Kód Enigmy

Suverénní řemeslná prácička, v níž se slabiny nacházejí jen velmi těžce. Ale to bude nejspíše tím, že na této životopisné úrovni, kde ambice směřují od první klapky ke zlatým soškám, se zkrátka chyby nepřipouštějí. Film je pravda velice chladnou, emocionálně odtažitou výpovědí o významném životním úseku svého neméně chladného geniálního hrdiny, která působí příliš strojeně i díky výkonu mistra Cumberbatcha, jenž prochází celým příběhem s neměnným výrazem "matematického blbouna", ale zároveň se jedná o nesmírně poctivou, sympaticky staromódní žánrovku, která splňuje takřka všechny předepsané filmové vzorce, a to včetně onoho Cumberbatchova projevu, neboť věrohodněji ztvárnit matematického blbouna asi nelze. Pochvalu si ale zaslouží i Alexandre Desplat, lidé od kulis a kostýmů a hlavně samotný pan Turing, o jehož velikosti i zásluhou tohoto snímku nyní nepochybuji. 80% (15.02.2015)

Možná šité na míru Akademii, nicméně nesmírně zajímavý Nor Morten Tyldum, pro Zlatého glóba si dnes v noci po zásluze jdoucí Benedict Cumberbatch (alespoň můj soukromý tip stíhaný nemocným fyzikem Eddieho Redmaynea) a skvěle hrající opora hlavního hrdiny Keira Knightley předvádějí v klíčových momentech jistou ruku. Každý jednou zanecháme nějaký odkaz nebo dědictví – někdo třeba šest dětí a spoustu dluhů, jiného si budou pamatovat jako nesnesitelného mrzouta, další jako naivní citlivku; odkaz britského matematika, logika a kryptoanalytika Alana Turinga je naopak úctyhodný. Úspěšně luštil německé tajné kódy, ač byly po další dekády jeho zásluhy pečlivě vymazané a veřejnosti zamlčované. Tyhle bystré mozky (celá parta je obsazená výbornými herci) jsou sice nesmírně soustředěné, ale také nečekaně hodně vtipné a trefné – britská komediální škola v plné síle. Kombinace dramatického lámání kódů, prostupování slupkou asociálního individua a humorných momentů je trefou do černého. A to samozřejmě nelze opomenout, že Turing byl praktikující homosexuál, což v dané době nedělalo dobrotu. Tvůrci nám nabídnou tři vzájemně se prolínající časové roviny – hluboko před kódy, během jejich luštění a několik let poté, kdy je Turing vyšetřovaný ze špionáže. Lákají všechny tři. Osobitý Cumberbatch logika přetavil v traumatizovanou, zranitelnou a neuvěřitelně vrstevnatou postavu, která musí zajímat. A mě těší, že tu mám po dlouhých letech životopis, který bych rád brzy viděl znovu. (11.01.2015)

Zhlédnuto v kině. Naprosto parádní film a dokonalá ukázka toho, jak natočit silné drama, které může fungovat na několika různých frontách, speciálně když máte takovýhle námět. The Imitation Game totiž funguje nejen jako drama na pozadí války, ale jako hodně nepříjemné svědectví o tom, jak se můžeme chovat k lidem, kteří dokázali něco neskutečného, ale jen proto, že jsou jiní, s nimi budeme zacházet jako se špínou. Pokud náhodou ještě někdo nevěří, že Benedict umí fakt hrát, pusťte si tento film a pak pochopíte, proč mu minimálně tu nominaci na Oscara přeju. Nechápejte mě špatně, i Keira odvedla fantastickou práci, ale co Benedict předvádí a jak se dokázal ponořit do tak složitého charakteru, jakým Alan Turing byl, je opravdu obdivuhodné. Tady není o čem přemýšlet, 100 % a jeden z TOP filmů roku 2014. (28.12.2014)

Nadprůměrný životopisný film o jednom výjimečném životním osudu. Osobně jsem tedy překvapen, že ho režíroval právě Morten Tyldum, po tak rozdílném filmu jako byli Lovci hlav, v tom dobrém slova smyslu surovém, syrovém a naprosto černý humorem ozvláštněném snímku, tak ryze skandinávském, když nyní se v Kódu Enigmy občas nešťastně zapletl s klišovitými scénami hollywoodského ražení a místy trochu moc schematickou linií vyprávění, přesto jeho snímek ale ozřejmuje to, co má - krapet pozapomenuté osudy výjimečného génia, kterého zadupala a o život připravila prudérnost doby a kontext faktu, že všechny tyhle úděsné staletí trvající nonsensy neemancipace smetla až vlna levicového tání 60. let 20. století, tedy tlak ,,květinových dětí" v Americe a studentské bouře ve velkoměstech západní Evropy, což je tedy jen slabé půlstoletí zpět. Neuvěřitelné, že do roku 1967 byla v Británii homosexualita trestným činem (třeba v takovém Rakousku až do roku 1971 a v Norsku 1972, mnoho států ještě mnohem později), ve Švýcarsku ženy neměly do roku 1971 volební právo (v Lichtenštejnsku dokonce až do roku 1984!), v USA až do roku 1964 fungoval apartheid etc. etc. Co všechno ještě mohl Alan Turing vymyslet, kdyby ho prudérní společnost nedohnala k sebevraždě?! O kolik se mohla urychlit počítačová revoluce?! A kolika dalším géniům prudérnost společnosti a extrémní křesťanská konzervativnost neumožnila rozvinout jejich osobnost a talent? A to samozřejmě píši s plným vědomím faktu, že film trochu manipuluje s historickými fakty a historickou věrností, ostatně jako každý film... (01.02.2015)

Solidní životopisné drama na zajímavé historické téma. Líbilo se mi to a bavil jsem se dobře, ale je fakt, že tomu chybí výraznější momenty, které by z toho udělaly zapamatovatelnější věc. Takhle se jedná pouze o solidně natočený a zahraný film, díky němuž jsou divákovi přiblíženy události z válečné Británie týkající se rozluštění kódu německého šifrovacího stroje Enigma. 80% (02.03.2015)