Prci, prci, prcičky: Stretávka

Kromě snesitelnějších fekálií a ryze sexistických vtípků humor Prciček dozrál. Najednou se divák přistihne, jak se směje celkem inteligentním hrátkám se slovy nebo si užívá precizně načasovanou hlášku. To tu dosud nebylo a Školní sraz díky tomu získává velké plus oproti svým předchůdcům – připadá vtipný i divákům, kterým už není -náct. (30.05.2012)

Je jasné, že by člověk neměl od něčeho s takovým českým distribučním názvem očekávat cokoliv intelektuálně stimulujícího. Veškerý pokus o satiru korporátní Ameriky, případně poukázání na mediokracii doby, které vládnou sociální sítě, internetové stránky se sdíleným videem a "reality" pořady, je totiž stejně nedomrlý jako všechny postavy. Naivně jsem ale doufal, že sraz po letech, vyplněných nekvalitními D2D spin-offy, bude mít smysl. Ukázalo se ale, že není o čem vyprávět a postavy se nijak nevyvinuly. Typ narace s několika protagonisty, jejichž cíle jsou neustále stejné napříč všemi díly série (= zasunout), zde naráží na potřebu sezvat kompletní původní osazenstvo, z nichž ne všechny postavy mají skutečný potenciál pro to, aby jim byla věnována vlastní dějová linie. Vyvolávání vzpomínek na to, jaké to bylo před lety a jak se věci (ne)změnily, je pro tenhle poslední (doufám!) díl hlavním sjednocujícím principem. Styl evokuje konkrétní postupy z předchozích částí trilogie, především ale prvního dílu. Stejně jako v jedničce se začíná logem studia, ke kterému zní nediegetická hudba, jež poté přejde do diegetické, jak kamera z nadhledu jede po svršcích a spodcích oblečení, aby v celku ukázala Jima na posteli, případně se v závěrečném záběru odjíždí do nadjezdu. Staré doby evokuje i užitá hudba, která má čistě aluzivní povahu, protože v pravý moment zazní skladba, která byla s některými postavami spojena v prvním díle. Lpění na minulosti je tak největší slabinou snímku, protože to, co bylo před lety vtipné z toho důvodu, že jsme se mohli smát pubertálním postavám, je zde pouze trapné, když se do velmi podobných situací dostávají už (skoro?)třicátníci. Na místo zhodnocení minulosti a posunutí se dál, jako to dokázali se "svými" postavami John Sayles či Kevin Smith ve svých návratech po x-letech, se oslavuje neschopnost dospět a "zůstat čurákem" (nejsofistikovanější metafora přátelství, jakou čtyřka amerického koláče nabízí). Sorry parto, jsem správná generace, na kterou se cílí, ale mentálně jsem neustrnul v pubertě, a tak mě vaše eskapády míjí. (11.04.2012)

Včera jsem si rekapituloval filmový rok 2012 a zjistil jsem, že jsem se u filmů tohoto data moc nenasmál. Zapátral jsem tedy a narazil na staronovou klasiku...s velmi slušným hodnocením.Výsledek? Zasmál jsem, to jo. Ale...vzhledem k tomu, že jsem úplně první, mimochodem skvělej a nejlepší díl, ohodnotil čtyřma, výš než na tři jít nemůžu (btw. nechápu ani zdejší hodnocení, asi nějaký paradox). Ti lidi vypadají úplně stejně - Kevin až moc, tak si nechal nalepit arabáčskej plnovous, dělají stejně dobrý vtipy, ale opět se film nevyvaroval trokům americké trapnosti, kterou mu odpustit nemůžu. Na tu bídu kolem dobrý, ale když žánr musí zachraňovat vyčpělina jako Prcičky, tak jsem rád, že na komedie čumím jen zřídka. Všimli jste si, že Eddie Kaye Thomas aka Finch má některé grimasy a hlavně hlas úplně jako Nicholas Cage? :) 69% (01.01.2013)

Stará parta se vrací na vlnách nostalgie a rozjíždí další mega kalbu, teda tentokrát třídní sraz. Chlastá se, hulí se, bleje se, balej se středoškolačky,... v podstatě všechno při starym, tentokrát se zachází i trošku dál, až na hranici, možná i trošku za ní, ale to je úplně fuk, protože si to s Jimem, jeho tátou, Finchem, Kevinem, Ozem, Stiflerem i jeho mámou zase užíváte jako u prvního dílu. (25.07.2012)

Commeback ako hovado. Pôvodná zostava (aj s producentami) je späť a má ešte väčší štýl ako za mlada. Dej príjemne nadväzuje, na plátne sa zíde skupinka starých známych a teraz už len čakať do kým nepríde Stifler, ktorý to všetko odštartuje. Film ma prekvapivo kopec nápadov a neskutočne veľa vtipných momentov, ale okrem toho aj to čo nemali predošle diely a to je jediné čo filmu uberá na tempe. A to je ta dospelácka vážnosť / problémy hlavných postáv. Samozrejme že to nieje nejaké velké mínus, film musí tento prvok obsahovať keďže už hlavné postavy už nie sú stredoškoláci, len po tých humorných scénach to uberá na tempe, čo je asi jediné mínus filmu, ale inak sa nejedná o nejaký veľký problém. Štvrté prcičky servírujú opäť dobrú zábavu aj keď miestami trochu viac pikantnejšiu (to bude asi režisérskym duom, povedal by som) ako by ste čakali. Stifler: "Pánové, vemte svý koule a vrat'tě je tam kam patrí." 95% - 5* (02.05.2012)