Precious

Na Precious ma zaujali dve veci, ktoré by som od podobne ladeného filmu nečakal. Za prvé je to pohľad do afroamerickej komunity, ktorý dokáže byť poriadne krutý aj bez toho, aby sme sledovali dealerov drog, zo zbraní strieľajúce deti a chápavo kývali hlavou nad bezvýchodiskovosťou situácie. Precious si vystačí "iba" s krutým životom ako takým, bez akcie, sprevádzajúcej spomenuté charakteristické prvky "černošských" filmov. Za druhé cítiť vo filme niečo ako autorský vklad, ale neviem, či striedanie nálad nie je spôsobené iba románovou predlohou, ostatné Danielsove filmy som nevidel. Z toho vyplýva aj jediná výčitka, mierne zbrzdené tempo v druhej časti filmu. Príjemným bonusom je vidieť Mariah Carey prvý krát na kamere v "civile", ako priemerne vyzerajúcu štyridsiatničku. Bola mi tak sympatickejšia, ako v jej ľubvolnom videoklipe. Zato Kravitz musí byť čávo vždy. (27.12.2012)

Jmenuje se Claireece ,,Precious“ Jonesová, je jí 16, chodí na základní školu, čeká svoje 2.dítě a sní o normálním životě..... Velice zajímavě natočený příběh, na který se velice špatně dívá. Ne snad kvůli tomu, že by Claireece byla škaredá hromada černýho tuku, která si přeje, aby na ní z nebe spadlo piáno, gauč, telka nebo možná - máma. On to totiž není film. Je to skutečnost. A vede k zamyšlení. To co mě však napadá, nejsou příjemný věci. Závěrečná, až dokumentární výpověď dokládá, že zkurvený monstra nejsou jen ve sci-fi hororech, ale nejčastěji se vyskytují v normálním životě. To je síla na kterou ještě nejsem připravenej a měl jsem nutkání ,,to“ vypnout. Možná TO jen nemůžu pochopit. Ale ,,TOHLE“ pochopí asi málokdo. A tak se ptám, co mě vede k tomu dívat se na film věnovaný dětskému utrpení? Jedině snad profesní zvědavost. Sadista opravdu nejsem! PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne Víte že? Film vznikl na základě jediného románu autorky Ramony Lofton, která je známá pod pseudonymem Sapphire ,,PUSH“ (09.03.2010)

Dost temné drama, které si koledovalo o to, aby dostalo Oskara. Ještě aby ne, vždyť život je svině a tady se nám ukázal v tom nejhorším možném světle. Pravda ale je, že mi ve filmu chybělo daleko více depresivních, smutných a vážných scén. Celé se to jakoby odehrávalo ve světě Precious a celé to ve skutečnosti vypadalo hrozně zkresleně. Gabourey Sidibe nicméně předvedla neuvěřitelný výkon a za to by si tu pozornost zasloužit měla. (27.04.2011)

I přes některé velice silné dialogové scény, se mi film nedostal úplně pod kůži. Asi mi úplně nesedl “rukopis” režiséra Danielse. Zejména pasáže, kdy Precious odlétá od reality pryč ve svých myšlenkách do světa fantazie, nefungují tak jak bylo zamýšleno. Sice chápu, co tím režisér zamýšlel, ale tyto momenty mi přišly křečovité. S filmem mi často ani neladil soundtrack, který nevtořil s obrazem kompaktní celek. Ale jinak je Precious film podařený, zejména díky scénáři a díky některým hereckým výkonům. Obzvláště sugestivní jsou pasáže mezi Precious a matkou a to díky herckému koncertu Mo´Nique. No a příběh samotný je tak krutý, že se ani nechci představit, že se něco podobného ve skutečnosti může dít. (01.09.2011)

Zvládnout tíhu filmu je jedna věc. Pochopit film, věc druhá. Myšlenka třetí, finální a rozlučková zní: Jak naskočit zpátky do rozjetého vlaku? Do běžnýho provozu, když jste viděli Precious? Lee Daniels natočil ohromný film, ve smyslu: nechám diváka patlat se v lidských sračkách a pak ho vykopnu na světlo. Není to vyloženě duševní bomba, to asi ne, já říkám, že ten film mě rozkopnul proto, že jsem nebyl připravený. Antihrdinka a její ošklivý káčátko byli jako děti, který se perou o místo na pískovišti. Krutý, ukřičený a uplakaný. A tyhle rozhozený duše byli zahrány tak, že mrazilo. Ženský, klobouk dolu..." (06.02.2010)