Na hrane temnoty

Co si budeme namlouvat, Campbell není kdovíjaký režisér. Když mu navíc pod nohy hážou klacky oba scénáristé, tak jako zde, nic extra z toho být nemůže. Edge of Darkness ovšem není filmem nudným, jen velmi (!) tuctový (kromě Toma Cravena tam není jiná výrazná postava). Jediné opravdu velké pozitivum tak vidím v comebacku Mela Gibsona, který je zde ve vypjatějších scénách opravdu cool, jak za starých časů. Budu si muset posvítit na původní sérii. (26.02.2010)

Pravý poctivý thriller jak ze staré školy. Mel Gibson se vrací v roli, která mu vždycky sedla a ani tentokrát nezklame. Druhou Odplatu, na kterou se snaží hrát plakáty, ale rozhodně nečekejte. O akci tu totiž vůbec nejde, zde jde hlavně o příběh a prokleslení postav. Což se i docela povedlo. Příběh je sice trochu předvídatelný, ale svůj účel splní. Postavy jsou také napsané na jedničku, kromě Gibsona pak hlavně postava Ray Winstona. Ten tu podává výborný výkon a jeho postava nejednoznačného hráče dostala až po hříchu málo prostoru. Martin Cambell to má navíc celé pevně v rukou a až na ty scény, kdy Gibson promlouvá k mrtvé dceři, se mu celý film daří držet tu správnou atmosféru. A ty akce, když na ní na konec dojde, je hodně dobrá. 70% (21.02.2010)

Původní seriál neznám, ale je mi jasné že režisér Campbell má ke svému dítěti silný vztah, to se také promítlo do tohoto celovečerního filmu. Mé největší obavy, jak bude vypadat po letech Mel Gibson, se naštěstí ukázaly jako liché. Stejně jako má tendence kdy jsem se bránil film jakkoli srovnávat s Odplatou, protože i zde Gibsonova postava přece jen postupuje v určitém stupni hierarchie a odkrývá jednu figurku za druhou. Na hraně temnoty je slušně natočený thriller, který není tolik akční jak se podle ukázek zdálo, přesto si své fanoušky jistě najde. Film jde více do hloubky, než většina letošních výkvětů a to se mi líbí. Protože takto ve vaší mysli film zůstane i na druhý den. PS: Velice jsem si vychutnával společné okamžiky Gibson/Winstone. PS: Kdysi dávné jakési opojení mě po čase přešlo a v roce 2020 jsem koukal na hodně průměrnou záležitost. 50% (13.07.2010)

Mel Gibbson není Matt Damon, tudíž nelze od Edge of Darkness očekávat drsný hyper moderně natočený a nervy drásající thriller v Greengrassově stylu, spíš jde o starou školu ala zabili mu dceru a on trpí, která je ale na míle vzdálená stylové Odplatě a ani od ní nelze očekávat nové Grand Torino nebo Harry Browna. Překvapivě přímočarý příběh, kterému se po technické stránce nedá vytknout téměř nic, je ale stahován k vodám průměrnosti možná až přespřílišným množstvím dialogových scén v první půlce, jenž můžou působit zmatečně a vatovitě.V akčních scénách, kterých tu není mnoho, Campbell dokonale ukazuje, že není pouhým rutinérem a zakončuje film s takovou noblesou, že jsem vlastně ze sálu odcházel celkem spokojen. 7/10 (novinářská projekce ) (10.02.2010)

Osobně nechápu tak nízké hodnocení, ale samozřejmě je to všechno otázka vkusu. Mel Gibson se nám po osmi letech vrátil na plátna kin a nedopadlo to vůbec špatně. Pod režijní taktovkou Martina Campbella (je vidět, že Campbell to má stále v malíčku) se na plátně odehrává klasické schéma o pomstě, tentokrát říznuté obrovskou konspirační zápletkou (Gibson si střihl mix ze Spiknutí a Odplaty). Většinu stopáže se nic zásadnějšího neděje a Melova postava jen jezdí z místa na místo a dožaduje se odpovědí od spousty postav. Když už však dojde na akčnější pasáž, tak díky R-kovému ratingu dochází na koulení očí a padání brad diváků (nebo alespoň mně) do klína. Akce je provedena bez chybičky a někdy až s přílišnými (což není na škodu) syrovými detaily. Gibson se vrátil ve velkém stylu, sice ne v tak velkém jako třeba Sly, ale čtyři hvězdičky ze mě vytřískal. (29.07.2010)