Noc lovca

Už keď som film videl po prvý krát, tak ma rozladilo, že som nenašiel nič, čo by odôvodňovalo jeho dobré hodnotenie a kultový charakter medzi noir filmami. Dnes som si ho pozrel opakovane a pozornejšie a naozaj tam nič pozoruhodné nie je. Dokonca obsahuje množstvo scén, veľmi naivne až mizerne zahraných Robertom Mitchumom, ktorý ako záporák úplne zlyhal. Nebýva to síce často, ale existujú prípady, keď sa s filmovou kritikou výrazne rozchádzam. Nakoniec aj pohľad na hodnotenie ukazuje, ako film polarizuje divácku obec. (23.11.2020)

Obsahově podvratné dílo, kde ze začátku sledujeme souboj prohnilého pastora a dvou nevinných dětí o balík peněz, aby pak v polovině režisér přehodil výhybku a vyprávěl příběh z opačné perspektivy. Ďábelský a náboženské písně zpívající Mitchum je se svým tenorem natolik podmanivý, že by mi bohatě stačilo dívat se celý film jenom na něj. Prostí vesničané jeho kouzlu podlehli úplně stejně, stačilo jim, že káže slova boží a hned je to nejsvatější muž ze všech - velmi vynalézavá kritika církve. Technická stránka potom nemá chybu, hry se světlem, kontrasty, zkrátka lahůdka. Nebyl on Charles Laughton taky tak trochu ďábel? (13.03.2010)

LOVE. HATE. Nejen, že má Powell takové ruce, takové jsou i moje pocity k filmu. Na jednu stranu se mi opravdu líbil, vizuálnmí stránka dokonalá, úplné orgie jsem zažíval, ta přeměna v pohádku je fantastická, nenacházím slova a ve mne úplně vře radost a štěstí z toho jak to skončilo, při posledních minutách jsem měl na rtech úsměv a vůbec jsem nevěřil, že jsem vlastně viděl thriller, ten konec byl tak "americko vánoční", že jsme už začal přemýšlet, co komu koupím pod stromeček v září. Ale na druhou stranu je začátek hodně pomalý, rozvleklý a přehrávání, které samozřejmě beru jako nutnost k Mitchunově roli, mi trošičku vadilo. Slovo noir bych v tomhle případě vůbec nepoužíval. Slovo kultovní je zde opravdu na místě a The Night of the Hunter beru jako jeden z nejzajímavějších filmů, který v sobě skrývá sám život, jen si to člověk musí najít. (15.09.2008)

Atmosféra především, silné obrazy a taky vynikající herecké výkony dvou malých dětí, které pronásleduje vlk v rouše beránčím, jsou přednostmi snímku. Naopak nevýhodou je přehrávání dospělých herců (kupodivu jedna z mála, která hraje civilně, je hvězda němého filmu Lillian Gish) a nevysvětlitelné zkraty v ději. Proč KOUSEK DĚJE přátelský stařík nejde na policii, když najde v řece mrtvou matku a zdůvodňuje to tím, že by to hodili na něj? Přitom by stačilo, kdyby se jen opil a nebyl schopný pomoci - což udělal stejně. ____ Obrazově je snímek delikatesou. Když padne na závěs v dětském pokoji stín muže v charakteristickém klobouku, je jasné, že nastává oživlá noční můra. Děti nemají nikde zastání, nikdo jim nevěří. Dívka a zejména chlapec se musejí potýkat s úkolem, který je nad jejich síly - proto také v závěrečné scéně jakoby opakovaného otcova zatčení chlapec tentokrát svůj slib odvolává se vší razancí, které je schopný. Mrtvá matka nalézající klid věčného spánku pod vodní hladinou zarámovanou vodními řasami. ____Zvířátka sledující z břehu úzkostné putování dvou dětí na člunu - někdo tady to hodnotí jako pohádku, pro mě to bylo spíš potvrzením hororové atmosféry, protože zvířata můžou děj sledovat a můžou být líbezná, ale od králíků nebo oveček se nikdo pomoci nedočká - jsou to jen lhostejní svědci horečného stíhání, kdy je kořist stále unavenější a zoufalejší, zatímco ledově chladný lovec ji s rozmyslem stopuje dnem i nocí.____ Nádherný byl nápad, kdy se k nábožnému zpěvu vražedného fanatika číhajícího u domu přidá do dvouhlasu postarší paní, která na něj čeká s přichystanou puškou v domě. Zkaženost a poctivost, šílenství a racionalita, zlo a dobro v jedné a té samé písni. /29. 9. 14./ (29.09.2014)

Formálně nádherná pocta němému filmu, z něhož musela být při premiéře právě diva Lilian Gish naprosto unešená.  Stylizaci, jíž se pak podřizuje nejen forma, ale i obsah, pak buď přijmete nebo vás zcel mine.  Už ve své době byla Lovcova noc vlastně silně nostalgizujícím snímkem pro pamětníky dávno zašlých časů.  Takový nenápadný, ale v mnohém snad i odvážnější Sunset Boulevard, byť od něj se liší právě  přímými formálními odkazy na typické prvky němých filmů. Bavilo od expresionistických dekorací  při vraždě matky přes tklivě noirově laděnou pohádkovou projížďku lodí,  u stínového jezdce či mrtvé v jezeře se pak musí těm vnímavějším  až srdce rozbušit.  Filmové umění, kde lze vnímat obrazy jinak než vyprávěný příběh, a přesto spolu  budou souviset.  Okouzlená  pětka. (17.10.2022)