Utečenec

Scénář: David Twohy, Jeb Stuart .. Úžasný thriller. Napínavý a strhující až do konce. Po doktoru archeologie si Ford zahrál tentokrát doktora chirurgie a perfektně ztvárnil jeho vytrvalý boj s (ne)spravedlností v jejímž čele stanul neméně výborný TL Jones. Dnes už je to filmová klasika 90. let! (15.04.2005)

Film, který dává naději, že za spravedlnost se dá bojovat a vyhrát a že soudní a policejní systém je nakonec možné obrátit na svou stranu... Líbí se mi, že tenhle film ani po více než 25 letech nezestárl, jelikož tématika je stále aktuální a stále je třeba na ni upozorňovat. Bohužel se mi zdá, že v podobných filmech z poslední doby se už ten prvek víry v dosažitelnost spravedlnosti vytrácí (viz podobně silný film Tři dny ke svobodě, kde hlavní postava nakonec volí útěk od systému, jelikož nemůže vyhrát), a to je svým způsobem smutné, ale možná to skutečně odráží dnešní realitu. Je fakt, že presumpce neviny mnohdy nefunguje, přestože by měla... Každopádně, film Uprchlík má stále dost co říct, navíc je to velmi napínavý film s výbornými hereckými výkony a propracovanou dějovou linkou. ~(4,3★)~ (16.02.2019)

Nejlepší výtvor režiséra Andrewa Davise. Napínavý dobrodružný snímek, skvěle napsaný scénář proti sobě postavil dva schopné herce, přičemž Tommy Lee Jones získal za svůj parádní výkon Oscara(ztvárnil agenta FBI). Harrison Ford v roli chirurga obviněného z vraždy manželky nezůstal příliš pozadu, obě dvě postavy disponují nejrůznějšími znalostmi a zdravým selským rozumem, a proto je jejich souboj na dálku patřičně atraktivní. Davis efektivně míchá koktejl scén s atmosférou, kterou by ani motorová pila nerozkrojila, s okamžiky odlehčenými, čímž si udrží diváka po celou dobu téměř 130-ti minutové stopáže. Určitě jeden z nejlepších snímků roku 1993. 369 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (02.02.2007)

Včera som Utečenca videl asi po piaty raz a po dočasnom koketovaní s vyšším hodnotením som sa ustálil na troch hviezdičkách. Sú filmy, ktoré pri opakovanom zhliadnutí odkrývajú divákovi nové detaily a súvislosti. Utečenec v rovnakej situácii odkrýva nedokonalosti, ktoré som pri premiérovom pozretí veľkoryso prehliadol. Harrison Ford, ktorého som nikdy nepovažoval za herca do akčných filmov, bezproblémovo zvládne skok do priehradnej výpuste, Tommy Lee Jones zabáva vykrikovaním megalomanských a nesplniteľných povelov a americké súdnictvo dostáva na frak rozsudkom smrti pri tak chabých dôkazoch. Napriek nedostatkom je to veľmi dobre pozerateľný film, ktorý bez problémov odporučím na pozretie tomu, kto ho napriek početným reprízam v TV ešte nevidel. (04.10.2010)

Akční thriller bez jediného nadbytečného záběru funkčně aktualizuje hitchcockovské schéma "nevinný muž na útěku". Film má především neskutečný spád. Ještě než doběhnou úvodní titulky, je Kimble odsouzen k smrti a ačkoli až do čtyřicáté minuty nemáme vizuální důkaz, že zločin opravdu nespáchal, držíme mu pěsti. Díky Fordovi, který je prostě "likeable guy" i díky tomu, že nám film svým tempem, při kterém nezbývá čas na vysvětlování, nedává na vybranou. Duel "kardiochirurg versus federální agent" je vzácně vyrovnaný, a jestli si film občas dovolí humor, pak se smějeme s vyšetřovateli, nikoli vyšetřovatelům. Spravedlivé rozložení pozornosti mezi lovce i loveného dovoluje naplno zapojit paralelní montáž, jejíž zásluhou je film výtečně rytmizován. Prostříhávání mezi dvojicí akcí jako hlavní prostředek k dynamizaci vyprávění přitom využívá od prologu, kdy pouze namísto dvou současně běžících dějů sledujeme přítomnost a minulost. Linie Gerarda a Kimbla se od sebe navíc liší také stylisticky, jak lze nejlépe sledovat na honičce pod tunelem (akčnost hudby, délka záběrů, nervnost kamery) - od této scény je zároveň naznačováno, že jediným východiskem pro Kimbla je kooperace s mužem, který mu jde nemilosrdně po krku (sladění stylů). Velmi důsledný je film také v distribuci informací a míře vědění, které nám v návaznosti na jednu ze dvou ústředních figur zprostředkovává. Podle potřeb vyprávění víme někdy více než Gerard, jindy zase více než Kimble - pořád jsme přitom napnutí a přesvědčeni, že hrdina má náskok jen pár kroků a jeho dopadení je na spadnutí. Uprchlík podobně jako Mlčení jehňátek za účelem vyvolání napětí či překvapení velmi uvědoměle pracuje se žánrovými schématy - více scén je vystavěno tak, abychom si na základě zkušenosti s podobnými scénami v jiných filmech mysleli, že Kimble už už bude dopaden - v jednom případě jdou ale policajti po známých jeho bytné, v jiném běží Gerard do jiného schodiště, než po kterém Kimble sbíhá. Při svém strhujícím tempu, přesně rozvrženým bodům obratu a výtečné gradaci pomocí cliffhangerů, jejichž vinou se ovšem film nedrolí do pomyslných seriálových epizod, Uprchlík zvládá zároveň prokreslovat postavy a přesvědčovat jak nás, tak Kimbla/Gerarda, že ten druhý to vlastně myslí dobře (scéna s chlapcem a rentgenem v nemocnici, důležitá, názorně předvedená skutečnost, že Gerard nevyjednává, sloužící k našemu docenění jeho odlišného přístupu ke Kimblovi, s nímž je ochoten komunikovat). V dětství jsem Uprchlíka sjížděl na VHSce stále dokola. O mnoho let později mi přijde pořád stejně boží a doufám, že jsem jej neviděl naposledy. Je málo takových. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, JitkaCardova (01.03.2015)