhaním a zpíváním, že? Já bych teda neuměl ani jedno (neumím režírovat ani fotbal svých malých bratranců), ani druhé (naposledy, když jsem lhal, vyšel z toho pěkně nepovedenej dýchánek), ani třetí (zpívat? Ne, ušetřím středoevropský letový prostor kolapsu). Ortel: výborně napsané, výborně zrežírované, výborně zahrané, výborně sledovatelné. Když to zprůměruju, vyjde mi známka: výborné. A ROMing bych v kině taky nerozdýchal. Jirko, prosím tě, mohl bych si u tebe objednat na stáří asi tunu dvě takových medikamentů??? Já jen že bych, víš jak....:) (06.01.2015)

Trio Strach, Epstein, Trojan dlouho jede v sympatickém dramedy módu, aby se v poslední třetině jejich pohádka pro dospělé zadrhla v obecné šabloně a zjednodušení. V jisté chvíli přijde zjištění, že je potřeba užívat si života plnými doušky, trávit čas s bližními a nezabývat se malichernostmi. Vše se rozzáří, ledy tají a vztahy se doslova upgradují. Až by si jeden myslel, že péče o nemocného rodiče je překážkou, která vás o výše uvedené možnosti v plném rozsahu připraví. Tímto pojetím drží BrainStorm sám sebe pod krkem, ale jinak dobrý.. (13.08.2018)

Na televizní poměry opravdu velmi zdařilé, když vidíme, co všechno se z české produkce objevuje v kinech. Scénář dělá divy a pokud máte české herecké jedničky nemusíte se bát v neúspěch. Pan Radoslav Brzobohatý mne krásně překvapil. Pár vtípků najdete, ale komedií bych to nenazýval. (30.07.2008)

Vcelku prostý příběh jednoho psychologa a lidí kolem něj: ex-manželky, vzpurně-pubertálních ratolestí, mladé přítelkyně a hlavně nemohoucího otce po mrtvici. Komediálních prvků není mnoho a co se mě týká, mohly být vypuštěny úplně. Důraz je kladen na rodinné vztahy, na schopnost člověka změnit se. Hybný motiv děje sice kopíroval americký snímek "Čas probuzení", bez něj by to nicméně jaksi nešlo a Radoslav Brzobohatý navíc konečně dostal příležitost rozehrát svůj šarm:-). Co odpustit nemůžu, to je ten paranenormální závěr s Pavlem Liškou, to si tvůrci skutečně mohli strčit do špic. Sympatické TV drama s dobrou režií i obsazením... jen toho Trojana prostě nemusím, nesedí mi:-/. Pro mě mírný, leč slušný nadprůměr - hotové veledílo ve srovnání se spoustou porevolučních filmů, co si odbyly premiéru i v kinech. 66% (05.10.2009)