Ja, Don Giovanni

Jako fanda opery hodnotím tento film velmi kladně. V některých momentech mi film osobně přišel skvělý (úvodní scéna, prostřihy děje s divadelní zkouškou...) a celkově bych ho doporučil každému, koho zajímají peripetie kolem vzniku jedné z nejlepších oper vůbec. Herecké obsazení, kostýmy i hudba, vše je výtečné, a jistě nezaškodí film porovnat s Formanovým Amadeem, a ideálně i s nějakým konkrétním provedením Dona Giovanniho (pokud znáte). Osobně jsem byl před časem na této opeře v pražském Stavovském divadle - tedy tam, kde měl Don Giovanni před 224 lety premiéru - a byl to skvělý zážitek. A tento film mi to připomněl natolik intenzivně, že bych se na to hned vydal znovu :) (19.11.2011)

Ani božská Mozartova hudba a obdivuhodné pěvecké výkony nevyváží ochotnické papundeklové kulisy, nevhodně zvolené herecké obsazení(snad jen na Lorenza Balducciho), pitoreskně rozvrkočené paruky a laciné masky, vzezřením připomínající prodejnou tvářičku uvadlých metres(jimiž také bezesporu jsou). A to je na tak přímočaré nahlédnutí do historie příliš mnoho nedostatků. Jak by podotkl sám císař Josef II – „Pro mé vídeňské poddané to bude trochu těžké sousto.“ (10.11.2010)

Hudební film s životopisnou tématikou libretisty LORENZA DA PONTE, který byl spolupracovníkem Wolfganga Amadea Mozarta a napsal libreto k opeře " Don Giovanni ". Ve filmu jsou ukázky celého díla opery, arie, nádherná hudba. Tato opera Mozarta natolik zdravotně vyčerpala, že zemřel 3 roky po jejim uvedení ve věku 35 let ve Vídni. Skladatel a básník Lorenzo Da Ponte se oženil, vystěhoval se do New Yorku a dožil se 87 let. Celý tento děj je zakomponován do krásné hudby W.A.Mozarta. Je to velmi náročná opera, což řekl i císař Mozartovi,...." že je to těžká lahůdka pro obyčejné lidi." Mozart na to císaři odpověděl, ..."že se bude muset dát lidem delší čas, aby tuto lahůdku stravili". Jedná věc mi však nesouhlasí. Zde na upoutávce jsou úplně jiná jména, kdože to ve filmu hraje. Já mám na obalu DVD Lorenzo BALDUCCI a Emilia VERGINELLI. Takže nevím, jak to vlastně je. (23.11.2010)

Zvláštní stylizovanost celého filmu by nebyla na škodu, kdyby zároveň, především v "exteriérových" scénách, neznamenala i podivnou vyprázdněnost. Zcela ploché kulisy, budící dojem masivního využití obrovských velkoformátových fotografií, ale možná spíše vytvořené pomocí 3D animace, povětšinou nudí. Zvláštní jsou ostatně i interiéry, byť zde není uvedený rys tak markantní. Ve spojení se specifickou prací se světlem připomíná celý film ze všeho nejvíc počítačovou hru či animované 3D filmy. Velmi stylizovaný, na první pohled efektní, ale s historickými skutečnostmi a reáliemi značně volně pracující, je i samotný děj. To by samozřejmě mohl být zcela regulérní přístup, kdyby ovšem celý příběh nebyl zároveň natolik chuďoučký, že jej lze bez ztráty podstatných informací shrnout do několika holých vět. Co hůř, tento myšlenkově vetchý a značně nepravděpodobně a nelogicky vybudovaný příběh, s naprostou samozřejmostí slučující děj opery s životem jejího libretisty, nelze charakterizovat jinak než jako čistokrevnou červenou knihovnu. Podivný tanec nikoli na samé hraně kýče, ale několik dlouhých kroků za ní. Tak jako v mnoha jiných případech, i zde měla nezvyklá vizuální stylizace patrně zakrýt fakt, že obsahově jde v zásadě o romantický brak. Bohužel, nefunguje ani to. Velmi slušné jsou naopak herecké výkony, ostatně, italština je krásný jazyk a tenhle film herecky stojí téměř výhradně na dialozích. Velmi slušně odvedené herecké a režijní řemeslo, v kombinaci s velmi slabým námětem a scénářem, doplněným navíc podivnou vizuální stylizací, dalo ve výsledku pouze velmi průměrný film, který zachraňuje jediné - Mozartova skvostná a strhující hudba. Pokud by Saura tímto způsobem natočil prostou inscenaci "opery oper", uvažoval bych dost možná o pěti hvězdičkách, ovšem takhle jsou to usmolené tři. Škoda, tohle se vážně nepovedlo... Celkový dojem: 65% (27.11.2011)

Vznik Mozartovej opery pohľadom libretistu (autora textu) Lorenza Da Ponteho. Zo známych umelecko- historických postáv tu má popri Wolfim a Salierim čestné miesto aj spisovateľ Giacomo Casanova, dožívajúci na zámku Duchcov (vo filme uvedenom ako zámok Dox), mihne sa i cisár Jozef II. Všetko je podriadené podobnosti príbehu opery Don Giovanni a vášnivého vzplanutia autora predlohy k mladej Talianke. Rokokový príbeh zaujme dobovými zvyklosťami a postrehmi. Na rozdiel od tunajších komentátorov mi nevadia chabé kulisy a kostýmy (naopak zdali sa primeranejšie možnostiam tých, čo tie nekonečné parochne, upäté šaty, napudrované tváre a komplikované ošatenie boli nútení denne znášať). Trpel som skôr nekonečným prúdom prekudrlinkovanej Mozartovej hudby - mainstreamu vo vážnej hudbe. Nenáročné na počúvanie, s nekonečnou fanúšikovskou základňou, nepripúšťajúcou žiadnu kritiku. Ja skôr súhlasím s tým, čo povedal vo filme aj Casanova: "Salieri je skvelý skladateľ!" Pozitívom je, že Saura neoživil formanovský mýtus o Salierim ako závidiacom príštipkárovi, frustrovanom Mozartovou genialitou, založený na kopnutí si do menej známeho a teda automaticky slabšieho a znevýhodneného v rukách širokej diváckej mozarto fanúšikovskej masy. (30.07.2013)