Duel Frost/Nixon

Jo tak Howard se zase vytah. Dvouhodinovej film o jednom interview (respektive ctyrech) muze znit sice trochu nudne, ale nastesti je film, pres trochu dokumentarni styl, pojatej docela zabavnou formou a neni celej jen o tech rozhovorech. Dobrou polovinu filmu totiz jen trva, nez se vse podstatny zaridi a rozhovory zacnou. U samotnejch rozhovoru mi ale prislo, ze jsou podany dost zjednodusene, originalni jsme sice nevidel, ale prislo mi to zbytecne zkraceny. No a jinak film samozrejme stoji na hercich. Sheen je zajimavej hlavne tim, ze si kratce po tomhle strihnul vrchniho vlkodlaka v tretim Underworldu a fakt si neni v tech rolich absolutne podobnej. Jeste jsem mel trosku problem s tim, ze mi prislo, ze ma namalovany oci. No z vedlejsich me potesil Rockwell, uchylnej Jones a vlastne i Bacon, kterej tu je ale krapet zbytecnej. No a pak tu je Langella, kterej se svym chraplavym hlasem je naprosto hyper charismatickej. Neprislo mi sice, ze by byl kdovijak podobnej Nixonovi, ale je fakt fantastickej. Skoda, ze letos je v oskarech slusna konkurecne, fakt bych mu ho pral. (17.02.2009)

Nestává se často, aby hollywoodské studio sáhlo po společensky závažné látce a umožnilo vznik filmu, který se vymyká zavedeným šablonám pásové výroby komiksových adaptací, romantických a rodinných komedií či jiných zábavných žánrů. Duel je po technické stránce mimořádně zdařilý snímek s pečlivým castingem, kvalitním scénářem a promyšlenou režií. Pokud se někde skrývá úskalí, pak v samotném námětu, v tom, co tvůrci vidí jako zásadní a co chtějí sdělovat. Duel ve skutečnosti není film o politice a osobě kontroverzního, nicméně významného, dobového politika. Je o roli médií a jmenovitě televize, která v druhé polovině 20. století převzala rozhodující vliv na utváření veřejného mínění. Ne nadarmo se ve filmu opakovaně připomíná proslulá televizní debata mezi Kennedym a Nixonem, kde o porážce Nixona rozhodl pot na jeho tváři, který na kameře působil ošklivě a dělal Nixona starším. To rozhodující v Nixonově aféře se odehrávalo mimo zorné pole televizních kamer. Mravenčí práce vyšetřovatelů, investigativních novinářů a zákulisní jednání lobbistů při procesu impeachmentu, to vše je mimo záběr tohoto filmu, jako by to pro něj neexistovalo. V době, kdy se filmový příběh odehrává, už byl Nixon mimo hru a duel s Frostem byl jen symbolickou tečkou za jeho působením v nejvyšší funkci. Televizní duel na politické úrovni ve skutečnosti neznamenal žádný zásadní zvrat a Nixon dál veřejně působil jako soukromá osoba a zároveň veterán republikánské strany, která dokonce po druhém volebním období Ronalda Reagana uvažovala o resuscitaci Nixona a jeho opětovné kandidatuře. Frost byl a zůstal opravdu pouhým bavičem, který se zapsal do mediálních dějin tím, jak dokázal řadu měsíců po vládním skandálu a odstoupení prezidenta dostat znovu tyto události na televizní obrazovky a udělat z nich prvotřídní hit. Frost k rozhovoru přistupoval jako k možnosti se zviditelnit a vydělat peníze. Politice nerozuměl, zato velice dobře znal a chápal televizi jako médium. Celkový dojem: 80 %. (22.02.2013)

V dejinách je mnoho atraktívnych afériek, kt. ak sa dostanú na filmové plátno, väčšinou sa aj historicky menej obratným divákom páčia vďaka informačnému prínosu. Duel Frost/Nixon ako film je iný v tom, že históriu neservíruje popisne ale analyticky, stavia na psychológii postáv, sile ich osobnosti, schopnosti argumentácie, sebaprezentácie, čo dáva filmu iný rozmer a divák si utvorí názor sám. Duel je natočený cieľavedome, hĺbavo, jedinou výčitkou je, že aj zdĺhavo. (10.06.2009)

Na film jsem se chystal s vnitřní nejistotou. Přecijen je to politické drama, které od začátku do konce dle mého názoru uspat prostě musí, ještě když do Evropana hučí informace, které mu jsou naprosto paf. Jenže. Duel Frost/Nixon má tak silný vnitřní náboj, že veškeré názory na to, že je to politický film, a hlavně že v něm jsou informace, které my jsou paf jsou okamžitě tatam. Ron Howard totiž využil naprosto jednoduché myšlenky, stupňovat divákova očekávání až do absolutního extrému, takže já se přes počáteční nudu dostal do docela solidního tempa, které nakonec vyvrcholilo oním Duelem, který měl šťávu a hlavně jsem věděl o čem to všecko je, protože mě do toho všeho film vpravil tak originálně a zajímavě, že jsem vlastně chtěl víc a víc, až to nakonec skončilo a já na to nestíhal zírat. Frank Langella, změněný k nepoznání, zahrál naprosto úžasně, a mám strach tvrdit, že by se mohl v Oskarech poprat s wrestlerem Rourkem, i když tomu nejsem schopný uvěřit. Přesto herecké výkony dosáhli svého a z filmu udělali koukatelné drama, na které když se člověk fakt bude koukat od začátku, tak se na konec musí nesmírně těšit, tak jako já. Jen si vytrpět ten začátek, i když je to trošku úmysl, musí se to, pak to bude nervydrásající mač, který budete sledovat tak zarputile, jak fanoušek Bohemky, při utkání svého klubu s klubem Ac Sparta Praha. (13.02.2009)

Můj letošní oscarový favorit. Ron Howard po děsivě trapné ´Šifře´ asi prodělal záchvat tvůrčí kreativity a já mu tleskám. Protože jeho film patří mezi nejlepší politická dramata pro pěkných pár let dozadu. Je poutavě natočený, není nudně popisný, naopak prostřednictvím zajímavého slovního TV duelu obou stěžejních postav přibližuje společensky napjatou dobu po největší skvrně na politické kultuře historie Spojených států – aféře Watergate (kdy valná část americké společnosti nemohla rozdýchat Fordovu amnestii na přestupky Richarda Nixona). Frank Langella je se svým pronikavým pohledem, promyšlenou dikcí a uhrančivým sebejistým projevem ještě asi desetkrát větší ďábel, než Nixon samotný a já doufám, že ho čeká příjemná Oscarová noc :o) (06.02.2009)