Rock zo strednej

K filmu som pristupoval s rezervou už len kvôli niektorým komentárom tu na fóre. A som rád, pretože ma veľmi príjemne prekvapil. Po celý čas som mal pocit príjemnej indie atmosféry a hoci som skôr priaznivcom starého rocku ako toho moderného či ska, použitá hudba bola veľkým prekvapením a príjemne ladila s rytmom filmu. Už počas sledovania som vedel, že film ocením štyrmi hviezdičkami, ale po perfektnom závere s Vanessou bez hviezdičky Disney s kľudným srdcom pridávam aj piatu a radím ho tak na svoje zvláštne miesto. (02.04.2010)

Ten film má všechno, co potřebuje k tomu, abych si ho užila, zasmála se při něm, dojala se u něho a nakonec mu na csfd dala 4* a nezapomněla na něj, co víc, byla přesvědčená o tom, že si ho ještě určitě někdy pustím. Plus - výborný soundrack a Aly s Vanessou, moje velké hudební oblíbenkyně a teď už i herecké. (16.02.2010)

Tenhle film je pro mě dalším jasným důkazem, že vnímání filmů prostě nemá logiku a stejně jako hudba nebo třeba požitek z jídla je to ryze subjektivní a krásně niterní záležitost. Muzikál ze střední jsem protrpěla, na Camp Rock bych už sice neflákla nálepku s varováním ministra zdravotnictví ale taky žádná sláva, ale "ze stejného těsta upečený" BandSlam mě přesto velmi mile překvapil. Což dosvědčuje pravdivost otřepaného přísloví, že když dva dělají totéž není to totéž... Samozřejmě, ani BandSlam se nemohl vyhnout několika více či méně trapným klišé, ale divákovi při tom rozhodně necukají koutky úst tak jako při jiných žánrových "skvostech". BandSlam měl prostě velkou kliku na onen neuchopitelný "faktor X" díky kterému z něj sálá vlna pozitivní energie a leccos mu tak odpustíte... Casting je divácky velmi vděčný - vždyť Lisu Kudrow musíme hltat vždy a ve všem a Vanessa se s Alyson předhání v tom, kdo je sladší... A k tomu jako třešnička na dortu David Bowie, jehož účast je sice okleštěna na nezbytné minimum, ale díky zajímavé scénáristické berličce se proplétá celým filmem... Jediným opravdovým negativem (možná spíš prokletím) filmu tak jsou názvy. A to jak přímo ze scénáře, tak ty z druhé ruky od distributorů. Nemůžu si pomoct, ale název kapely "Nemůžu dál, jdu dál" je prostě OTŘESNÝ. Onen rádoby "hlubokomyslný podtext" mě o parník minul a ikdyž se tváří nesmírně cool a oduševněle, pro mě je to jen a jen kýč bez smyslu a názvu. No a další várku smůly s názvoslovím naložil český distributor, který se chtěl svést na úspěchu Muzikálu ze střední a nechtěně tím způsobil, že značné procento potenciálních diváků tomuhle filmu ani nedalo šanci... Geniální a nedosažitelná Škola ro(c)ku je přece jen jiný level (i trošku jiný žánr...) ale BandSlam je v rámci hudebních teen-filmů jasný nadprůměr a aranž závěrečného songu je vymazlená lahůdka. ----- Hodnocení: 75% (28.08.2011)

Ne že by to snad byla nějaká pecka a ne že by šlo o klišéprostý film, nějak mi to ale vychází na tři a půl hvězdy. Proč? Hele, muzika byla lepší, než jsem čekala, překvapivě se našlo i pár silných a těžších momentů, i když to určitě není stavěné na excelentních hereckých výkonech, sem tam nějaký slušný objevíte a vůbec celé je to mnohem méně vyumělkované a uhlazené, což je v tomto případě ku prospěchu věci.......no a protože mne tohle všechno příjemně překváplo, bryskně doplňuji půl hvězdy (moment překvapení se počítá, to vám potvrdí každej vojenskej pulec) a máme tu čtyři * jako vyšité. (07.09.2010)

Typická americká High school a sladký a naivný film v štýle Nikdy sa nevzdávaj, ktorý mám však radšej, lebo tu bol skôr a videla som ho už dávno pradávno.Práve som si umývala zuby, keď vtom som začula, že ide film o hudbe, no nemohla som si ho nechať ujsť! Až som si ho pozrela dokonca. A čo že je tam klišé? A gýč? To je balzam! Inak to bolo tradičné, americké (ľudia sú tam podelení na krásnych a outsiderov - to je v zmysle tej tradičnosti), predvídateľné (najmä to, ktorá kapela vyhrá) ja som vedela ako to bude, ale neprezrádzam...teda nie konkrétne, ale vedela som. A bol tam youtube a David Bowie si tam púšťal videá a myspace, no úplne postmoderné to spravili a OMG - to ma znechutilo, tento internetový slang a tiež to Sa5m, ale 5 sa nečíta! Na odreagovanie je to skvelé, môj pätnásťročný brat sa bavil, aj ja aj ja! Jedna hviezdička navyše za dychovú sekciu a violončelo v ska kapele. I keď nemám rada americký štýl spievania je taký umečaný. ééé (13.01.2011)