Milk

Nejedná se o předem promyšlený biopic s tahem na oscarovou branku (přestože nálepka "na základě skutečné události", kontroverzní téma a herecké obsazení by tomu nasvědčovalo) a Sean Penn nechce dalšího Oscara, protože MILK záměrně vytváří pnutí mezi uměleckým filmem portrétujícím osobnost a dobu, její rozpoložení, aniž by se vynášely jakékoliv závěry, a chladně akademickým středně-proudým filmem stavícím na okázalých hereckých výkonech a vystižení doby prostřednictvím vhodných stylistických prostředků (dlouhé statické záběry, split-screen apod.). Proto je cokoliv vyššího záměrně zlehčováno (TOSCA), proto jsou vkládány archivní záběry, které jsou nerozeznatelné od zrekonstruovaných a nově natočených, proto je nám příběh vyprávěn - jako v ZABIJ NIXONA - Pennem/postavou, kterou Penn ztvárňuje._____ I uchopení postav homosexuálů hraničí s karikaturou a pennovské plné položení do role je zde glosováno. (Penn nezískal Oscara za JMENUJI SE SAM, protože byl "fully-retarded", za MILK - obávám se - ho také nezíská, přestože jeho "fully-queer" je uvědomělý a vytváří se analogie mezi prvním homosexuálním funkcionářem bojujícím za práva gayů a lesbiček a Seanem Pennem, jehož filmy jsou o svobodě.)_____ Typicky gusvansantovský rukopis, projevující se na tematu homosexuality a nechronologickém vyprávění, tak neslouží k vymezování se vůči mainstreamu, s kterým měl co dočinění (DOBRÝ WILL HUNTING, PSYCHO, OSUDOVÉ SETKÁNÍ), aby poté začal experimentovat s formou a trpěnlivostí diváka (GERRY, SLON, POSLEDNÍ DNY, PARANOID PARK), protože v MILK se oba přístupy střetávají a především z toho pramení divácké potěšení. MILK je nejlepším filmem o homosexualitě (a zároveň filmem o filmech o homosexualitě, o jedné době - 70. letech a dvou amerických produkčních systémech - středně-proudém a nezávislém) a nejlepším filmem Guse van Santa. Je to hrozně chytré, ale osloví to málo koho. P.S. Označit film za "akademický" a Pennův výkon za "(vy)chtěně oscarový" není necitlivé vůči homosexuálům, ale vůči filmům o nich (srovnej MILK a PHILADELPHIA). 10/10 (17.12.2008)

Po zvláštním Paranoid parku natočil Gus Van Sant drama dle skutečné události. Hlavní postavou je Harvey Milk, gay, který se v sedmdesátých letech postaral o to, aby v USA byli i ostatní gayové bráni jako lidé a ne téměř jako zločinci. To bych tady ale nerozebíral - je to podle pravdy, je to silné téma a Van Sant by to musel hodně posrat, aby z toho neudělal trhák. Krom výborných vedlejších herců (James Franco, Emile Hirsch či Diego Luna) měl však navíc ještě jeden trumf ze všech největší - a tím byl Sean Penn. Ten postavu Harveyho Milka vyzdvihl na piedestal, který ani Akademie nemohla ocenit jinak, než Oscarem.. a podle mě zaslouženě (promiň Mickey). (05.08.2009)

Tenhle film má svoje obrovské kouzlo, zejména v příběhu dlouhého vyčerpávajícího boje za homosexualitu, téma dosud naprosto odmítané, výborně propracovaných charakterech i vztazích mezi nimi. Kamera, střihy i hudba dokonale přibližovaly situaci a herecké výkony zejména Seana Penna (nejúžasnější jsou jeho radostné pohyby při oslavě narozenin:) ) a Joshe Brolina. Na druhou stranu na mě film jako celek působil až moc zdlouhavě a 'ukecaně', dost dialogů mi přišlo zbytečných a některé menší dějové linie bych naprosto vynechala. Snad proto 'jen' ****. (24.04.2010)

Konečně první první snímek s Oscarovou nominací za Nejlepší film, u kterého nominaci považuji za zaslouženou. Bravurně natočený příběh o člověku, který se nebál pravdy a byl ochotný za ní bojovat. I přesto, že nedávám plný počet považuji tento film za velmi podnětný a smysluplný. Nejde jen o nějaký levnou historku, ale o samotné myšlenky, které snad v divákovi nějakou stopu zanechají. Nemyslím tím jen vymýcení některých hloupých předsudků vůči homosexualitě, ale i zamyšlení se nad podstatou mnohých dalších zažitých nesmyslů, které někteří nazývají "boží morálkou". A nejen to. (20.02.2009)

Nápadité to jistě je, ale mě to skutečně nebavilo. Sean Penn do toho možná dal všecko, ale tahle role rozhodně krade část jeho duše, kdoví jestli ne všecku, vždyť podívejte se na jeho fotku tady v databázy, ten nemohl přeci hrát Harveye Milka, a ba ano, on to dokázal, a dokázal to opravdu výborně, jen jak řikám, ztratil z toho kus svého velkého já, a já měl co dělat abych to dokoukal. Jinak příběh jako každý jiný, poslední dobou jich zase kolem sebe vidim mraky, samá autobiografie, a vesměs stále stejná kostra příběhu, furt to samé dokola... (13.02.2009)