Pan Wolodyjowski

Byla by to docela dobrá adaptace skvělého Sienkiewiczova románu, jenže to, co sráží film na kolena, jsou velmi špatně natočené a zahrané bojové scény, a šermířské souboje působí vyloženě trapně. Z filmu musely zmizet některé postavy (zejména mi chyběl můj oblíbenec pan Piwo), ale s tím už se tak nějak musí při adaptacích počítat. Největším kladem filmu je pan Zagloba Mieczyslawa Pawlikowskiho, který jakoby přešel z románu přímo do filmu. Jinak jsou herecké výkony celku ucházející. (08.05.2009)

Mám temné podozrenie, že filmom, ktorých knižnú predlohu som čítala, prilepšujem hodnotenie. Pokladám síce Pana Wolodyjowskeho zo Sienkiewiczovej Trilógie za dejovo najslabší, ale tie slabšie 4* si vcelku verný film zaslúži. A som veľmi spokojná s obsadením, moje predstavy o výzore postáv boli naplnené. (17.07.2009)

Na svoju dobu výborné. A dnes... stále slušne odsýpajúci epos o niekoľkých milostných trojuholníkoch (prvá polovica) a obliehaní pevnosti Kamenec (zvyšok). Poľský patriotický megapátos vo výpravnom prevedení s úchvatnými davovými scénami, výbornými šermiarskymi súbojmi, dobovo vernými kostýmami a rekvizitami a hlavne fajn hercami. Tragický záver síce nie je dostatočne vygradovaný, ale Michalovo "To nič" aj tak dojme. (06.05.2009)

Ač se jedná o třetí díl historické trilogie, Hoffman jej natočil jako první a je to poznat, jedná se o nejslabší článek. Lze jej srovnávat s Potopou, protože ta je k němu rokem vzniku nejblíže (první díl Ohněm a mečem vznikl až o 30 let později, samozřejmě s jinými technickými možnostmi natáčení). A v tomto srovnání je poznat, jak Hoffman postupně zraje. Zatímco Pan Wolodyjowski, který trvá 2,5 hodiny, obsahuje dost hluchých míst a občas jsem se opravdu neubránil sledování časomíry, pětihodinovou Potopu jsem absolvoval v napětí a "na jeden vrz" (a to jsem se začal dívat ve 21:30). Oproti Potopě se také nepříliš povedl scénář a finále filmu. Ukončení Wolodyjowského kariéry proběhne tak nějak mimochodem (za opravdové vyvrcholení se dá spíše považovat narážení na kůl ve dvou třetinách děje) a kdo nečetl Sienkiewiczowu trilogii (já naštěstí ano), nebude mu u některých postav moc jasná motivace k jejich činům (naproti tomu Potopa je dílem samostatně životným a vychutnají si ji i předlohou nepoznamenaní čtenáři). Po zhlédnutí celé trilogie bilancuji: Potopa*****, Ohněm a mečem****, Pan Wolodyjowski*** (07.08.2009)

Vlastenecký patos, teatrální herecké projevy, rytířská láska, masové scény, krásné kostýmy, špičkové šermířské souboje a dvě krásné Polky. I po těch letech si Pan Wolodyjowski uchovává jisté kouzlo a je to i díky atributům, které polský vlastenecký film zdobí dodnes. Ostatně pokud si pustíte Pana Wolodyjowskiho a Ohněm a mečem, nepřijde vám, že oba filmy dělí 30 let. Film o první šavli Polska mě sice nechytil za srdce tolik, jako když jsem ho před x lety viděl poprvé, avšak díky jisté dávce nostalgie jsem se bavil i dnes. 80% (18.11.2014)