Až na dno

Druhý nejlepší výkon podává samotný "Velký jablko", který sice ze začátku 90s zažilo významný pokles kriminality, ale i tak to bylo všechno, jen ne místo pro bezpečný život... a Ferrara nás uvrhá právě do společnosti tamních fetek, ve který není nouze o chmury, špínu a hřích. --- Na první pohled film stojí a padá s Keitelovým výkonem, alespoň v první polovině tomu tak určitě je, v tý druhý, kdy už je scénář o poznání lepší a slouží Keitelovi jako katalyzátor, je už toho ke koukání mnohem víc. (18.05.2008)

Nosní sliznice zdevastovaná koksem, plicní sklípky crackem, nízké promile krve v alkoholu, občas střelba do žíly, či autorádia a slepá sázkařská víra ve schopnosti LA Dodgers - tak to je Zlý poručík. Harvey se do role policejní trosky docela položil (vehementní pouliční masturbací mě nechtěně i rozesmál) a v rámci zachování duševního zdraví mohl být jen rád, že natáčení trvalo pouhých 18 dní.. U bezútěšného a depresivního Ferrary mě mrzí to, že znovu podrazil sám sebe nevyužitím potenciálu příběhu a tím vlastně zdevalvoval i brilantní výkon Keitela. (24.08.2009)

Škoda že hlavní postava byla tak izolovaná. Kdyby se jí podařilo scénáristům provázat a utáhnout několika vztahy, mnohem silněji by divákovi doběhlo, jaké torzo člověka sledujeme. Samozřejmě jsem si vědom toho, že ukázat to špatné explicitně a to dobré symbolicky v závěru, mohl být tvůrčí záměr. Ostatně má to své kouzlo, nechat návštěvníky přihlížet za sklem místy až groteskně vyhlížející přehlídce špatností vzteklého orangutana. Psát něco o výkonu Harveyho je opravdu těžký, asi bych každýmu, kdo to s filmy myslí vážně, doporučil se na Bad Lieutenant podívat. Člověkovi to připomene na jaké úrovni se dá herectví provozovat. Film to sice není zrovna lehký na dívání, silně totiž vyznívá především v několika vyhrocených scénách, v průběhu ale působí tempo vyprávění děje trochu vlažně. Asi nejsilnější scéna ze všeho toho masturbování, střílení a nadávání je ta poslední. (24.07.2011)

Harvey Keitel se do své role vžil úžasně. Fetuje, chlastá a masturbuje seč mu síly stačí, přesto jsem se začal asi v polovině filmu nepříjemně nudit. Schází souvislejší děj, ony výše zmíněné one-man-show scény nestačí. Herzogův "remake" tohoto filmu s Nicolasem Cagem a Evou Mendes mi přišel schůdnější. Uvozovky píšu proto, že tyto dva filmy spolu zas tolik společného nemají. Cageův lieutenant je totiž mnohem kladnější postavou. (08.03.2011)

Kdo má rád Kietela, tak si přijde určitě na své, protože je to bezpochyby jedna z jeho velkých životních rolí. Co se mě týká, tak jsem dlouho neviděla tak sebedestrukční rozklad osobnosti, kterým byl poručík. Věčně zhulenej, opilej, slizkej a odpornej policajt, který zneužívá svého odznaku k získávání drog, sexu, chlastu a pod. Zkrátka hrůza a děs, nejhorší na tom byl fakt, že jsem mu to všechno do písmene věřila a například scéna v kostele neměla chybu. V tom je tenhle film po pocitové stránce (jak píše Rob Roy) geniální. Ale zřejmě mně uniklo něco důležitého, protože kromě těchto vjemů a konce, který jsem očekávala se nekonalo nic, co by ve mně vyvolalo nějakou hlubší otázku. Abel se tak ponořil do postavy samotného poručíka, že mu asi trochu proklouznul mezi prsty propracovanější scénář s alespoň nějakým dějem. Mně stačí málo k radosti, ale tohle bylo až moc málo. (08.01.2015)