Henri IV
Henri IV
Henri 4
Henry of Navarre
Obsahy(1)
Francie, 1563. Protestanti bojují proti katolíkům o půdu i o moc a odvolávají se při tom na náboženství. V čele protestantů stojí Jindřich Navarrský, jenž spolu se svými muži bojuje proti Paříži, proti katolíkům a proti mocné rivalce jeho matky, Kateřině Medicejské, královně Francie. Kateřina nabízí Jindřichovi na důkaz smíru ruku své dcery, Margot, ale svatba skončí prolitou krví. Jindřich masakr během Bartolomějské noci přežije, ale je uvězněn v Louvru, odkud se mu podaří uprchnout po dlouhých čtyřech letech. Během svého života pětkrát změní své vyznání a nevynechá jedinou příležitost, aby usiloval o místo na královském trůnu. Nakonec se stává monarchou, o kterém lze s upřímností prohlásit, že byl jedním z prvních opravdových humanistů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (38)
Jindřich IV. Navrarrský (z Boží vůle nejkřesťanštější král Francie a Navarry, spolukníže Andorry) je moderním historickým snímkem o jednom z nejslavnějších králů Francie. Výprava byla úžasná, neměl jsem slov. Výběr herců mi však úplně nesedl. Ať už to byla Margot, či některé jiné postavy... působilo to na mně značně moderně. Nustále se mi nabízel příměr s The Tudors. Nejen díky podobnému období, nejen díky podobným problémům obou králů (spory s Papežem, potřeba se rozvést, náboženské neshody a války ve vlastní zemi atd..) ale Jindřich IV. mi i přes obrosvdké náklady (prý 18 mil. Eur) přišel jako chudý příbuzný. Ačkoliv si jsem si jist, že tvůrci obou snímků brali vážně dobové reálie, kostýmy, zařízení sálů a komnat, přišli mi Tudorovci výpravnější. Nebo to byl záměr? Opravdu na tom byla Anglie o tolik lépe? Nechce se mi věřit, že by Jindřich III. s Kateřinou Medicejskou dleli v komnatách, kde sice na stěně vysel gobelín, ale omítka pod ním byla opadaná a plesnivá. Já si samozřejmě renesanci nijak neidealizuji, ale jelikož jsem si tohoto všiml na více záběrech, dost by mne zajímalo zda šlo o záměr, či nutné zlo při natáčení v historických interiérech. Oproti tomu vysoce hodnotím ztvárnění Paříže a jejích ulic. Opravdová zahnojená metropole ! :-). I mne zde rozčilovala přemíra erotiky. Nebylo to ani nutné, ani to na diváka nijak extra nepůsobilo. Místo toho bych v době válek mezi katolíky a hugenoty uvítal více bojových scén. Těch tam bylo jako šafránu. Těch 155 min. bylo dlouhých, ale zvládnou se to dalo. U mne je to za 3 lilie. * * * ()
Není léku proti tomu běsnění. Krvavé zlořečení. Krvavý absint doby. Temné povstání pod hvězdami. Mír a láska odpírány. Kéž rozdělí se zkřížené meče, ale jsou do sebe až příliš krutě zataveny. Zrada, bolest, vražda, rozkoš. Tím vším zaplatila panovníkova koruna. Proboden, mrtev král. Zchladlo horké, rozdychtěné tělo Faunovo. Skvrna vzácné tekutiny jako vztyčené memento zůstává, kutálí a vsakuje se do hroudy hrdinovy. Král, řečený Navarrský a jeho choť. Na lože vášně je hoď. Jejich těla nestydí se, od vrchu dolů líbají se, dlouze intimnostmi sytí se. Plně napuštěné rty sají, žádoucí je chtíč sexuální arogance mé paní. Erotika jako rozohněný plamen veršů, svůdná lačnost smyslnosti, obřad vytrvale dráždící, věru pornografickými črtami sálající. Ďábelský nástup "vonící" hříšníky a hříšnicemi. Zlé a drsné časy povyšujících se mocností ze světa nedostupnosti. ()
Jak to dopadá, když skoro 60 let života významné osobnosti filmaři směstnají do pouhých dvou a půl hodin a ještě se pokoušejí přespříliš osobnost Jindřicha Navarského modernizovat. Není to sice vysloveně špatné, film má i celkem odpovídající výpravu, ale ty útržky ze života a politiky Francie druhé poloviny 16. století prostě nemají šanci se spojit v řádně dramatický příběh. Jak už to u podobných pokusů bývá, vypadá to, jako kdyby se události, které od sebe dělí i desítky let, odehrály v rámci nanejvýš roku či dvou. Alespoň že při výběru Jindřichova představitele měli tvůrci šťastnou ruku, totéž platí o představitelce Markéty z Valois. Naopak Karel IX. je úlet, dvaadvacetiletý král je tu představován minimálně padesátníkem. Nějak vyloženě mě to nenaštvalo, ale z této doby bych doporučil mnohem spíš tento film zaměřený na Kateřinu Medičejskou, pokud je ještě možnost jej vidět (kdysi v 90. letech běžel několikrát na Primě i s docela slušným dabingem). ()
Od prvních minut mne pronásledovalo srovnávání s filmem Královna Margot. Margot je daleko lépe natočená po všech stránkách. Tento film se snaží být dobrým historickým velkofilmem, celé se to ale rozbíjí o laciné televizní scény. Chvílemi rekostruuje fakta a pak se zase ztrácí ve spekulaci. Základní kostra drží, detaily je však třeba raději vynechat. Navíc jsem film neviděl v originále, ale v příšerném českém dabingu. Nemohu říci, že bych se vyjímečně nudil, ale film mne nedonutil sáhnout po historickém atlasu a to je u snímku tohoto ražení tristní...60% ()
Veľká škoda, že namiesto reálnej histórie sa tu venuje pozornosť posteľným scénam, ktoré zabijú tak 15-20 minút filmu o osobnosti, ktorá bola tak významnou a panovala tak dlho. Avšak tvorovia iste vedeli, že pohľad na ženské poprsie určite nezaškodí. Henrich Navarrský by si skôr zaslúžil seriál, pretože ani tri hodiny tohto filmu nezmapovali jeho život ani z tretiny. Navyše herec, ktorý ho stvárňuje sa tu vôbec nemení, a hoci pred smrťou mal pred šesťdesiatkou, vyzerá tu stále ako pohľadný tridsiatnik. ()
Reklama