O kapitalizme s láskou

U Moora je potřeba rozlišovat a vlastně i odděleně několik věcí: a) samotnou filmařinu, b) kontext, do jakého svou výpověd vsazuje, c) důsledky, které by z jeho filmů měly vyplývat pro reálnou politiku. ____ Pokud Capitalism: A Love Story beru jako pamflet, který se snaží působit proti propagandě amerických mainstreamových médií, a dělat to tak, aby jeho poselství přijaly hlavně obyčejní lidé křesťanského vyznání, kteří obvykle nejsou schopni prohlédnout určitou ideologickou manipulaci, pak je Moorův film obhajitelný a vlastně velmi přínosný. __________ Humornou formou otvírá oči těm, kteří uvěřili, že dnešní podoba vládnutí v Americe je demokracie a že demokracie je slučitelná s kapitalismem, resp. současnou korporátní formou kapitalismu a plutokracie. (Chápu, že ta slova někomu znějí nepříjemně...) Moore vlastně jen říká: americká ústava nestojí na kapitalismu, stejně jako na něm nestojí křesťanské hodnoty, a kapitalismus, jak jsme ho znali a měli rádi v 50. letech, zmutoval v něco úplně jiného. Měli bychom tedy přestat žít v romantické iluzi a zbavit se naší nešťastné a neustále nenaplňované lásky k ideálu, který už dlouho neexistuje. ____________Kromě happeningových provokací s označením Wall Streetu za "crime scene" pak Moore ukazuje i příklady toho, jak je možné zpět navrátit význam odborovým organizacím, případně, jak budovat spravedlivě fungující a plně tržní firmy. Nejde tu tedy o žádnou verzi východních levicových režimů ani utopie, ale ukázky toho, co už zjevně funguje. _______________________ Vzhledem k tomu, že Moore ale nejen analyzuje, ale i provokuje, agituje a sám pochopitelně manipuluje s informacemi, případně používá slova v trochu jiném než obvyklém významu, nedělal bych z něj hlavního mluvčího "západních levicových intelektuálů". Pokud máte zájem o serióznější díla na podobná témata, doporučuju buď Doktrínu strachu od Michaela Winterbottoma zachycující přednášku Naomi Kleinové, nebo starší film Adama Curtise (např. Power of Nightmares). (23.01.2010)

Tentokráte odkážu na osobu se kterou skutečně souhlasím. S komentářem od Tetsuo se naprosto ztotožňuji. Je fakt, že Moorovy dokumenty mají něco do sebe, bohužel sám Moore trochu pravdu překrucuje a snaží se ji naroubovat tak aby seděla do jeho názoru. Pokud je ale člověk schopen filtrovat osobní propagandu potom je tento dokument opravdu přínosem. (05.01.2011)

To v čem jsou dokumenty Moora vždycky přínosem,je, že nad "obecnými pravdami" ,vás nutí se zamyslet. Jen škoda míry manipulativnosti, ale tu nakonec používají všichni jeho "nepřátelé" též.... Kapitalismus je v protikladu k soucitu. ................TO SCHIZOFRENICKÉ K ČEMU SE TENHLE SVĚT DOPRACOVAL JE, ŽE JE TAKOVÁ MÍRA PROTIKLADNÝCH INFORMACÍ.Í ŽE SE ČLOVĚK ZTRÁCÍ V TOM. CO JE MORÁLNÍ A CO AMORÁLNÍ,CO TEDY ZBÝVÁ? VRÁTIT SE K PŮVODNÍM KŘESŤANSKÝM BUDDHISTICKÝM ČI JINÝM HODNOTÁM ? (12.03.2010)

Velmi zajímavé. Moore klasicky provokuje svým levicovým smýšlením. Beru to a člověk musí jeho pohled brát trochu s nadsázkou. Co mi přišlo skvělé bylo rozebrání situauce předcházející obrovské finanční injekci finančnímu sektoru a tlak vytvořený na kongres. Co naopak film v mých očích sráží je glorifikace Obamova zvolení a snaha připodobňování volby prezidenta k otevřené revoltě amerického lidu. Hlavně z toho důvodu, že co se týká sanace problémů Wall Streetu, nenastal příchodem Obami žádný zásadní obrat. Do zkrachovaléhlo finančního sektoru dál proudily další prostředky a kam se poděly ja nadále víceméně záhadou. Takže až nekritické velebení nástupu demokratů mi přijde velmi přehnané a s realitou nemá moc společného. (02.03.2010)

Moore X USA jako kolébka kapitalismu. Terčem jsou zlý chamtivý banky, cacný pojišťovny a korporáty, Wall St a finanční deriváty, lobby v politice, pokrytecká církev, ta "nová aristokracie" a top jedno procento, bailouty 2008, "dead peasant policy" a další špinavý metody - zkrátka takový to hospodský systém je špatně a nefér, kdo má to štěstí, hrabe si na úkor druhých... Což je pro mě neříkám, že mylná, ale až moc levičácká, obětní a jednostranně vzatá agitka, než abych hodnotil výše. Ale bavilo a přimělo mě zamyslet se nad tím, že sice žijeme v těch nejbohatších časech, ale jak moc je to pravda vztaženo na reálnou kupní sílu, fungování bez dluhů a život průměrnýho běžnýho smrtelníka, co je ta svoboda a demokracie. A vida, máme tu 2019, zdá se slušně nabouraný Washington a vlnu “nového socialismu” :) ♪♫ (23.02.2019)