Česká RAPublika

Dokument beru jako náhled do české hiphopové scény. Bohužel mám averzi k dvojici Hack&Phat a jejich namyšlené, sprosté, arogantní kecy mě nechávají chladným a ten jejich rádoby vlastní styl (za každým slovem děvka-zmrd) je ostudou českého rapu. Jsou to děcka a poslouchaji je děcka a jde z nich cítit čistá komerce a gramy skéra :-). Respektuji Oriho, Indyho, Wiche, Lavora, PSH... to oni to tu rozjeli a něco dokázali a netahaj si triko jak ti dva. Co se týče České RAPubliky, několik povedených momentů určitě má a stojí za shlédnutí. Lidem, kterým hiphop nic neříká bych doporučil vyhnout se tomuhle dílu obloukem a raději si pustit DVD z koncertu jejich oblibené skupiny a nepsat zde zbytečné, urážlivé komenty, které postrádaji smysl. Doufám, že slovenské bratry napadne něco takového natočit, protože by mě zajímal průřez jejich scénou. (30.04.2010)

Já se tedy zdržím bodování, neb ten rap mám rád asi jako Pavel Vítek kundy. Ale toto? No toto! Jsem fakt hustej přednašeč, protože dokážu vytočit bábu na úřadě. Moji debilní rodiče mi dali debilní jméno a já se chci jmenovat Jeffrey Dahmer, protože to byl bytelnej gurmán a jel v hustejch jedech. Protivná úřada nechce! No to mi poser prsa! A jsem rebel jako kráva, což se projevuje tím, že si na férovku zapálím špeka v žižkovském parku s partičkou místních niggas. A navíc na hulváta přiznám, že budu tRAPlovat, dokud to posype.Věru pecka lajfstajl. Wow. Kde byl Řezník? Na jatkách? Porcoval Hegerovou? (02.11.2016)

Nevím jestli tři nejlepší, ale rozhodně tři neujetější rappeři české scény se nám tu v České Rapublice sešli. Společně jsou režisérem konfrontováni s různými lidmi a v různých situacích. Asi ta nejzajímavější je scéna s lingvistkou, co vyučuje mmj. i na Karlově univerzitě, která neměla vůbec problém probírat slova jako "zmrd" nebo "děvka". Následné Orionovo vysvětlování proč musí tolik "zmrdovat" nemělo chybu. Dále scéna na sídlišti, kde i 9ti-letí kluci dovedli rapovat o těžkém životě a lehkých děvách, byla jeden z vrcholů, který výustil v to, že vítěz pouličního battlu - MC Ferko dostal příležitost zahrát si v Praze na koncertě. Konečný oběd s Hanou Hegerovou byl taky zajímavý, z Huga Toxxxe či Jamese Cola tu najednou máme pokorného Jana Daňka a Dandu Ďurecha, kteří nám ukážou jak se chovat ke staré dámě. Česká RAPublika je rozhodně originální dokument, který tu chyběl - zejména chválím zvolený formát, kdy se film roztřídil jako tracklist na albu, od intra přes jednotlivé pecky(které měly základ v reálných písničkách) až po outro. Nezastírám, že je toto dílko pikantní hlavně pro místní rapové fanoušky, kteří mají možnost poznat pravou tvář svých hrdinů, ale vtipné je podle mě i pro ty ostatní, co o rap ani nezavadili a nemají předsudky. Mmj. jak se tak dívám na místní hodnocení, jsou hodně rozporuplná, je to většinou buď vysoké 4* nebo odpadové hodnocení, tak se ptám, kdo z nich je ten s předsudky? (20.12.2008)

Rap po 12 letech zcela zamořil hudební scénu teenagerů a mám na něj už alergii. V dokumentu na otázku "Co tím chcete říct?" rapeři odpovídají: "Jen to, že jsme." Stejné východisko má i film – sdělí pouze, že rapeři existují. Filmová procházka po české hiphopové scéně – nechme stranou hlasy fanoušků, že pravá esa na plátně chybějí – je překvapivě krotká.Téma, od nějž by divák čekal šok a kontroverzi, má tvrdší jen slovník; jinak plyne mezi plkáním a situacemi, v nichž režisér Pavel Abrahám konfrontuje hrdiny s jejich předpokládanými protipóly. Tvůrci zjevně aranžovaná setkání připravili, rozjeli kameru a čekali, "co to dá" – nestane se však nic. Až na výjimky, k nimž patří dětinská debata na matrice, jsou vůči sobě oba světy ohleduplné, nikdo nikoho nepošle do háje, ať rapeři besedují ve škole či s jazykovými vědci. Navíc film budí dojem, že český rap postrádá osobnosti. Žádný strhující básník nebije na poplach, opakuje se smyčka tuctových sdělení. Kdykoli se hrdinové vyjadřují v jiném prostředí, těžce formulují – a na vlastní půdě předvádějí málo osobité drzosti, rebelie, vzdoru. Jen sprostá slova a fráze proti konzumu, což je dost nuda na tak provokativní látku. Nejzajímavější souboj svedou dýdžejové s triem vážné hudby a rapeři s Hanou Hegerovou, která jejich verzi hymny shrne "Nemá hlavu ani patu", a pak skvěle vystřihne. Profesionálové v poloamatérském filmu vyhrávají. (13.11.2020)

Velmi zajímavý dokument ze světa rapu. I když tenhle styl nevyhledávám, některé pecky si čas od času poslechnu a myslím, že tvůrci si vybrali dobře, protože ti kluci, co tam jsou, patří k naší rapové špičce a mají to i v hlavě celkem srovnané. Ten film sice nedrží při sobě, ale některé scénky (matriční úřad, doktora lingvistiky) jsou neskutečně vtipné. JIné jsou zase trošku zbytečné, ale to vem čert. Určitě dobrý dokument, vřele doporučuju. A hlavně Hana Hegerová rulez!!! (22.06.2009)