Verejný nepriateľ č. 1

Veřejný nepřítel č. 1 trpí jednou zásadní vadou, a tou je stopáž. Paradoxně nikoliv přetažená stopáž, protože problém spočívá v přílišné zkratkovitosti a snaze vměstnat co nejvíc životních zvratů na co nejmenší plochu, takže unikají některé zásadní souvislosti a vedlejší postavy se často redukují na pouhé figurky. Pokud můžu srovnat s nedávno zhlédnutou Zjizvenou tváří, která měla šílených 170 minut, tak tady je problém přesně opačný - ten snímek měl být nejméně o půl hodiny delší. A přitom právě ve srovnání s klasikou Briana de Palmy je Veřejný nepřítel velmi moderně pojatý film, dynamický a při vší své akčnosti uvěřitelný a plně realistický. Velmi slušné čtyři hvězdičky. Je to pro mě o to větší překvapení, že na režisérském postu stál nepříliš zkušený J. F. Richet, jehož neslaný nemastný remake Okrsku 13 mě vůbec neoslovil. Z hereckého hlediska tenhle ambiciózní projekt nasadil první ligu mezi současnými francouzskými hereckými hvězdami a ty odvádějí standardně dobré výkony. Velmi dobrá kamera i střih. Celkový dojem: 85 %. (25.11.2009)

Ooo, tak takéto prekvapenie som nečakal. V prvom rade zdôrazňujem, že meno Jacques Mesrine mi doteraz hovorilo toľko, čo astrofyzikovi oprava geometrie na prednej náprave automobilu. Príbeh gangstra podľa skutočných udalostí. To je všetko, o čom som vedel, že film bude. Takých príbehov však dnes už máme neúrekom a tak som myslel, že nejaký ďalší druhotriedny podfukár, čo kedysi vylúpil jednu-dve banky, si predsa nezaslúži toľko pozornosti a tobôž nie v dvoch veľkofilmoch. Film mi však behom pár úvodných minút uštedril poriadnu facku a prebudil ma z toho mylného dojmu. Jacques Mesrine ako skutočná postava by totiž strčil do vrecka nejedného mafióza, o ktorých už som videl nejeden film, a ako film by strčil do vrecka nejeden z nich. Tento chlap si totiž zaslúži dvojfilm, zaslúži si, aby ho hral dokonalý Vincent Cassel. Dej má pomalšie tempo ako som čakal po strhujúcom začiatku, no to vôbec nie je na škodu veci. Veľký priestor je venovaný vedľajším postavám, ich psychológia je zobrazená na postačujúcej úrovni tak, aby ju vedeli skúsení herci patrične zahrať. Prekvapivo kvalitná je aj réžia, naozaj som nenašiel scénu ktorá by balansovala nad priepasťou nudy. Kamera a strih sú aj napriek rozvážnemu tempu pomerne akčné a dynamické. Záver je zavŕšený grandiózne, nezostáva nič iné, len nechať tiecť slinku, kým sa dostanem k pokračovaniu. 95%. (23.03.2009)

Och, tento film mě na druhé zhlédnutí bavil ještě víc než poprvé. Fantastický Vincent Cassel, mistrný střih a dokonalá hudba nechaly společně vzniknout filmu, který mě dvakrát po sobě dostal do kolen. Z profláklého přívlastku "strhující" se už dávno stalo nadužívané klišé, ale na tento snímek sedne víc než trefně. Zvedám na plný počet - toto je mistrné a napínavé drama, která má velmi blízko nakročeno k dokonalosti. (03.03.2013)

Grandiózní francouzská tvorba. Svěží, úderná, řemeslně precizní. Vůbec nevadí, že se postavám nedostaneme tak úplně pod kůži díky zkratkovitému scénáři. Cassel je strhující kdykoliv je na plátně, akce prvotřídní a celý tenhle příběh o PE n1 z Francie je vyprávěn s noblesou toho nejlepšího, co Francie filmu dala - starých drsných kriminálek. (18.10.2015)

Po hodně dlouhé době jsem odešel z kina v půlce filmu. Proč teda tady píši komentář a troufám si hodnotit? Protože film se hodnotí už od první minuty a dobrý film si vás podmaní taky už od začátku. Sledovat 45 minut sled nesourodých střípků ze života, pro Čechy neznámého, francouzské lupiče a vrahouna bylo ale utrpení. Nejen že na sebe nenavazovali a mnohdy skákali úryvky z jeho života i o několik let, ale hlavně jsem vůbec nepochopil proč a jak se rozhodl pro tu dráhu na kterou se vydal. Prostě tam nebylo nic o jeho motivacích. A to je na ŽIVOTOPISNÝ FILM zatraceně málo. Pardon, ale množství násilí, brutality a lží nedělá dobrý film, maximalně šokující. A to je to jediné co jsem si mohl na plátně u tohoto nepřítele "vychutnávat". Navíc točit film s vědomím, že nikdo v něm nemá vzbuzovat sympatie je dost špatný nápad. Tohle si může dovolit leda tak Anderson ve svém Až na krev, ale ne francoužští řezníci. (13.12.2008)