Vražedná stěna

Cítím tak neskutečné spojení, cit, pouto k těmto dvoum horolezcům, až se tomu dá jen stěží uvěřit. Jejich příběh ve mě skutečně vyvolal velmi silné emoce. Jejích příběh jsem poměrně detailně znala ještě před tímhle filmem, takže jsem přesně viděla scénáristické a režijní slabosti. Pravdou je, že mě velmi zajímá, nakolik pátrali po pravdě a nakolik to byla jen pohádka pro diváka. Ze záznamů a svědeckých výpovědí je mi jasné, že příběh lásky a ženské přítomnosti v hodinu smrti, je jen pohádka. Velmi mě zamrzel fakt, že Toni prohlásil poslední historickou větu a přitom tady nezazněla :(:(! Hrozně ráda bych udělila plný počet bodů, protože tohle se našim evropským sousedům skutečně povedlo!!! Nádhera!!, ale co jim nemůžu odpustit je ta adaptace hlavních hrdinů jako posledních spravedlivých. Nikde jsem se nedočetla, že by rakouská výprava byla takto zamindrákovaná a hloupá. Nevím, kde vzali tolik odvahy, aby horskou službu stylizovali do role "já život nenasadím, nepomůžu". Jako horská turistka si jejich práci nesmírně vážím. Pravdou však zůstává, že mu moc nepomohli a tak to taky skončilo. Takže finální resimé je, že jde o skvělý film, téměr dokonalý. Zejména pokud vás netrápí, že pravda je trochu upravená pro komerčního diváka...Viz fakt, že se Andi od Toniho odřízl - což podle historických faktů není pravda. (25.03.2014)

Něco z historie +++ EIGER (3970 m. n. m.), nejvýchodnější vrchol masivu Jungfrau ve Švýcarských Alpách. Severní stěna (1800m převýšení) je jednou z největších evropských stěn a také jedna z nejobtížnějších a nejnebezpečnějších (padající kamení, led, špatné počasí, hodně obětí => Mordwand). První výstup na Nordwand uskutečnili Max Sedlmayr a Karl Mehringer v roce 1935, ale hora si vybrala první oběti. Stěna byla zdolána až v roce 1938 rakousko-německými horolezci (Heckmair, Vörg, Harrer, Kasparek). Horu Eiger zdolali jako první Švýcaři Almer a Bohren a Ir Barrington 11. srpna 1958. +++ Film popisuje přípravy a výstup na Eiger v podání Andreas Hinterstoisser a Toni Kurz v červenci 1936. Už od začátku mě film pohltil svojí atmosférou 30. let a krásnou a drsnou přírodou. Při sledování mě mrazilo zimou, protože si nedokážu představit takové ledové podmínky. Neamerický styl je prostě více reálnější a v tomto případě až tak, že zamrazí. Super herecké výkony, vynikající masky (hlavně omrzlé obličeje vypadali až hrůzostrašně). Film nemá hluché místo a do půlky jsem uvažoval o 5*, ale ta druhá už neměla takový spád (to ale neznamená, že byla horší). Nakonec dám 4*, které ale představují 89%. Nejlepší horolezecké drama, lepší jako K2, které jen dokazuje, že evropská tvorba je na vysoké úrovni. (07.06.2010)

Výborná horolezecká dráma s perfektnou atmosférou (hlavne druhá polovica) a napätím. Film nenudil, dokonca ani zo začiatku, všetko okolo dvoch kamarátov a ich príprav na výstup bolo zaujímavo spracované, čo napomáhalo k postupnej dramatickej gradácii. Samotný survival bol jeden z najlepších, aký som za veľmi dlhú dobu videl. Veľká spokojnosť. 80/100 (24.01.2015)

O lásce se říká, že hory přenáší, ovšem v tomto případě nepohnula Eigerem ani o píď. Nu což, alespoň že hlavní brunhildovitá představitelka, která by některé tady díky své vizáži zcela jistě nedokázala přivést k vrcholu již v základním táboře, pohnula sebou přes Atlantik - co nejdál od toho psychopatického syfilitika s úzkým knírkem, který hodně často a rád ukazoval pravačkou, jak vysoko dokáže vyskočit jeho německý ovčák Wolfie.. Syrové drama s dávkou lezeckého naturalismu o zdolávání poslední alpské překážky pod dohledem pisálků fašistické propagandy - mírně zamrzající v šablonovitosti některých postav a stopáží, vlekoucí se místy jako unavený šerpa s nákladem tří obézních muflonů na zádech. Přiznávám se, že jsem od celuloidového zdolávání "Mordwandu" čekal mnohem víc. (20.04.2011)

Moc se mi na filmu líbilo zdařilé zpracování života v tehdejší době. Ať už život horolezců (mimochodem tito herci na mě udělali velmi dobrý dojem) a členů vojenské jednotky v Německu nebo příšerná povrchnost novináře Araua. Příběh je od poloviny navíc zasazený do krásného kraje Jungfrau ve Švýcarsku. Vzhledem k tomu, že jsem tam nedávno byl, tak jsem poznával všechny možné detaily z těchto míst, což člověku docela zpříjemní film. Celkem mě překvapilo, že v době kdy se odehráva film (1936), zde byla železnice na Jungfraujoch. Na wikipedii jsem se pak došetl, že tato železnice už byla stavěna před 1. světovou válkou. Jediné, co mě mrzelo bylo to, že jsem si zde na csfd přečetl v zajímavostech jak to dopadne, takže jsem byl trochu připraven o nějaké překvapení. Na můj vkus je možná tento film až příliš dlouhý. (18.09.2013)