Život je raz taký

Co se stane, když dva lidé, kteří si tak úplně nepadli do noty, spojí osud a jsou nuceni spolu bydlet a vychovávat sirotka? Ano, přesně o tomto zdánlivě nudném tématu je natočeno mnoho filmů. Ale i takováto dějově jednoduchá komedie s předem jasným koncem může být zábavná, překvapující, napínavá a "Pod jednou střechou" je toho jasným důkazem. (14.06.2011)

Násilné soužití dvou nespojitelných lidí, na pozadí tradičních hororových starostí o čerstvě pobíhajícího mimiňáka, obsahovalo příliš životních pravd na to, abych dokázal vypnout svůj život a nezávazně se pobavit. Navíc je mi Katherine Heigl natolik nesympatická, že se jí, v průběhu její dosavadní tvorby, podařilo pouze jednou neznechutit mi film svým falešným úsměvem. (06.06.2012)

Spíše průměrná záležitost, která obsahuje několik fekálních vtípků, občas nějakou tu nelogičnost, ale celkově neurazí ani nenadchne. Nicméně vtipu, romantiky, dramatu mohlo být více, přičemž se tvůrce měl rozhodnout, co z toho vlastně chce upřednostnit. Duhamel je opravdu neherec, nicméně tady nemá moc co hrát, takže je v klidu. Heigl může jen smutně pomrkávat po "27 šatech", kde byla naposled výborná. Úpřímně, po jednom z nejhorších filmů této dékady ("Vrahounech"), jsem od tohoto filmu s Katherine Heigl moc nečekal, takže nakonec celkem success. Avšak mohlo být i lépe 5/10! (28.04.2011)

Keď majú tvorcovia v rukách podobný námet, ako tomu bolo aj v prípade filmu Život je raz taký, naskytajú sa im dve cesty, ako ho poňať. Buď štýlom ambicióznej drámy, alebo nenáročnej komédie, možno s prvkami romantiky, skrátka jednohubka určená na dlhý večer. To, že sa kompetentní napokon rozhodli tieto dva spôsoby skombinovať, nemuselo na prvý pohľad vyznieť vôbec zle, ale to by si v prvom rade museli urovnať to, ako majú jednotlivé pasáže filmu vyznieť. Takto z toho napokon vznikla pomerne zaujímavá, no prakticky ničím originálna zmes, pri ktorej jedno zhliadnutie bohato postačí. (55%) (18.10.2013)

Budu se po sté opakovat, ale mám rád romantické komedie. Nejsem ale skartovač a něco mi prostě neleze. Jako ve většině rom-kom se i zde setkáme se zavedeným stereotypem a s morálně nastaveným ideálem, zde konkrétně je o tom, jak opravdový spokojený život ječ ten, když dva lidi jsou spolu a mají rodinu a velký dům a jsou populární v sousedství. Samozřejmě tohle se musí zvýraznit tím, že na začátku jsou tyhle postavičky, než dospějí k finálnímu ideálu, v podstatě úplně někde jinde. A zápletka je nasměruje a utuží v jediné správné cestě, která se tváří jako obří kompromis mezi nimi, ale ve skutečnosti je to naprosté podřízení se očekávání druhých. Herecky je to taková castingová klasika. Něco se povedlo (Josh) a něco ne (Heigl, která je poněkud obyčejná a člověk musí zvýšit úroveň tolerance, aby jí její postavu bral). Zpět k ději - oba dva hrdinové se vlastně nemají vůbec špatně a je překvapivé, že se je zápletka snaží přetvořit, protože představují v podstatě takové typické žádané členy společnosti - úspěšní a sympatičtí, budují si svou kariéru, mají přátelé a buď střídají partnery nebo na ně nemají čas. Ale ve společnosti nejsou, i přes snahu scénáristů, nějakými nefunkčními kolečky v soukolí. A s tím souvisí další podpásovka. Láska a vztah jsou zde předkládány jako klišé a stereotypy, než jako komplikované hlubší záležitosti. Což má za důsledek prostě to, že jim to nenápadné tokání a tu cestu k sobě s finálním "ultimátním štěstím" nevěříte. Jediné, co za celý film mělo hlubší pointu, a snad i v celku poučnou byla věta "If my wife and I fight like that, we'd still be married." komentující jak se hlavní postavy hádaly. Na závěr bych rád přednesl pár klišé a nesrovnalostí, takže: Jak může být první slovo dítěte vůči jeho "náhradní mámě" máma, když se před tím dítětem vůbec (jak ve vztahu k ní, tak obecně) nepoužívá? Dispozice k řeči je vrozená, ale nemyslím si že i samotná řeč. Prostě jedna z mnoha trapných a očividných sentimentálních zkratek, asi jako ta další: Klasická milá cizí starší paní/babička, která když zahlédne společnou fotku tak pronese "máte krásnou rodinu", aby hlavnímu hrdinovi otevřela oči. A jen takovou úvahu nakonec: jak je Holly vůbec schopná zvládnout celou dobu tak malé dítě, i když i malá holka ze sousedství si s ním poradí lépe než ona? To už mi zůstane asi na vždy utajeno. A to pro to, že u něčeho, co u mě klesne v rámci žánru "romkom" na dvě hvězdičky, po tom nemá smysl pátrat. (05.03.2011)