Kód Enigmy

"Nech žije posratý Hitler! , práve si porazil nacizmus krížovkami..." Nebude to prvý krát keď o veľkých veciach rozhodla náhoda. Enigma s K. Winslet ma nijako zvlášť nenadchla, ale toto spracovanie je rozhodne omnoho kvalitnejšie. Tri roviny príbehu sú možno zbytočne veľa, ale vôbec mi to nevadilo a film dobre odsýpal. Herecky kvalitne obsadené i zahrané a na neznáme meno B. Cumberbatch si iste hollywood posvieti a začneme ho vídať častejšie. K dokonalosti chýbalo zopár akčných scén alebo nejaká dejová linka z frontu, ktorá by dobrý zážitok ešte znásobila. Nestačil som sa čudovať akú mašinu dokázal Alan Turing zostrojiť. Predchodca dnešných počítačov vyzerá na plátne fakt úžasne. Pravá poctivá mašina! 80%. (24.03.2015)

Líbilo se mi to víc než Teorie všeho, nic to ale nemění na tom, že mi tyhle uhlazené melodramatické strojově naprogramované (hehe) "biografie" začínají opravdu lézt krkem. To rámcové vyprávění navnadí člověka příslibem analogie k Turingovu testu, ale protože to řeknou za a) moc pozdě a za b) jenom proto, že to je jediné slovní spojení, které v souvislosti s Turingem obecná populace zná, ale scénář už s tím nijak dál (natož chytře, jak bych očekávala) nepracuje. Turingův úvodní proslov na téma "musíte dávat pečlivý pozor, jinak vám to unikne" tudíž nedává smysl a Dagmar je zklamaná. Nakonec si tedy z filmu odnáším "jen" potvrzení, že Charles Dance pořád válí, a přání, aby byl v tolika filmech, v kolika to jen půjde, dokud jsme požehnání jeho existencí na tomto světě. (11.08.2019)

Moc jsem od toho neočekávala, proto jsem byla velmi příjemně překvapena. Snímek mě vtáhnul do děje v podstatě okamžitě. Líbilo se mi propojení tří rovin z Alanova života, i když přiznám, že mě to ze začátku trošku mátlo a musela jsem si na to chvilku zvykat. Herecky to bylo zahrané taky velmi dobře. Krásný soundtrack a pěkně vybrané interiéry. V podstatě není co vytknout. Nechám si to proležet hlavou, zatím jsou to pro mě lepší 4* (18.01.2015)

Tak Verbal to solidně zabil a já se k němu přidám. Mě to prostě nevtáhlo. Ani jsem to nečekal. Film je vystavěnej na jedný dost nesmyslný události kolem který se všechno točí a navalují se na to další a další naprostý zbytečnosti. Cumberatch je mi buřt nevím co je na něm tak božího. Mě nevadí, ale nechává mě chladným. To bude asi tím, že nejsem geniální homo matematik a jedna a jedna jsou přece tři. Nebo snad ne? 35% (14.01.2015)

Alan Turing nejenže je zcela nepochybně zajímavý z lidského hlediska, ale neméně poutavý a pozoruhodný je i jeho život. Kód Enigmy si dle očekávání vybírá dvě nejdůležitější, nebo z diváckého hlediska nejatraktivnější, roviny Turingova života, což je práce v Bletchley Parku /středobod snímku/ a následné popotahování kvůli homosexuální orientaci, a přidává vyprávění z Turingova mládí. Snímek těží zejména z Turingovi relativní neznámosti. U životopisných snímků si divák většinou všímá hlavní postavy, sleduje herce, nakolik se reálně podobá filmovému předobrazu, jak se snímek popere s pikantními detaily, zabojuje s předvídatelností apod. U Turinga to není tak jednoduché. Na jedné straně můžeme skládat poctu Benedictu Cumberbatchovi, na druhé straně si můžeme klást otázku, zda byl Turing opravdu „jen“ koktajícím Holmesem, determinovaným sociální neobratností a homosexuální orientací. Jsou totiž v rámci filmové fikce opravdu tato postava a její ztvárnění něčím výjimečné? Z hlediska vyprávění, se do jisté míry jedná o klasický oscarový prefabrikát, pokud lze podobný výraz užívat. Retrospektivní vyprávění ze školy, a současné z policejní cely jsou sledovány nezaujatým okem, zatímco linie z Bletchley Parku je vyprávěna samotným Turingem. Nicméně všechny tři části snímku jsou zcela upnuty k Turingovi, a jeho vnímání situací je hlavním hnacím motorem. Divácky nejzajímavější část o boji s kódem německého šifrovacího přístroje je ve své podstatě obvyklá. Po většinu stopáže se zdá problém neřešitelný, atmosféra se snaží být stísněná a bezmocná, a k rozuzlení zápletky dochází až díky zásahu náhody, kdy se snímek postupně posune k euforickým scénám a jakoby se rozevírá. Jako divák jsem necítil potřebu postavám nějak fandit, s jejich peripetiemi se jakýmkoliv způsobem ztotožňovat či kteroukoliv část děje prožívat. (10.01.2015)