Ohňom a mečom

Hodnotenie po polovici seriálu: Ohňom a mečom je raz výpravný veľkofilm, inokedy čistý televízny projekt. Prvá časť bola väčším sklamaním, druhá začína monumentálnou bitkou, ktorá skončí skôr ako sa poriadne rozbehne. Projektu dominuje pátos a sktatkovitosť a celkovo mu chýba chytľavá atmosféra. Ženská hrdinka je iba krásnou pasívnou ozdobou, chlapi sú bez výnimky nesympatickí, čo je ale spôsobené podivnou mentalitou týchto ľudí v tomto časovom období. Ďalej nič objavné neočakávam, OaM je stávka na divácku istotu. (15.08.2015)

Úvod, kde rozprávač hovorí o temnej oblohe, kométe a premiešanom počasí ma pohltil a behom niekoľkých sekúnd som bol naladený na výlet do histórie. Poliaci vedia robiť filmy a aj keď sa k nám dostáva iba zlomok toho, čo by sme možno chceli, treba to oceniť. Tento historický film znesie i tie najprísnejšie požiadavky. Vzťahy medzi postavami fungujú a kozácky záporák Bohún je správne nevypočitateľný. Podiel love story je primerane odhadnutý a myslím, že jej tu je na historický film tak akurát. Režisér i celý štáb veľmi dobre využili exteriéry, či už lesy, rieky, skaly i hrady, jednoducho všetko slúži filmu. Davové i akčné scény majú podstatne bližšie k Statočnému srdcu, než k historickým filmom z posledných rokov a krvou sa tu tiež nešetrí. Množstvo všemožných postáv s holými hlavami i dlhými fúzmi spája ešte niečo - medovina. Tej si tiež užijeme, aspoň naoko. Jeden z hudobných motívov mi dosť pripomína hudbu B. Poledaurisa k Barbarovi Conanovi. Celkovo veľká spokojnosť, aj keď k plnému hodnoteniu niečo málo chýbalo. 80%. (04.04.2013)

Kampak se hrabou Hollywoodské historické velkofilmy na tenhle román Henrika Sinkiewicze, jehož převod na plátno se Jerzymu Hoffmanovi opravdu povedl. Rozpočtově se sice poláci rovnat nemohou, ovšem kostýmy, výprava, komparz, bitvy, vesnice, hradiště i hrady to vše je i přes onen fin. hadicap naprosto vynikající a navíc ta touha ukázat světu kdo, že to byli naši předci, jejihž krev koluje i v současných generacích poláků, dostává tenhle film na samotnou špičku. Pokud něco múžu polákům závidět, tak je to především jejich samozřejmá hrdost na svůj národ a také to jak si váží pojmů jako jsou čest, hrdinství či vlastenectví. Čeká vás parádní tříhodinová podívaná u které se rozhodně nebudete nudit a pokud jste četli předlohu, tak jistě ocenítě i vynikající obsazení postav. Kozáci jsou zde naprosto bezchybní a hlavní hrdinové pan Skrzetuski, Wolodyjovski, Podbipienta či Zagloba (jeho hlášky mě rozesmály více než leckterá komedide) jak by smet, snad jen Helena (jek trefně poznamenal ve svém komentáři uživatel Canakja) působí spíš než mladičký kvítek jako zralá zkušená mamá, což ovšem na kvalitě filmu nikterak neubírá. (23.03.2011)

Fakt, že polská kinematografie bývá neprávem podceňována, prokazuje i tento velkolepý filmový epos režiséra Hoffmana. Srovnání se Sienkiewiczovou předlohou pro něj dopadá víc než dobře. Dostatečně velkorysá výprava umožnila nejen kvalitní bitevní scény, průhledy do soukromí šlechtických rodin, ale i nádherné záznamy zejména ukrajinského folkóru a strhující záběry dněperských, polských i ukrajinských krajinných reflexí. Oproti knize získává film navíc i svým pojetím, které se snaží obrušovat staleté hrany polsko-ukrajinských antagonismů. Víc než věrohodné je jak zachycení Siče, tak krymských Tatarů a Turků. U nás ne dobře známá mozaika východoevropských vztahů včetně ještě méně známé postavy-osobnosti kozáckého atamana Bohdana Chmelnického je tak postižena beze zbytku. Vědomí, že toto Polsko za vlády Jana III. u Vídně r. 1683 zastavilo v rozhodné chvíli turecký tlak na střední a možná i západní Evropu, zde získává významnou oporu ve skutečnosti odlišných, ale blízkých historických kontextů. Kvalitě scénáře odpovídá i výběr postav a výkony výkvětu polského herectva. Dotvářejí přesvědčivost a podmanivost tohoto mimořádného nadčasového polského filmu. (28.08.2007)

Menší náhled do polských dějin prostřednictvím filmu. Pravda trochu dlouhého, trochu ztraceného a trochu experimentálního. Přelom 90. let na nové století byl v hudbě i ve filmu po audiovizuální stránce občas zvláštní, jelikož se všichni snažili nacpat do svých filmů strašně moc novinek a nakonec to skončilo jako jeden velký paskvil. Nyní zde máme něco, co se drží při zdi a to je dobře, jenže se při té prokleté zdi asi drží až moc. Asi by se dalo mluvit o jednoduchém problému toho, že děj se snaží, co nejvíce napodobit Sienkiewicze,což je super, ale hrozně se tam ztrácí nějaký zájem a nějaká snaha dramaturgie a ladného odvyprávění příběhu. Motivaci najdeme, i nějakou zápletku, ale dost se to děje v prostoru historického kontextu, který by měl spíše hrát sekundární roli, ne primární. Dobře natočený film s dobrými a zajímavými charaktery a i s určitým háček na sledování. Ale v rámci klasické snahy o natočení dobrého a klasicky odvyprávěného filmu jde o dost zvláštní přešlap. (04.04.2020)