Dreamhouse

Dream House se mi líbil. Překvapil mě svým nápadem a rozuzlením. Srovnávat to s filmem "Osvícení" mi přijde jako naprostá hloupost. Film je naprosto odlišný. Snímek ukazuje, co dokáže udělat s člověkem jeho vlastní mysl. Daniel Craig je v této roli ohromný a Rachel Weisz ho skvěle doplňuje. K tomu krásná Naomi Watts a já nemám co říci k hereckému obsazení. Snímek Dream House je správně děsuplný, nepředvídatelný a plný překvapení. Zaručeně super psychologická hra, kterou odstartuje na začátku nápis Dream House a končí až se závěrečnými titulky. Jak už to bývá u těchto filmů s důležitou zápletkou, tak druhé koukání je výrazně slabší. Jakmile znáte pointu celého příběhu, tak to nemá téměř žádné kouzlo. Hororová atmosféra se drží první půl hodiny, a v půlce filmu se už spíš jedná o psychologickou hru. Craigova přeměna je parádní, Watts má skutečně vedlejší roli. (70 %) (26.01.2012)

Ha ha ha... Opět jedno zajímavé hodnocení se kterým vůbec nesouhlasím. 58% je úplný nesmysl. Ano, nehraje vám tam ani Willis s malým děckem který vidí mrtvoly, ani Caprio, kterej je buď šílenej a nebo detektiv. Hraje tam prachvobyčejnej Craig (sice není tak úžasnej herec, ale alespoň se snaží. Sekundujou mu N Watts a R. Weisz, které opravdu můžu a tady jim ty role dost sedly.) Craig kterej se v tomhle filmu snaží vyřešit svou přítomnost a zárověň minulost a přitom se nezbláznit. Ano, některé chvilky ve filmu jsou slabší, nebudu říkat že né. Ale úplnej konec má šťávu a nezklame. Za mě 70% (21.08.2012)

Peter sa s rodinou nasťahuje do nového vysnívaného domu. Idylka sa razom končí, zistením, že v ich príbytku bola vyvraždená celá mladá rodina. Rozhodne sa preto za pomoci všetkých možných dostupných možností zistiť čo sa vlastne v dome stalo. Tuctové dielo, ktoré okrem hereckého obsadenia a solídnej kamery neponúka nič čím by malo zaujať. Lou(d)ka jednoducho natočil film za ktorý dostal zaplatené. Z otrepanej témy bez štipky snahy aspoň niečo vyťažiť, zrejme ani nemalo čo vzísť. Zo žánru horor tu taktiež nič nenájdete. Strata času - 40%. (17.03.2013)

Zásadně mi nevadí, že se u hororů vykrádá, pokud je to potom funkční výrobek, ale Dream House není. Má dvě zásadní chyby - zoufalou rozvleklost a absolutní nestrašidelnost. Daniel Craig sice hraje dobře a Rachel s Naomi mu zdatně sekundujou, ale to je jediná polehčující okolnost. Na to, aby to byl aspoň obstojnej mysteriózní thriller, je Dream House zase příliš dopředu odhadnutelnej (zase, to by nevadilo u hororu, kdyby byl aspoň strašidelnej). Myslím, že se to nedá nikomu doporučit... 40% (23.01.2012)

Těžko říct, zda-li více pomohla (lahvová) plzínka v kombinaci s dobrou večeří, absence shlédnutí traileru (nikdy nedělám) nebo zdejší komentáře, ale (popravdě) čekal jsem o poznání větší průser. Ostatně už v osobě režiséra J. Sheridana (stejně jako samotném hereckém obsazení) byla záruka jisté kvality. Na druhou stranu to ještě nutně nemusí znamenat (a také neznamená) plnohodnotný filmařský zážitek. Nebudu tu hořekovat nad tím, že snímek je jedním velkým plagiátem (to je drtivá většina současné produkce) stejně jako skutečnosti, že „šokující“ pointu přináší tvůrci už v polovině filmu (člověk nemusí mít nutně nakoukáno, aby mnohem dříve pochopil, jakým směrem se vše ubírá). Problém je, že (tvůrci) musí mít v zásobě plnohodnotný „přídavek“, což Dream house bez jakýchkoliv pochyb nenabízí (tj.postrádá). Když už se tu hojně skloňuje jméno velkého Martyho a jeho Shutter Island, nabízí se příměr: „když dva dělají totéž, nemusí to ještě nutně znamenat totéž“. Byť přiznávám, srovnávat oba snímky není zcela fér. Na druhou stranu, co je v životě fér, takže...když pominu fakt, že filmařsky, (alespoň co se žánru týče, je Marty o pořádný krok vepředu, přičemž stále platí přímá úměra, čím dál je Jim svému rodnému Irsku, tím více ztrácí půdu pod nohama, to i v případě jeho nedávného blízkovýchodního výletu) je to právě ta „nadstavba“ v podobě poslední věty, která Scorseseho snímek vystřeluje nad hranice žánru, zatímco v případě Sheridana a jeho Dream house je to právě druhá polovina resp. posledních 15 min, které kazí dosavadní převážně pozitivní dojem z umně budované atmosféry a dobře hrajících herců. Neříkám, že přímo odporuje logice (naopak), jen mi to přijde (zbytečně) laciné, překombinované a zejména kontraproduktivní. Když budu mluvit za sebe, cítil jsem, že se mnou bylo vyjebáno a to bohužel nikterak uspokojivě. Ten snímek jakoby (na divákovi) vyžadoval více pozornosti než si ve výsledku zaslouží. Jednoduše řemeslně poctivě odvedený („zakázkový“) produkt (troufám si tvrdit i lehký nadstandart současné produkce) avšak bez větší přidané (osobité) hodnoty. Přičemž mám lehké dilema, zda-li na vině je více scénář nebo samotná režie. Zatímco v případě (mnohovrstevnatého avšak pevně držícího pohromadě) Shutter Island mně snímek „nedal spát“ i druhý den po projekci, (přičemž se to Mártymu ani na okamžik nevymklo kontrole, přesně věděl, co chce natočit) a já se tak těším na každou další (opakovanou) projekci, v případě (roztříštěného) Dream house nemůže být o něčem podobném ani řeč. K repete jsem si nenašel jediný opodstatněný důvod a mám silný pocit, že ani samotný Jim dodnes neví, kde přesně se mu to vymklo kontrole. Přičemž svádět vše na střižnu by bylo příliš jednoduché a laciné. Výsledný resultát: Na jedno (oddechové) použití snímek „neublíží“. Otázkou ovšem zůstává, zda-li bych byl tak shovívavý i v případě kinoprojekce. (04.12.2012)