Pocit viny

V. Perelman má takovýto žánr v krvi a moc dobře ví, kam a jak daleko zabruslit. The Life Before Her Eyes je natolik tíživý snímek, že s hlavní hrdinkou prožíváte snad úplně každý moment. Když už čekáte, kdy přijde ten konec, který je přece absolutně zřejmý, zjistíte, že hloubka celého příběhu leží naprosto v jiné dimenzi. A to rozuzlení vám dá jen citovou prodlevu a spoustu otázek, které si sami zodpovíte společně s vašimi emočními frustracemi, hned vzápětí, až vám všechno hezky dojde. Tenhle snímek je pro mě velkým překvapením, a podle mě je v něm mnohem větší potenciál, než ukazuje dané hodnocení. (15.02.2014)

Perelman mne po velmi intenzivním Domu z písku a mlhy trochu zchladil. Je zde vysloven nespočet důležitých i nepříjemných myšlenek, které stojí minimálně za krátkou úvahu, a některé fragmenty příběhu jsou ohromně působivé. Nejlepší scénou je určitě ona vrcholná konfrontace dívek se střelcem. Kdykoli na ni přišla řada, byl jsem jako na trní, a pokaždé mě něčím překvapila. Evan Rachel Wood zde zahrála skvěle a podle mne se jí bez větších problémů podařilo zastínit Umu Thurman, která však neměla tak široké pole působnosti a její postava (tedy dospělé „já“) neměla tak výrazné charakterové rysy. Nicméně filmu chybí dynamičnost, výraznější gradace a hlavně celistvost, protože vinou skoků mezi časovými rovinami se dostavuje nepříjemná útržkovitost vyprávění, které se režisér nedokázal vyhnout (hrátky s časem totiž nejsou žádná legrace ;-)). Atmosféra se dostavuje také spíš útržkovitě, proto mi tu chyběl takový ten intenzivní prožitek, který mám u existenčních dramat tak rád. Navíc mi připadalo, že scénář byl místy zcela zbytečně samoúčelný a vařil z vody (tímto neduhem trochu trpěl i předchozí Perelmanův film), hlavně potom linie Umy Thurman, která mě místy trochu nudila (nebo jsem nepochopil, jaký byl skutečný význam některých scén, což by rozhodně nebylo poprvé ani naposled, že ;-)). Vyslovené myšlenky tedy jsou důležité, ale ve filmu se pořádně neodrazí. Zůstávají prostě jen vysloveny. Já osobně si budu pamatovat pouze výkon Evan Rachel Wood a konfrontaci na dívčích záchodcích. (05.06.2010)

Tak teď opravdu nevím, zda jsem pointu pochopil, nebo ne! Každopádně knižní předloha má velmi dobré téma a zjevně nebude špatná, když si vysloužila filmovou adaptaci. Jenže film je nudný a dlouhý a to má 90 minut. Kamerové hrátky se spomalenými záběry, makrozáběry a podvoními scénami jsou hezké, hudba příjemně atmosférická. Jenže film postrádá jakoukoli gradaci a silnější emoce (pomineme-li pro mě nejasnou pointu,ale třeba je to moje chyba:-) Uma i Evan nejsou špatné, ale žádné výkony roku nečekejte a Vadim podle mne spíš rád opisuje, než by byl kreativní. Psychologické drama se zajímavým základem, ale bez šťávy a nápadu (navíc ta pointa), které si hraje na víc než je... 40% (19.06.2009)

Hmm.. Já si myslím, že to je tím, že přestala hulit.. Vystřízlivěla, zjistila, že je v hajzlu a hned vzápětí na tom hajzlu skončila. Proto tedy doporučuju nepřestávat a hulit dál! Ba ne, kecám. Tady se to vykloubilo mnohem dřív a to hned u názvu. Kdo by asi tak přeložil "The Life Before Her Eyes" do českého "Pocit viny"??? Poklona všem ynglišmenům, já švidrám sklivcem po ájině teprve čtyři týdny.. (21.10.2014)

Konec je podle mě dost nečitelný, což je obrovská škoda a také největší slabina. Když už film takhle pěkně graduje, tak udělat takové rozuzlení mi přijde poměrně jako výsměch. Vůbec jsem si nebyla jistá co jsou představy a realita, a příběh mi tím pádem ve výsledku nedával moc smysl. Možná jen byla v noci moje mysl už příliš unavená, aby ten chaos pochopila, nicméně wikipedie v případě nouze pomůže. Hned mohl mít film o hvězdičku víc, kdyby to šlo i bez nápovědy. Každopádně film to nebyl špatný, svědomí a výčitky s ním spojené je dle mě velmi dobrý náměť. (09.12.2012)