Veľmajster

Je to sice můj oblíbený Kar Wai Wong, jeho režisérský rukopis je zřetelný, v hlavních rolích hrají moji dva čínští veleoblíbenci Tony Leung a Zhang Ziyi, film má už od úvodních titulků krásné výtvarné pojetí, lahodnou hudbu, je poetický, příjemně melancholický, místy až meditativní... Ale co je tohle všechno platné, když je zároveň i jalový a nudný, nebavil mě, nevtáhl mě do děje a popravdě se přiznám, že jsem mu místy ani mnoho nerozuměl. A navíc všečínský vlastenecký pathos v nových čínských filmech mě otravuje už dlouho a artově stylizované kung-fu souboje mě pomalu začínají unavovat... Hezké obrazy, krásná hudba a líbivá artová patina jsou fajn, ale zkuste prosím páni Číňani příště přijít se záživnějším příběhem. (09.09.2014)

Umělecká vizuální stránka filmu měla nejspíš sloužit pouze jako podkres a rámování "dokonalosti" osobně laděné legendě o Yip Manovi, nicméně vzhledem k rozmělněnosti příběhu a ne až tak působivé emocionální rovině se z ní spolu s bojovými scénami stává středobod diváckého zájmu. Zpomalené záběry, ve kterých vyniknou i ty nejmenší detaily letících kapiček deště berou dech, akční scény jsou také naprosto špičkové, jenže je jich málo. Pár moudrých slov způsobí uznalé pokývnutí hlavou, ale celkově děj nepřesahuje intence žánru kung-fu filmů. Rovina neuskutečněné lásky s náznaky poetiky se s opusy Hrdina a Tygr a Drak opravdu nemůže rovnat. Závěr je poněkud natahovaný, evidentně chce prohloubit citovou katarzi, jenže dle mého názoru se film dostatečně nevěnoval prožívání hlavní postavy (resp. dvou postav), a tudíž celé bolení srdíčka tolik nevyzní... 7/10 (23.03.2013)

Wong Kar Wai po pár leté pauze je zpět se snímkem o Ip Manovi. I když snímek měl nepříjemné porodní bolesti, které se vlekly nějakou dobu, přeci jen nakonec vznikl. Variací na Ip Mana jsme tu měli už v posledních letech dost, přes výborného Donnieho přes nepřesvědčivé tituly jako Ip Man Zero po katastrofální The Final Fight. I když první scéna v dešti mě moc originalitou nepotěšila, přeci jen v detailech byla lahodná (odstříkávající voda z kobouku, nebo zpomalený pohyb šatů a vody), pak se teprve rozjel ten pravý Wong. Je vizuální podání je nezaměnitelné a geniální. Vůbec mi nevadilo, že prakticky děj byl potlačen na nutné minimum první necelou hodinu. Závěr byl typicky netypický od Wonga, ale krásně melodramatický. Bez konkurenčně nejlepší film na téma Ip Man, a to i přesto, že Tony Leung není takový odborník přes MA jako Donnie Yen. Pro spoustu lidí bude asi tato forma těžko zkousnutelná, viz nějaká zdejší (j)elita :-). A také bych si u některých odpustil ty kecy o "šikmo-oko-kung-fu-filech". (29.01.2014)

Očekával bych, že režisér s pověstí Kar-wai Wonga pojme něco tak rutinního jako kung-fu souboje nějak objevně. To se nestalo a vůbec celá audiovizuální stránka je sice nádherná, ale svou standardností připomíná dvouhodinovou reklamu na adidas točenou někým velmi zručným, koho to ale velmi nezajímá. Takže na souboje se kouká velmi pěkně, na dialogy taktéž (ač jsou poměrně nezajímavé), ale nějaká hloubka nebo poetika? Ne nad rámec tradiční řemeslně zvládnuté bojovky. Nejsem nespokojený, jen jsem překvapený tím, jak obyčejný ten film je. Přirovnání sebe sama k Tenkrát v Americe je předem prohraný boj. 3 a 1/2 (14.12.2013)

Poetictejsi a krasne natocena, ale podstatne mene zabavna/chytlava verze dokonaleho Yip Mana. Ackoliv se The Grandmaster chce brat hodne vazne, snazi se o emoce a vsichni si zde radi zafilozofuji, je to cele podano prilis teatralne, bojove sceny jsou spise exhibici s durazem na efektnost (dest, vlak) a veskera snaha je tak v prubehu celeho filmu zbytecne podkopavana. Na epickou story je to navic nedostatecne vypravne a az prilis komorni/divadelni. The Grandmaster je take film, ktery je nutne videt naladen na meditacni vlne s pripravenou zasobou cinskeho caje, jinak se velmi zahy dostavi znacna nuda. 6/10 (21.10.2013)