Dorian Gray

Svým způsobem poměrně zdařilá adaptace. Zajímavá, poutavá, nijak nudná a v potřebných místech mrazivá a až děsivá (ten obraz se fakt povedl). Otázkou zůstává, nakolik je tato současná verze modernizována (bude se tahle sádlo máslo požitkářská romantika oné určité skupině líbit? - Nezapomeňte, že se hlavní hrdina jmenuje Gray a jistě má svých pár odstínů) a nebo nakolik toho Wilde zamlčoval. I když stejnou otázkou je, zda měl Wilde na mysli zrovna tuhle temnou stránku věci (nemyslím si, ale uznávám, že to ve filmu nevypadá špatně, i když to vyznění - opravdu opět tohle musí být vykresleno jako zlé, temné a trestuhodné?). Kapitolou samou o sobě je Colin Firth. Firth je velmi schopný a dobrý herec, leč úplně stejně silně, jako na mě opůsobí herecky mě něčím odpuzuje a je mi nesympatický. Je to zvláštní stav. Na jednu stranu mě baví, na druhou mě prostě odpuzuje. Je fakt, že tohle je konečně film, kde byl ten druhý pocit značně přebit tím prvním. Zde je Firth výborný, stejně ajko jeho postava. Která je zbytečně tlačena do zápornosti. Vždyť tolik citováníhodných mouder, co vypustí z pusy. 3,5* (17.12.2013)

Dorian Gray má problém - je věčně mladý, ale duši mu trhá na kusy samotný ďábel ve formě obrazu. Já mám také problém - Doriana Graye. Ač jsem četl předlohu, tak se ve filmu ztrácím, nechápu samo účelově intelektuální dialogy či nutnost natočit grandiózní finále v "hollywoodském" stylu. Z Wildeovy knižní klasiky zbyl jen přebal a základní kostra děje, zbytek budiž překopán a pozměněn, aby vyhovoval nárokům konzumního diváka. A právě proto snímek nezachrání ani vynikající obsazení a místy opravdu nervy drásající atmosféra. Vidět, užít a zapomenout.. (16.01.2010)

To byly krásné časy, když jsem v ca 11 letech počal zkoumat rodičovskou knihovnu a objevovat v ní třeba povídky E.A.Poea, příběhy Sherlocka Holmese, detektivky Agathy Christie... a třeba i knihu povídek Oscara Wildea, která nesla název Cantervillské strašidlo a jiné prózy. Obraz Doriana Graye se mi tehdy zalíbil hned napoprvé a vryl se mi dobře do paměti, takže jsem byl netrpělivě zvědavý, jak dopadne jeho současné filmové zpracování. A věru nejsem vůbec zklamaný, naopak. Má přitažlivou dekadentní atmosféru mé oblíbené epochy "fin de siécle", slušné herce, hezkou výpravu, a i když je film možná trochu zbytečně dlouhý a knižní předlohy se nedrží úplně věrně, nenudil jsem se a líbil se mi. Určitě víc, než tématicky trochu podobný The Raven s Johnem Cusackem. (02.08.2013)

Příběh o tom, jak se člověk může štítit odrazu vlastní duše. Nebo taky o tom, jak to může dopadnout, když se naše chování nereflektuje v nás, ale v něčem / někom jiném. To vše navíc ve dvou osách; té hlavní, kde Dorianův příběh zachycuje známý obraz, a i té vedlejší, kde si lord Henry "vychová" společníka, jakým je on sám, než mu dojde, že Dorian ve své nelítosti zašel ještě dál. Tyto dva paralelní příběhy pak zabaleny do látky ala příběh napsaný Oscarem Wildem, který se ale kvůli snaze zavděčit se divákovi s předlohou v mnoha momentech rozchází (kdo viděl Othella, ví, že to pro Parkera není zas tak netradiční). Nicméně vizuálně je to hezké a obrazy a Colina Firtha ja ráda. (03.02.2011)

Obraz Doriana Graye není látka úplně nejkompatibilnější s filmovým plátnem,nicméně nevěřím,že tohle nešlo natočit lépe.Bez laciných hororových vsuvek,zbytečných efektů,stylizovaného Londýna a vpasování samotného Doriana do role nadrženého hezouna bez hlubších vrstev.Se ctí z filmu vychází pouze Colin Firth,ale Henry Wotton se hraje se všemi těmi svými vděčnými průpovídkami skoro sám.Konec ale zabíjí i tuhle báječnou postavu a definitivně mě utvrdil v tom,že tahle adaptace si zaslouží být okázale ignorována. 35 % (04.05.2012)