Svatej z Krejcárku

Hravé a ukřičené filmové fanfarónství Františka Peterky s kontrastní kotvou v podobě Václava Kotvy a jeho střídmého herectví. Nemám moc rád tyhle defektní příběhy s defektními charaktery plácajícími se v, no ano, hovnech, vlastní neutěšené a špinavé existence plné hospodské filozofie. Na druhou strnu místo ublíženectví převládala obyčejná chuť po životě a štěstí a probleskující bolest byla skutečná, a to ať už ve vztahu vejtahy Martina a jeho distingované ženy Kateřiny či  dobráckého Lájoška a  zhýralé Magdy.   Symbolické nadstavby a formální podivnosti pak příjemným zpestřením, ale působily na mě vcelku nesouvisle a samostatně než v nějakém harmonickém celku. Sekerou mělo pak vše skončit. (06.11.2022)

Nemám ponětí, jestli tenhle film taky spadá do tzv. nový vlny, ale mám pocit, že by bylo lepší se vysrat na nějakou snahu o umění a natočit to vážněji a zaměřit se víc na ty šedivý životy lidí žijících v nouzový kolonii. Tohle je takový plácání od ničeho k ničemu s hromadou bizarních postav a postaviček, který žijou všude a zároveň nikde... Je to takový chaotický dílo, který mi stačilo vidět jednou. Podruhý bych se na to už nedíval. Jestli tady něco stojí za zmínku, tak je to herečka Jaroslava Vysloužilová. Tu jsem do teď vůbec neznal. Respektive jsem teda viděl některý filmy, kde hrála, ale v paměti mi neutkvěla. Ovšem tady v roli přelétavý Magdy je výborná. A navíc i po stránce vzhledu výrazná a zajímavá. Škoda, že moc toho nenatočila. (15.03.2022)

Dřívěji jsem znectil jiný páně Tučkuv film Copak je to za vojáka, ale tenhle vypadá jak od jiného režiséra. Působivý film, skvěle zahrané lidové postavy, autentická atmosféra, občas drsné a bizarní a občas až snové obrazy (a opravdu snový obraz s nádhernou hudbou nakonec). Divím se, že tento film zapadl. (03.04.2011)

Je až neuvěřitelné, kolik kvalitních filmů přinesla slavná československá nová vlna a jak moc to kontrastuje s marasmem současného českého filmu.  Film je jakýmsi  až bizarním leporelem svérázných postaviček z žižkovské periferie, přičemž velkou roli tu hraje i nadsázka až na hraně reality a snu. Zároveň svou syrovostí onen tehdejší žižkovský svéráz asi dost věrně odráží. Snímek, který byl ve své době jen jedním z mnoha podobně kvalitních, přičemž se jiné zapsaly do povědomí mnohem výrazněji a trvaleji, úroveň současné české kinematografie i tak hravě převyšuje o několik tříd. (09.04.2022)

Nevím kolik hlavních rolí Václav Kotva dostal, ale možná je tohle jeho životní, byť si jej asi budeme pamatovat z jiných rolí. O Žižkově se toho namluvilo dost, sám toho taky hodně pustil jeden z nejslavnějších rodáků Jiří Krampol. Byla to asi drsná čtvrť a František Peterka, jinak známý především z komedií, se role zhostil dobře, ale zase tak těžké to neměl, když na to vypadal. Film je hlavně o tom, jak se tak dlouho ustupuje ze svých pozic, že už není kam ustoupit. Konec tak vyloženě spěje k tragédii, když je dobrák ždímán o sto šest a nikdo to neocení. (16.03.2022)