Imaginarium Dr. Parnassa

Přesněji *** + * ( za výtvarnou stránku světa za Zrcadlem) = ****. Gilliamovy filmy mám rád, zejména jeho M.Pythonův smysl života, Zloděje času, Brazil, 12 opic, Krále rybáře a Dobrodružství Barona Prášila. Na Imaginárium jsem se velmi těšil, to je většinou chyba - těšit se příliš, a proto mě nepřepadlo extatické vidění Matky Terezy, anóbrž mě přepadly mírné rozpaky. Zatraceně, herci výborní - zjm.H.Ledger-nechť je mu země lehká -, hudba skvělá, kamera úžasná, svět za Zrcadlem fascinující a Tom Waits v roli Ďábla nemá chybu, jelikož on tím Ďáblem prostě je....tož kde se stala chyba? Já nevím, celé je to nějaké rozklížené a rozviklané, rozbité a mozaikovité, ale to je většina Gilliamových filmů. Možná rozpory, o kterých mluví sám režisér - tenhle film je můj nejdospělejší a současně nejdětinštější...ano, nese autobiografické prvky, všechny mé pády, neúspěchy, boje a touhy....aha, proto ta roztříštěnost. Já jsme z toho prostě janek. Ale úplně špatný není, jelikož mi stále přebývá v hlavě, což blbé filmy nedělají. A svět za Zrcadlem je nádherný, úžasný - připomněl mi vize T.Burtona, ale také animované sekvence pro filmy a seriály s Monthy Pythony. Není divu, když Gilliam nakreslil ke scénáři celou knihu ( Storyboard o 500 stranách...), aby se trikoví specialisti měli čeho držet. Nápad, vystřídat na pozici H.Ledgera (kvůli jeho smrti) ve světě iluzí několik herců, je opravdu vydařený. Asi se bude chtít podívat vícekrát...každopádně další zajímavý Gilliamův zářez do jeho diskografie, pardon, filmografie... (08.08.2010)

Parnassus mě nejprve potěšil, pak zmátl a nakonec vyplivl velice zaraženého a až se to bojím přiznat - zklamaného. Asi už začínám stárnout, ale za celý film jsem nenalezl nic, za co by se dal příběh uchopit - to by však samo o sobě nemuselo vadit, kdyby mě film dokázal absolutně sfouknout silou své fantazie, originality, výjimečnosti... Nic takového se však nekonalo. Herecké výkony herců jsou sice lahůdkové (Ledger, Plummer, Waits...), aranžmá krásné a Gilliamovsky opojné a celé je to stylizováno moc příjemně a vtipně (rozšafnost Waitsova Pana Nicka například), ale jako celek to prostě nedrží, skřípe a zanechává velice nedokončený dojem. 60% (24.01.2010)

Gilliam se opět vzepjal k velkému výkonu a natočil jeden z nejlepších filmů své kariéry. To co se na diváka začne sypat působí nejprve jako mastrubace ega nějakého šílence. postupně ale vše dostana řád a smysl. Co víc film dokonce nese poselství o rozličných životních cestách. Když jsem poprvé zaslechl, že film bude kvůli skonu Heatha Ledgera přepsán a dokončen, měl jsem za to, že to bude jen zoufaůý pokus o zúročení natočeného filmu. Avšak film opravdu nepůsobí nijak improvzovaně, naopak. Tento film patří mezi ty, které lze sledovat vícekrát a pokaždé člověk najde něco nového. Imaginarium se v rámci režisérovi tvorby tak může plnohodnotně řadit k takovým klenotům jako Brazil, či 12 opic. (15.03.2010)

Nic proti topení se v široširé fantazii, ale nesmí se u něj zapomínat na příběh. Terry Gilliam tak tvrdošíjně tvoří "po svém", že se mi jeho pravidelně opakovaný vzorec konce proti většině obvyklých pravidel začíná pomalu, ale jistě zajídat. Nápaditá první hodina a sympatické hlavní postavy na pozadí správně mystické zápletky tak přicházejí vniveč ve chvíli, kdy se začne zaplétat, měnit strany a převracet archetypy. Dokážu pochopit, proč taková překvapení slaví u diváků úspěch, ale na mé straně se velký filmový zážitek nedostavil ani přes několikerý herecký koncert Ledgera a jeho alter-eg nebo krásu Lily Cole. (30.04.2010)

Nejslavnější pohrobek legendárních Monty Pythonů zřejmě natočil (jistěže nevědomky a nezáměrně) filmový pomník především sám sobě. Imaginárium Terryho Gilliama. Vítejte! --- Absolutní synkretismus, staromilské nimrání se v detailech a vůbec výtvarné i obecně umělecké staromilství dosti okatě prezentované, občasné montypythonovské výstupy a výjevy (angličtí ,,bobíci" tancující v minisukních a síťovaných punčocháčích, hlava vyjíždějící z pískového podloží atd.), úžasně fantaskní svět moderního mýtu či autorské pohádky pro dospělé, surrealistické vize a obrazy oslňující imaginace... Terry Gilliam je skutečně jedinečný a nezaměnitelný tvůrce a jeho autorský rukopis je jedním z nejvýjimečnějších v dějinách fenoménu zvaného kinematografie. Srší a srší nápady, je to vulkán imaginace.. Jeho film je místem, kde promlouvá především obraz a jeho nespoutaná fantazie, kde však také povážlivě vázne dějová složka a narativní světy jsou trochu nepřehledné a nejasně koncipované. Celkově jsem měl z Imaginária trochu rozporuplný pocit - na jedné straně geniální vizuálno a přehršel nápadů, na straně druhé trochu okoukaná a nepůvodní faustovská historka o lidské touze být nesmrtelným. Mefistofelská variace s tváří Toma Waitse byla ovšem sugestivní a zábavná. Celkový dojem tedy převážil do pozitivna, Terry Gilliam je po nepovedeném grimmovském intermezzu zpět. (30.03.2010)