Hraběnky

Další seriál o poctivém člověku, který to má na vesnici těžké, i když tam lepší lidé vedou poctivější život než ve městě. Prostě peklooooo. Viděl jsem jen druhý díl, což je první a poslední co uvidim, a jako jsem to úplně nepochopil, za celých cca 60 minut se stalo pouze to, že hlavní hrdina koupil pole a díky tomu se odstěhovala jeho dcera (to se událo cca během 5ti minut někde v polovině první půlky), v druhé polovině se nedělo vůůbec nic, jen se kecalo o ničem. Co se týče herců tak jediným světlým bodem je asi Krajčo, kterého jinak nemusím. Kamera snímá opravdu divné detaily, některé záběry jsou, asi záměrně, rozostřené. Prostě závěrem - další nepodařený český seriál, natočený jen proto, aby se rozdělili peníze mezi slavné, a kdysi i velmi dobré, herce. (10.09.2007)

I po letech, když to znovu vidím v televizi, na to po očku kouknu a když je čas, tak ten díl aj dokoukám. Herecký obsazení je super, všichni jsou to neskuteční sympaťáci. Jen děj je zbytečně roztahanej do mnoha dílů. Zkrátit stopáž minimálně o třetinu, by seriálu rozhodně neuškodilo. Ovšem největším pokladem Hraběnek je jejich ústřední melodie, která je úžasná a podle mě neoposlouchatelná, z hlavy se jen těžko dostávající. Na tu bídu, co dneska všechny české televize točí, je tohle luxusní pokoukáníčko. 65% (14.08.2012)

Tenhle seriál zraje jako víno. Přiznám se, že současným českým seriálům se obloukem vyhýbám. Pokud jsem se někdy začala na některý dívat, zpravidla kvůli doplnění vzdělání, většinou jsem nevydržela déle než dva díly. Při českých seriálech se totiž nedokážu ubránit pocitu, že byly natáčeny především pro čtenáře Blesku, který se třese hlavně na průšvihy a skandály. Na Hraběnky mě původně nalákal trailer se zapadajícím sluncem a překrásnou hudbou. Ovšem jestli jsem podle něj čekala venkovskou idylku, nedočkala jsem se. Ale nedočkala jsem se ani vehementního zdůrazňování negativ současné společnosti, jak tomu u českých seriálů bývá. Příběh je úplně obyčejný, vyvíjí se zpočátku velmi pomalu, což může diváky odradit. Trvá dlouho, než do sebe jednotlivé epizodky začnou zapadat jak kolečka do hodinek. Ze začátku jsem měla trochu problém s některými postavami, jejichž konání a motivaci jsem ne úplně chápala (Marta Zuzany Bydžovské, Honza Richarda Krajča, ing. Vít Martina Stropnického). Ale jejich čas měl teprve přijít. Právě postavy a jejich obsazení jsou v tomhle seriálu tím nejcennějším, rozhodně nejde o nějaké umělé knižní figury. Speciálně mě dostala mamča Jany Hlaváčové a samozřejmě opilec Saša, poslední role Josefa Vinkláře. Zhruba od poloviny seriálu zjišťuju, že se při každém díle čím dál víc bojím, že už přijdou závěrečné titulky. Nebýt poněkud pomalého rozjezdu, bylo by to za plnou. (20.11.2007)

Dát tomuhle seriálu o jednu hvězdičku více než Ordinaci v růžové zahradě nebo Pojišťovně štěstí, to mi připadá u některých uživatelů krajně pokrytecké. To, že někdo nemá rád českou tvorbu, se pochopit dá, ale hodnotit systémem, co je český, to je špatný, mi připadá tak trochu ujetý. Co říct? Tohle není seriál o bohatých a šťastných lidech, které vídáme denně na Nově a na Primě. Ve vesnici se denně nevraždí a nepobíhá tam parta detektivů, která by těmi nejmodernějšími metodami tyto zločiny vyšetřovala. Také tam nemá ordinaci cynický lékař, jemuž je lékařská etika na míle vzdálená. Ve vesnici žije jen prostý český člověk, se svými "všedními starostmi". Žije tam sedlák, který po revoluci restituoval rodinné pozemky a má starosti, aby vše obhospodařil a uživil sebe a rodinu. Starostka obce má za manžela podvodníka zapleteného do úplatků a spekulací s pozemky. Mladý truhlář, jemuž utekla ukrajinská manželka, se musí potýkat nejen s jejími bratry, ale i s existenčními problémy a né zrovna čistou minulostí. Nepřipadá mi, že by tyto postavy byly tak vzdálené skutečnému životu na českém venkově a v Čechách vůbec. Seriál má velkou spoustu krásných a zajímavých postav, umocněných nadprůměrnými hereckými výkony jejích představitelů. Ať už je to Marta Hrabětová Zuzany Bydžovské, vyrovnávající se se svou romskou krví a hledající sebe sama a své místo v životě, svérazná důchodkyně Koldová Vlasty Chramostové, nebo bývalý komunistický funkcionář Saša Machonin Josefa Vinkláře. Kromě velmi dobré režie má seriál naprosto netradiční kameru, která ještě více umocňuje působivost příběhu, o jímavé a působivé hudbě Jana Jiráska nemluvě. A závěr? Tenhle seriál se mě osobně dotkl na těch nejcitlivějších místech mého nitra a já nemohu jinak, než dát plný počet. Zbývá jen doufat, že druhá polovina seriálu nebude slabší. Pro mě je tohle nejlepší seriál, natočený po roce 1989. (02.12.2007)

Tak jsem to zhlta za víkend... V hlavě se mi honilo tolik komentářů a postřehů, ale to bych tohle psala do rána... Se seriálem jsem spokojená a tak nějak ani nevím jak to popsat... Martu proplesknout a poslat k psychiatrovi, Jarku uvolnit, Bety je má favoritka, i když má svý mouchy a Hanička je sluníčko, který bych chtěla mít doma jako sestru... Honza je evidentně chlap, kterej by mohl být téměř s každou, vesnice plná buranů na zabití, Stropnický jako totální debil na ránu, Vinklář naprosto dojímá, do toho tam pobíhá pár dětí a moudrý učitel v podobě pana Munzara... Freimanová jak jí mám ráda a herecký koncert Josefa Abrháma, který je tu naprosto úžasný... Táta jak má být... Nakonec i tu mámu zastane... Prostě jsem nadšená... Příběh o náhodě, rodině, která se rozpadá a zase schází a obyčejném životě plném normálních všedních dní, ale vzestupů a pádů... (09.07.2012)