Sicko

Moore to po Fahrenheitu trošku zbrzdil, ale zase ne moc. Příběhy jednotlivých lidí jsou opravdu smutné a člověk jen nevěřícně kroutí hlavou. Jenže pak jsou zadupány do země propagandou Kuby, které samotné samozřejmě celá situace hrála do karet, a dobročinností Moora jako anonymního dárce svému nepříteli. Takže opět převládá taková ta tradiční nedokumentovost, ale během dvou hodin jsem se nenudil. -"If we can find money to kill people, you can find money to help people." (10.09.2009)

Mě tenhle dokument také dostal. Krásný pohled na to, jak svoboda všude znamená něco jiného. Michael Moore se dívá na skutečnosti ze svého pohledu, ale i kdyby trochu zkresloval, tak události a skutečnosti, které dává do kontrastu, rozhodně stojí za zamyšlení. Vlastně ještě můžeme být rádi za zdravotnictví, co máme. Někdy to není zázrak, ale pořád máme větší jistotu, že nás aspoň vyšetří. (21.03.2014)

Kdo někdy přišel do střetu s americkým zdravotním systémem, ten ví, jaký horror to je. Podobně jako u předchozích filmů Michael Moore upozorňuje na závažné problémy, ale zároveň svým manipulativním přístupem shazuje jejich význam. Film je sice vcelku svižný, ale přesto uprostřed znatelně zpomaluje a nadechne se zase až ke konci. Po filmařské stránce lze asi těžko něco vytknout, horší je to s obsahem. Hlavně mě několikrát opět - bez prominutí - nas*al. Za prvé citovým vyděračstvím (což u dokumentu ještě můžu pochopit), za druhé jeho akcí s "anonymně" zaslanými penězi na léčbu nemocné ženy svého protivníka a následným roztroubením onoho faktu do světa (tohle je fakt sviňárna a hyenismus největšího kalibru) a za třetí nesmyslnou scénkou na Guantanámu a Kubě. 3 hvězdičky jen za techniku a téma. (15.10.2007)

Moore znova potvrdil svoj fenomén kritického blázna, ktorého narážky nepoznajú hraníc. Tento krát si vzal na mušku ďalšiu citlivú tému – zdravotníctvo. A ako inak – americké. Znovu je na vine kto? Vláda. Smutné však je, že je to asi viac-menej pravda. Smutných vecí je v dokumente viac. Osudy pacientov a klientov poisťovní sú naozaj na zaplakanie, tak ako aj celý americký zdravotnícky a poisťovnícky systém. Celkovo však film srší svižnosťou, množstvom nových, prekvapivých a zaujímavých faktov a samozrejme sarkazmom a štipľavými poznámkami Michaela Moora. Je tu pár faktov a odbočiek, ktorými dokonca naráža aj na iné aspekty (klasika - Bush, Kuba atď.) ako sú zdravotníctvo a ktoré tu nemali čo robiť, ale to by nebol Michael a nemohol si ich nechať odpustiť. Škoda len, že takýchto pravdovravcov nemá každá krajina aspoň desať. 90%. (04.02.2008)

Je to takove... americke... Hodne slz, dojeti, mrtvych a prehnanych reakci. Jenze pod tim vsim se skryva jakesi kopnuti do vlastniho hnizda, da-li se to tak rict. Amerika uz davno neni mistem, kde si Evropani plni svuj "American dream". Spis naopak - Amerika se zacina obracet na Evropu, odkud by chtela cerpat sve vzory. Presne takhle pojmul M. Moore svuj dalsi dokument: socialne-zdravotni pojisteni ve vetsinove Evrope vs. komplikovany system zdravotniho pojisteni v Americe. K dokumentu Sicko se ale rozhodne neda pristupovat tak, jak divak pristupuje k vetsine dokumentu. Nejde o prime zachyceni reality, ale o to, jak Americane svuj system zdravotniho pojisteni sami vnimaji. Pokud se na dokument koukam z tohohle pohledu, musim dat jednu hvezdicku navic. (22.09.2011)